„Na Bachmut je vedený plošný útok, občas jsou boje i v ulicích blízko nás, ale nejsme vojáci, nejsme tam abychom bojovali. Snažíme se v tom blázinci střídat. Je to skousnutelné, ale ne na dlouho, určitým způsobem to je peklo,“ říká český dobrovolník ze skupiny Phoenix, která mj. ošetřuje zraněné přímo na frontě. „Deník dobrovolníka vznikl jako odreagování se. Je to mentální vzpruha,“ dodává.
Mychajlo Poljakov pracuje jako dobrovolník pro ukrajinskou charitativní organizaci Dzyga's Paw (Tlapka Džigy), která vojákům dodává vybavení jako drony, generátory, rádia nebo techniku pro noční vidění. Do jeho organizace se v posledních dnech dostal nezvyklý balíček: obsahoval jídlo určené pro ruské vojáky na frontě. Poljakov jídlo nafotil a zveřejnil na sociálních sítích.
"V Bachmutu již nezbylo místo pro život, které by nebylo poškozeno střelami," uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Město podle něj v sobotu zničily ruské síly. Podle agentury AP některé budovy ale stále stojí a v ulicích se pohybují obyvatelé. Rusko nyní soustřeďuje své síly na zhruba 15 kilometrů dlouhý úsek fronty u města.
U přístavního města Pusan na jihu Koreji leží v zátoce obklopené horami kulturní městečko Gamcheon, která atmosférou připomíná jihoevropská letoviska. Návštěvníky vítá na barevné domy, obchody se suvenýry i vlající dekorace.
Podle ukrajinské prokuratury spáchali ruští vojáci na území okupované země už desítky tisíc válečných zločinů. Vedle ukrajinských trestních orgánů se je snaží objasnit několik zemí Evropské unie. Česko pracuje na tom, aby jejich nasazení bylo co nejvíc sladěné. Je to jednou z priorit vlády Petra Fialy během předsednictví v Evropské radě.
Ruská okupační správa ukrajinského Mariupolu slibovala, že do zimy opraví zničenou bytovou zástavbu, ve skutečnosti ale tisíce obyvatel mrznou ve zdevastovaných domech a bytech. O tom, jak obyvatelé Mariupolu zvládají těžké podmínky na prahu zimy, s nimi hovořili novináři investigativního webu Važnyje istorii.
„Není to poprvé, co cvičíme zahraniční vojáky na našemu území. Je to správná cesta. Když Ukrajinu podporujeme vojensky a finančně, je výcvik součástí této pomoci,” vysvětluje bývalý náčelník Generálního štábu Aleš Opata. „Vladimir Putin invazí na Ukrajině vytvořil to, co nechtěl - semknutý stát, který mu nedá nic zadarmo. Ukrajinská armáda je dnes jiná, než v roce 2014 na Krymu,” dodává.
„V jednotlivých případech chyba nastat mohla. Stojím ale za tím, že úředníci udělali maximum, aby podpisy byly ověřeny,” říká ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN o vyřazení několika prezidentských kandidátů kvůli nedostatečnému počtu podpisů po jejich kontrole. „Jsme blízkým spojencem Ukrajiny. Nevidím nic, co by naši bezpečnost mohlo ohrozit,” dodává k výcviku ukrajinských vojáků na území Česka.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek poprvé veřejně označil invazi na Ukrajinu za válku, všímají si západní média. Na tiskové konferenci v Moskvě doslova prohlásil, že Rusko šlo proti Ukrajině do války a Západ se na této válce přímo podílí. Dosud přitom nejvyšší ruští představitelé nazývali konflikt podle oficiální rétoriky Kremlu speciální vojenskou operací.
