Ukrajinští poslanci dnes většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Oznámila to ukrajinská média. Fedorov, který byl až dosud vicepremiérem a ministrem digitalizace, po hlasování složil přísahu jako ministr obrany.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
„U pěchoty je to těžké, strašně těžké,“ říká dvaadvacetiletý Viktor, který ve svém věku do armády nemusel, ale dobrovolně narukoval. „Někdo tu práci dělat musí.“ Podle něj je hlavní zachovat chladnou hlavu. „Padají na nás granáty, ale musíte sedět, vytrvat a ani se nehnout, protože nad námi létají drony,“ dodává.
Až na palubě letadla byl dostatečný čas pohovořit si s ministrem zahraničí Petrem Macinkou, který měl za sebou velmi rušný den na Ukrajině. Při příjezdu slyšel, jak ruské rakety a drony útočí na Ukrajinu, následně jednal se zástupci Ukrajiny v Kyjevě a nakonec „hasil“ kontroverzní výroky svého poslance Filipa Turka. O tom všem na palubě letadla promluvil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozehrál po korupčním skandálu a pádu klíčového spojence rozsáhlou personální šachovou partii. Mocenské změny v Kyjevě naznačují, že prezident znovu přebírá kontrolu nad státem a připravuje se na oba možné scénáře – pokračování války i případná mírová jednání.
Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Filip Turek vyjmenoval, kde všude vidí důvody, které vedly k válce na Ukrajině. Mimo jiné zmínil zahraniční politiku supervelmocí a také rozšiřování NATO. To vše prohlásil před budovou, kterou před příjezdem české delegace zasáhly ruské drony. „Myslím si, že to všichni vědí a že se to smí říkat,“ řekl redaktorovi Aktuálně.cz, který je právě na Ukrajině.
Přestože vláda Andreje Babiše dává najevo, že nebude k Ukrajině stejně vstřícná jako předcházející vláda Petra Fialy, minimálně ministr zahraničí Petr Macinka ukázal v Kyjevě přátelskou tvář. Při návštěvě napadené země se několikrát o Ukrajincích vyjádřil značně pozitivně a naopak tvrdě kritizoval Rusko. A to navzdory tomu, že jeho koaliční partner Tomio Okamura mluví o Ukrajině velmi nelichotivě.
Rusko v noci znovu zaútočilo na Ukrajině. Tentokrát při masivním útoku nasadilo jednu ze svých nejmodernějších zbraní – hypersonickou balistickou střelu středního doletu Orešnik.
Putinův klid a sebevědomí nejsou známkou síly Ruska, ale slabosti Západu. Kreml je přesvědčený, že dobytí Ukrajiny je otázkou času, NATO lze oslabit a příměří poslouží jen jako pauza před další válkou. Bývalý poradce amerického prezidenta John Bolton v komentáři pro The Kyiv Independent popisuje, proč Moskva nemá zájem na kompromisu a proč by Západ neměl podlehnout iluzi míru.
Obě strany vedou na Ukrajině závody ve zbrojení, ze kterých má zisk ten třetí – Čína. „Všichni nakupujeme ve stejném obchodě,“ říká s nadsázkou Radim z organizace Aerorozvědka ČR, která vyvíjí, testuje, montuje a dodává na Ukrajinu každý rok tisíce dronů.
Novoroční projev šéfa sněmovny Tomia Okamury a následné „pokárání“ ukrajinského velvyslance ze strany ministra zahraničí Petra Macinky popudily Kyjev. Na slovní přestřelku zareagoval šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha, který se postavil na stranu svého úředníka z ambasády v Praze. „Takové poučování odmítám. Vyzývám svého nového českého kolegu ke konstruktivnímu dialogu,“ vzkázal Macinkovi.
V Rusku byl odsouzen na doživotí. V Evropské unii měl zákaz pobytu. Na Ukrajině založil Ruský dobrovolnický sbor a se zbraní v ruce pořádal nájezdy do pohraničních ruských oblastí. V sobotu 27. prosince padl na Záporožské frontě.
