Zatímco na opuštěnou silnici v ukrajinských lesích padá sníh, nocí zní motory startujících dálkových útočných dronů. Mají za cíl oslabit ruskou armádu daleko za frontou, v místech, kde Kreml skladuje munici a vojenské vybavení. "Neprozradíme, kde udeříme. Ale bude to bolet," naznačuje v reportáži agentury Reuters ukrajinský velitel.
Americký prezident Donald Trump si stále stojí za tím, že zprostředkuje mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem. Britští armádní představitelé však varují, že ukončení války v současné situaci by bylo výhodné především pro Rusko, které by mohlo využít příměří k obnově svých vojenských kapacit.
Proruské kanály na sociální síti Telegram vyzývají rusky mluvící Evropany k tomu, aby Kremlu pomáhali se špionáží. Úkolem sabotérů je fotografovat vojenské objekty, nakupovat lokální mapy, průvodce i SIM karty a úlovky následně posílat do Ruska. Novinářům ze serveru Novaja Gazeta Europe se podařilo do skupin proniknout a proces jejich náboru zmapovat.
První fázi ruské invaze výrazně odnesla severní část Ukrajiny, která čelila rozsáhlému útoku okupantů z běloruského území. Ruský teror neminul ani obec Jahidne v Černihivské oblasti. Kromě rabování v ní vojáci zavraždili 18 obyvatel a násilně nahnali 367 civilistů do sklepa místní školy, kde je v nelidských podmínkách drželi 26 dnů. “Teror pro 21. století,” líčí novinářky Dohnalová a Povolná.
Poslední německý pokus vyhnout se jednoznačné porážce na západní frontě začal po několika odkladech v polovině prosince 1944 a přes počáteční úspěch vedl jen k vyčerpání Hitlerových vojsk. Na druhou stranu ale ukázal, že i bránící se nacistická vojska jsou stále schopná zasadit spojencům tvrdý úder. Připomeňte si ve fotogalerii bitvu v Ardenách, která skončila přesně před 80 lety.
Ruský prezident Vladimir Putin má čím dál větší obavy z problémů ruské válečné ekonomiky. Agentuře Reuters to řeklo pět zdrojů obeznámených se situací, vzhledem k citlivé situaci v Rusku ale tyto zdroje hovořily pod podmínkou zachování anonymity. Zpráva přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump hrozí Rusku novými sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.
Americký deník The New York Times přinesl tento týden svědectví ukrajinských vojáků bránících oblast, kterou armáda válkou sužované země vybojovala v létě v ruské Kurské oblasti. Kontrola nad územím by mohla pro Ukrajinu znamenat výhodu při případných mírových jednáních, její vojáci však přiznávají, že tempo zabíjení nepřátel začíná být pro některé z nich neúnosné.
"Nejsou to žádní hladoví branci. Jsou dobře živení, motivovaní a vycvičení." Tak popsal Severokorejce příslušník ukrajinských speciálních sil s přezdívkou "Bernard". Byl ve skupině, které se podařilo v Kurské oblasti zajmout jednoho ze dvou severokorejských vojáků, kteří padli do ukrajinských rukou.
Modernizovaný tank T-72, na který vybrali lidé peníze ve veřejné sbírce, dostal jméno po něm – Tomáš. Už druhým rokem je Tomáš Kopečný, dlouholetý expert na průmyslovou spolupráci na ministerstvu obrany, ve funkci vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny. Ta probíhá, i když se stále válčí. To hlavní, co Ukrajinci pořád potřebují, jsou ale zbraně a munice. I tuhle oblast má Kopečný na starosti.
Ustojí Rusko další rok v režimu válečné ekonomiky? Ruský deník nabídl predikci, kam zemi v roce 2025 hospodářsky zavede její agrese na Ukrajině.
Ukrajinská pohraniční stráž dostala od Česka moderní samohybný dělostřelecký systém DITA. Inovativní houfnice ráže 155 milimetrů se díky své plně automatizované obsluze řadí mezi velmi efektivní zbraně. Dokáže zasáhnout cíl na vzdálenost až 39 kilometrů a k jejímu ovládání stačí pouze dva vojáci. "Děkujeme české vládě i jejímu lidu," vzkazují pohraničníci ve videu na sociálních sítích.
Po zahájení invaze na Ukrajinu jsou ruské banky nuceny poskytovat zvýhodněné úvěry firmám spojeným s válkou. Objem těchto úvěrů už přesáhl ruské příjmy z ropy a plynu i oficiální rozpočet na obranu, upozorňuje americký analytik Craig Kennedy. Doplácejí na to ostatní ruské podniky, kterým se půjčky prodražují, i samotné banky, jimž přibývá rizikových úvěrů.
Příslušníci Sil speciálních operací ukrajinské armády (SOF) úspěšně odrazili útok severokorejských vojáků v ruské Kurské oblasti a sedmnáct z nich zabili. Když po střetu pročesávali bojiště, narazili na jednoho přeživšího Severokorejce. Ten se rozhodl, že je vláká do pasti. Záběry z incidentu sdílelo velitelství SOF na sociálních sítích.
Příběhy Rusů, kteří hledali civilní zaměstnání, ale lstí je nalákali do armády, stále přibývá. Kreml kvůli rostoucím lidským ztrátám své agrese na Ukrajině pozměnil strategii náboru. Podle ruského nezávislého portálu Cholod využívá manipulaci, zastrašování i falešné inzeráty, kvůli kterým pak často na frontě končí lidé, kteří tam vůbec nechtěli.
Slovenský premiér Robert Fico podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na vlastní zemi, na sjednocení Evropy a na zdravý rozum. V příspěvku na síti X Zelenskyj Ficovu politiku označil za krátkozrakou. Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok oponoval, že by se Zelenskyj měl spíše snažit o mír, a ne útočit na souseda, který mu vždy pomáhal.
Ukrajinští vojáci vedou podle bezpečnostního analytika a vládního koordinátora strategické komunikace Otakara Foltýna zatím víceméně úspěšnou opotřebovávací válku, kterou ale bez pomoci Západu rychle prohrají. Sám upozorňuje, že pomáhat napadené zemi je i v českém zájmu, i když za svá slova čelí často tvrdé kritice a výhružkám. "O sebe se nebojím, spíš o duši národa," říká ve Spotlightu.
Kreml pravděpodobně přišel o čtyři stovky vojáků během jediné bojové operace, když se pokoušel získat kontrolu nad vesnicí Machnovka v západoruské Kurské oblasti. "Přišli o prapor pěchoty, včetně severokorejských vojáků a ruských výsadkářů," informoval už minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Poradní orgán izraelské vlády varuje před ambicemi Ankary obnovit turecký vliv z dob Osmanské říše - a navrhuje proto zásadní navýšení armádního rozpočtu.
Ukrajinská armáda v posledním dnu minulého roku dosáhla historického úspěchu, když se jí námořním dronem Magura V5 poprvé podařilo sestřelit ruské vojenské cíle ve vzduchu. Velitel skupiny 13 spadající pod ukrajinskou rozvědku HUR se v rozhovoru v ukrajinské televizi TSN rozmluvil o detailech úspěšné operace. "Rozhodnout mohla jediná minuta," tvrdí.
Ukrajinská armáda dosáhla historického úspěchu, když se jí námořním dronem Magura V5 poprvé podařilo sestřelit ruské vojenské cíle ve vzduchu. O úspěšném útoku informoval web Ukrajinska pravda a ukrajinská vojenská rozvědka (HUR), která zároveň zveřejnila i video z incidentu.