Čtyřiadvacetiletý Yannick Böge se letos v dubnu vydal na Ukrajinu, aby tam pomohl opuštěným zvířatům. V osvobozeném městě Buča narazil na hladového huskyho, který se potuloval u zničených ruských tanků. "Okamžitě mezi námi vzniklo pouto," říká Němec, který psa pojmenoval Koda a udělal z něj hlavní tvář záchranářského spolku. V útulku u polských hranic má dnes 30 psů a 12 koček.
V bojích na Donbase byl těžce zraněn, teď velí na frontě výsadkářům. O svých zkušenostech napsal knihu Stopy na cestě, která zachycuje ukrajinskou armádu i proměnu země za tři dekády od rozpadu Sovětského svazu. Nyní vyšla česky. Výsadkář a bloger Valerij Markus po napadení Ukrajiny ruskými vojsky na sociálních sítích průběžně informuje přímo z války. Z fronty také odpovídal na otázky Aktuálně.cz.
Obyvatelé ukrajinského frontového města Bachmutu žijí bez tepla, elektřiny, paliva a vody v obytných domech poškozených ruským ostřelováním. Na místě pomáhají dobrovolníci, kteří lidem dodávají malá kamna na dřevo. I přesto musí být někteří lidé kvůli zdravotním problémům a příchodu zimy evakuováni.
Mnoho měst na Ukrajině je kvůli ruským raketovým útokům bez proudu. Častými výpadky trpí i Oděsa na jihu země. Místní jsou odkázáni na elektrické generátory. Někteří lidé doma jen spí a den musí trávit po kavárnách a knihovnách, které elektřinu nabízejí.
Ukrajina čelí už desátý měsíc ruské invazi. V týlu i na frontových liniích v jejích řadách působí padesát tisíc žen v uniformách. Na rozdíl od mužů se jich netýká povinná mobilizace, proti ruským okupantům však bojují dobrovolně. Podívejte se ve fotogalerii na některé z nich.
Ve věku 93 let zemřel tento čtvrtek německý básník Hans Magnus Enzensberger. S odvoláním na nakladatelství Suhrkamp o tom informovala agentura DPA. Enzensberger býval považován za jednoho z nejvýznamnějších německých intelektuálů, s Günterem Grassem, Martinem Walserem nebo Heinrichem Böllem patřil k nejdůležitějším postavám tamní poválečné literatury.
„Ruská mobilizace nahradila kvalitu kvantitou a tím zvýšila ztráty. Na bachmutské frontě to vypadá jako v apokalyptickém filmu, rozkládají se tam těla ruských vojáků a nikdo je nesbírá,” říká výsadkář Ivo Zelinka, poradce české ministryně obrany. „Ruské útoky neznamenají nic pro schopnost Ukrajiny bránit se, i kdyby její průmyslový potenciál klesl na nulu. Dodávky zbraní jdou ze Západu,” dodává.
Hosty vysílání jsou výsadkář a poradce ministryně obrany Ivo Zelinka, volební sázkař Michal Sirový a sociolog sportu Vojtěch Ondráček.
Hosty vysílání jsou studenti Kryštof Tymiánek a Matěj Moravanský, děkan Stanislav Balík, Češka žijící v Kyjevě Veronika Stárková a cvičitelka koní Veronika Volgemutová.
„Zisk Chersonu je potupa pro Putina i ruskou propagandu. Mluvil jsem s jednotkami, které město osvobozovaly. Vojáci měli velký respekt z vybavení a připravenosti Rusů a sami říkali, že to bude náročné,” říká zpravodaj České televize na Ukrajině Andreas Papadopulos. „O obětech se moc nemluví ani ve veřejném prostoru, ani v soukromých konverzacích. Oslabilo by to morálku,” dodává.
Novodobí čeští veteráni prošli válkami v Jugoslávii, Perském zálivu, Kosovu, Iráku, Afghánistánu či Mali. Je jich přesně 16 125. Generální sekretář Asociace spolků válečných veteránů Jindřich Sitta hovoří o pohnutkách, proč odcházejí opakovaně do války, ale také o jejich životních zklamáních.
