S Olexandrem Šeršunem, bývalým zakladatelem a dlouholetým předsedou profesní organizace zakarpatských turistických průvodců, poradcem starosty Mukačeva, nyní operátorem roty úderných bezpilotních leteckých prostředků 82. samostatné bukovinské úderné výsadkové brigády, jsem si povídal o tom, jak jezdí vojáci na dovolenou, proč nevstoupil do armády hned na začátku války a co na to jeho rodina.
Uplynulý týden opět přinesl řadu zpráv týkajících se Ukrajiny a Ruska. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Čechy zažily 22. března 1945 v půl jedné odpoledne nejhorší úder amerických bombardérů na jeden cíl. Při útoku 124 letadel v osmi vlnách spadlo na středočeské Kralupy během půl hodiny na 286 tun bomb, později pak ještě dalších 30 tun. Terčem byla kralupská rafinerie minerálních olejů, ale kvůli hustému dýmu nad městem američtí piloti zasáhli v drtivé většině obytné čtvrti Kralup.
Tenhle rozhovor jsme udělali před týdnem, ale zveřejnit ho můžeme až nyní. Naším respondentem je ukrajinský důstojník, který je v armádě od vypuknutí války a posledního půl roku strávil v Kurské oblasti. Přeje si zůstat v anonymitě, ale jeho jméno a jednotku redakce zná. Říkejme mu třeba Oleh.
Kdyby na Ukrajině zavládl mír, Rusko by čelilo vážné hrozbě – návratu statisíců traumatizovaných vojáků, kteří by mohli přispět k růstu nezaměstnanosti, násilí a kriminality. Podle novinářky Faridy Rustamové z telegramového kanálu Faridaily24 se Kreml na tuto situaci připravuje. Přesto hrozí, že systém podpory veteránů tlak neustojí a zhroutí se.
Ukrajina oznámila, že dokázala upravit svoji protilodní střelu Neptun. Nový Long Neptun (Dlouhý Neptun) dokáže urazit tisíc kilometrů a lze ho použít i na pozemní cíle. Prezident země oznámil, že zbraň použili k útoku na Rusko, které vede na Ukrajině už čtvrtým rokem svoji agresi. Paradoxem je, že právě tento úspěch možná "přiškrtí" telefonát Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem.
Pouto mezi lidmi a medvědy se u nás nejvíce pojí s večerníčkem Méďové, který mapuje život osiřelých medvíďat Vojty, Kuby a Matěje. V Polsku se s tímto milovaným i obávaným tvorem pojí trochu jiný příběh, a to osud medvěda Wojtka. Ten byl sice stejně jako naši medvědi adoptován, jeho cesty však nevedly do poklidného Berouna, ale k armádě. Jaký život vedl tento hrdina i věrný přítel po válce?
Válka na Ukrajině má devastující dopady na etnické menšiny. Podle vědkyně, burjatské aktivistky, která se zabývá zapojením ruských etnických menšin do invaze, Marie Vjuškové hrozí, že v důsledku nadměrné mobilizace vymizí celé národy. “Jde v podstatě o jejich vyhlazování. Je to děsivé,” říká v rozhovoru pro nezávislý list The Moscow Times.
V únoru 2022 představila Evropská komise návrh, podle kterého byla zbrojní výroba označena za společensky škodlivou. Po třech letech je situace úplně jiná – Ursula von der Leyenová chce do evropského zbrojení nalít 800 miliard euro. "Nakopne" to evropský průmysl? Stane se Česko zbrojařskou velmocí? Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje, že to tak jednoduché není.
Jeden z nejtemnějších příběhů našich dějin se začal psát přesně před 86 lety. Během 15. března 1939 obsadila německá vojska české země. Okupací nacisté porušili mnichovskou dohodu, 16. března vydal Adolf Hitler výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Prohlédněte si známé i méně známé fotografie, které vznikly během obsazování území bývalého Československa.
Situace v Kurské oblasti začíná být pro Ukrajince kritická. Podle bezpečnostního analytika a politického geografa z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Jana Kofroně se zdá, že se ukrajinský "výpad" na ruské území chýlí ke konci. "Ještě před dvěma nebo třemi týdny Ukrajinci drželi až 450 km čtverečních. Teď je to pod 200," dokládá ruský postup ve Spotlight News.
To, že ukrajinská a americká diplomacie po dlouhých týdnech dokázaly nalézt společnou řeč, jsem osobně vnímal jako velkou úlevu, říká zmocněnec české vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Vladimir Solovjov, jeden z nejvýraznějších propagandistů Kremlu, ve svém vystoupení opět tvrdě útočil na Ukrajinu a její západní spojence. V projevu, který byl směsí výsměchu a hrozeb, prohlásil, že Kyjev nebude mít vliv na podobu případného příměří. “Vše bude tak, jak by to mělo být podle nás,” řekl. Výroky zazněly těsně před úterní schůzkou mezi zástupci Ukrajiny a USA v Džíddě.
Podpisem mírové dohody skončila přesně před 85 lety, 12. března 1940, sovětsko-finská válka. V tomto střetu, který zahájil na konci listopadu 1939 útok sovětských vojsk na Finsko, přišla tato země o 41 880 kilometrů čtverečních svého území (přibližně polovina Česka), před silnějším protivníkem však ubránila svou nezávislost.
Po roce 2019 se dramaticky změnil svět, upozorňuje ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Od roku 2019 jsme přišli "o levné zdroje energie z Ruska, levný a občas úplně bezplatný bezpečnostní deštník Spojených států a o tempo globalizace".
Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek setkal se zaměstnanci a příjemci podpory zvláštního Fondu obránců vlasti, prostřednictvím kterého má Kreml od roku 2023 zajišťovat sociální podporu válečným veteránům a jejich rodinám. V průběhu schůzky vyslechl příběh Rusky, která otevřeně popsala, jak "získala" čtyřleté dítě z okupovaného Chersonu. "Je to naše sluníčko," radovala se.
Rusko po třech letech od zahájení okupace Ukrajiny trpí, jeho válečná mašinérie by ale přesto mohla ohrozit i další země v Evropě. Bývalý americký generál Mark Hertling varuje, že zastavení podpory Ukrajině dá Vladimiru Putinovi čas na přípravu na další válku, která by už nemusela cílit na Kyjev. "Obnoví armádu, bude to považovat za vítězství a znovu se dá do bojů," řekl deníku Business Insider.
Ukrajinci potvrdili informace Kremlu, že agresor nemá problém s lidskými zdroji pro svou již čtvrtým rokem trvající invazi do sousední země. Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky řekl, že Rusko překračuje své náborové cíle, čímž potvrdil dřívější tvrzení Moskvy, že v roce 2024 najme přes 440 tisíc vojáků.
Neochota Evropy udržovat transatlantické vztahy by v důsledku mohla Spojeným státům uškodit, tvrdí Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Diplomatická roztržka v Bílém domě mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem zaplnila všechna světová média. Podle zmocněnce vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného si musíme zvyknout, že nová Trumpova administrativa necítí vůči Evropě žádnou empatii. "Jsou k nám teď emočně úplně chladní a my byli 80 let zvyklí, že tomu tak nebylo," říká.
