„Rusko už dlouho ví, že je na západním břehu Dněpru v neudržitelné pozici, navzdory tomu, že tam má velké množství jednotek včetně těch elitních. Stáhnout se na druhý břeh je racionální postup,” říká ke stahování ruských sil z města Cherson bezpečnostní analytik Michal Smetana z FSV UK.
Novináři agentury Associated Press a televize PBS se svou sérií Frontline díky kamerovým záznamům a telefonním hovorům rozkryli hrůzy masového zabíjení v Buči.
Odbor pro válečné veterány na ministerstvu obrany má nového ředitele. Od listopadu ho řídí vojenský historik, někdejší příslušník aktivních záloh a bývalý sportovní manažer Robert Speychal. V minulosti také přispěl sponzorským darem ODS. Resort ministryně Jany Černochové místo obsadil řádným ředitelem po více než roce a půl, kdy odbor provizorně vedl vedoucí jednoho z oddělení.
Nepříznivé podzimní počasí ovlivňuje boje na frontě v ukrajinském Donbasu. Přívalové deště rozvodnily klíčové silnice a některá vozidla uvízla na místě. Problematické je i zásobování municí a potravinami. Po cestách také často mohou projet jen těžká nákladní a pásová vozidla. Podle vojáků ale i při deštích nezáleží ani tak na počasí, jako spíš na nepříteli.
„Putin zaútočil na Ukrajinu, jeho vojáci tam zabíjejí civilisty a je třeba o tom mluvit. Je to symbol toho, že je politicky odepsaný. Neměl by mít možnost agresivně ovlivňovat tolik lidských životů,” říká k plachtě na budově ministerstva vnitra Ondřej Matyáš ze sdružení Dekomunizace, které ji pro resort navrhlo.
"To, že je jakákoliv země napadena, a nemluvím teď přímo o Ukrajině, ještě neznamená, že se může dopouštět válečných zločinů. Mezinárodní společenství se musí připravit na to, že bude muset vyšetřovat obě strany konfliktu, ne jen tu, která by se třeba teď hodila," říká bývalý vyšetřovatel haagského tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro.
Český soud muže osvobodil minulý týden a propustil jej z vazby, teď míří domů. Podle české obžaloby měl Rus Alexandr Frančetti v roce 2014 organizovat nezákonné bojůvky a přispět tak k protiprávní anexi ukrajinského poloostrova Ruskou federací.
Udávání pozic ruských vojsk nebo převoz přes řeku. Obyvatelé ukrajinské Chersonské oblasti popisují, jak pomáhali podporovat ukrajinské síly, zatímco ruská vojska region okupovala. Vesnici Archanhelske spolu s dalšími osvobodili ukrajinští vojáci při protiofenzivě Kyjeva. Mnoho obyvatel se do vesnice po odchodu ruských jednotek vrátilo.
"Nemám absolutně žádnou pochybnost o tom, že na Ukrajině dochází k válečným zločinům. Ruská strana na jejich vyšetřování kašle, proto jich páchá o dva řády víc. Rusko je čistokrevný agresor," říká náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. "Když jsme před lety před ruskou hrozbou varovali, byli jsme za rusofoby a válečné štváče. Teď si zpětně vyčítám jen to, že jsme byli málo radikální," dodává.
Ruské střely zabily osmiletému Bohdanovi otce i matku, která čekala další dítě. Chlapce, který zůstal po jejich smrti sám, z nebezpečné oblasti v Bachmutu zachránila ukrajinská policie. Zmírnit Bohdanovi traumatický zážitek nyní pomáhá policejní jezevčík Rem.
Rozpočet na rok 2023 zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je však výsledkem "krizového managementu". Před poslanci to řekl premiér Petr Fiala (ODS), když představoval návrh rozpočtu na příští rok. Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál.
Většina obyvatel ukrajinských měst, která byla nedávno zpět dobyta ukrajinskými silami, se bojí mluvit s novináři. Mimo kameru vysvětlují, že se bojí ruských vojsk. Strachují se, že by se jim v případě jejich návratu museli zodpovídat za všechno, co řekli. Místní traumatizovaní obyvatelé navíc žijí v troskách a nevědí jak dál.
Ukrajinské síly používají k obraně oblasti kolem klíčového města Bachmut v Doněcké oblasti tanky T-64B ze sovětské éry. Ruské jednotky v místě postupují pomalu, ale vytrvale. Reportér Rádia Svobodná Evropa Marijan Kušnir sledoval posádku tanku z ukrajinské 30. mechanizované brigády, která se zaměřila na ruské logistické zásoby, jako jsou pohonné hmoty a munice.
Příznaky vážnější deprese nebo úzkostí mají uprchlíci z Ukrajiny čtyřikrát častěji než běžná česká populace. Aktuální výzkum ukazuje, jak se na psychickém zdraví odráží válečná traumata i problémy života v Česku. "Potíže mají například ti s horší znalostí češtiny," upozorňují autoři výzkumu. Odbornou pomoc by potřebovalo až 75 tisíc běženců, vyhledalo ji však jen pět tisíc z nich.
Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, spisovatel Vladislav Vančura, senátorka Františka Plamínková, důstojník Josef Mašín, atlet Evžen Rošický… Ty, a další stovky českých vlastenců, zavraždili nacisté na Kobyliské střelnici v Praze. První protinacističtí bojovníci tu umírali již 30. září 1941. Po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zde nalezlo smrt přes pět set lidí.
Houfnice FH70 ze 70. let používaly země NATO více než 40 let. Nyní je Severoatlantická aliance přenechala ukrajinským dělostřelcům, kteří je využívají jako nové zbraně. Poprvé houfnice získali už v květnu od Itálie. Novináři Rádia Svobodná Evropa se setkali s frontovou posádkou bojující s houfnicemi proti ruským silám.
„Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny vidíme náznaky militarizace dětí. Nosí uniformy, učí se střílet a probírají základy vojenské služby, aby se po ukončení školy přidaly k ruské armádě,” popisuje ukrajinská ochránkyně lidských práv Mariia Sulialinová. „Chceme zdokumentovat všechny válečné zločiny, které jsou na Ukrajině páchané. Důkazy na sítích sdílí i samotní ruští vojáci,” dodává.
Nastal čas zvyknout si na svět tak zrychlený, že v něm také umělecká díla vznikají s cílem co nejdřív reflektovat současnost? Renomovaný brněnský spisovatel Jan Němec na nynější Velký knižní čtvrtek vydává povídkovou sbírku Liliputin, která „bez odstupu čerpá z toho, co se dělo během první fáze války na Ukrajině“. Ta začala 24. února.
„V Moskvě panuje mix euforie v souvislosti s útoky na ukrajinská města a šoku z mobilizace,” říká z hlavního města Ruska novinář Jiří Just. „Běžní občané by se proti Vladimiru Putinovi neobrátili, i kdyby regály v obchodech byly prázdné. Kvůli sankcím protestovat nebudou. Kreml by měl asi namále, jen kdyby se Ukrajincům podařilo osvobodit Doněck, Luhansk či Krym,” dodává. V Rusku dlouhodobě žije.
„Poslední tři měsíce, co v Kyjevě jsem, sice panují opatření, jako zákaz vycházení po 23. hodině, znějí sirény, během kterých by se lidé měli schovat do krytu, ale jinak město žije normálně. Kdyby člověk, který žije ve válce nežil normálně, tak by se zbláznil,” říká Veronika Stárková.