Mír je „možná velmi blízko“, Putin „chce mír“ a uvidíme „za několik týdnů“. Tak hodnotil jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským Donald Trump. Podle Zelenského to bylo „skvělé setkání“ se „skvělou debatou o všech tématech“ s tím, že panuje shoda na devadesáti procentech mírového plánu. Je ale mír opravdu na dosah?
„Takoví chcípáci… Sehni se pro tu helmu alespoň,“ říká instruktor rusky vojákovi, který má velké problémy udržet se vůbec na nohou. Je jedním z pěti mužů, kteří vypadají jako alkoholici v posledním stádiu. Třesou se a drží se jeden druhého, aby neupadli. Podepsali verbířům v opilosti smlouvu. V Rusku obvyklý způsob, jak jednotlivé ruské oblasti splní povinné kvóty na počet „dobrovolníků“.
Podle západních zdrojů dostává ruský prezident Vladimir Putin od armádního velení a bezpečnostních služeb informace, které nadsazují úspěchy na frontě a zlehčují vlastní ztráty. Tyto zkreslené interpretace posilují jeho přesvědčení, že Rusko může válku vyhrát, a přispívají k tomu, že Kreml odmítá přistoupit na mírové podmínky.
V rámci takzvané "humanitární pomoci speciální vojenské operaci" daroval Kamaz ruským vojákům nasazeným na Ukrajině nejen nákladní auta, ale i jeden nikdy nevyráběný Renault. Ten zde zanechala francouzská automobilka, když zemi urychleně opouštěla po ruské agresi v únoru 2022.
Ruský prezident Vladimir Putin označil Evropské lídry za „prasátka“. Slova pronesl při svém středečním projevu na zasedání ministerstva obrany. Vládce Kremlu znovu zopakoval, že Rusko na Ukrajině dosáhne všech svých cílů, a to buď diplomatickou, nebo vojenskou cestou. Ovšem jen o několik dní později tvrdil, že usiluje o mírové řešení konfliktu.
Pokud Kyjev uspořádá volby, je Rusko ochotno zvážit, že by se v den hlasování zdrželo útoků v hloubi Ukrajiny, uvedl dnes Vladimir Putin, který v přímém přenosu státních televizí čtyři a půl hodiny odpovídal na dotazy novinářů a krajanů. Ruský prezident, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země prohlásil, že v Rusku úřady volby organizují bez ohledu na konflikt.
Pro Putina je tato válka cílem sama o sobě, říká ruský lidskoprávní aktivista Grigorij Vajpan. „Je to způsob jeho politické záchrany. Měli bychom si uvědomit, že Vladimir Putin je válka. A dokud zůstane u moci, Rusko bude hrozbou pro své sousedy i zbytek světa," prohlásil Vajpan v pořadu Spotlight.
Jurij Ušakov je dlouholetý poradce Vladimira Putina a architekt ruské zahraniční politiky, vysvětluje z Moskvy novinář a spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. Ministr zahraničí Sergej Lavrov je podle něj v tomto ohledu pouhým vykonavatelem Ušakovy a Putinovy vůle.
Zajatí ruští vojáci mají obvykle jen devět tříd základní školy. "Lze tvrdit, že velká část těch, kteří se účastní války, jsou lidé s nízkými příjmy a nízkým sociálním statusem,“ konstatuje novinář Dmytro Karpenko, který na svém YouTube kanálu přinesl rozhovory s bezmála patnácti sty ruskými válečnými zajatci.
Povolební Česko přispěje k tomu, že útočník bude poražen, napadený ubráněn, a v Evropě se obnoví mír, píše biochemik Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v předvolebním seriálu Aktuálně.cz Vize Česka.
To, co zažívám letos, jsem zažíval i v roce 2021, říká těsně před volbami premiér Petr Fiala. Lidem na mítincích prý radí, aby si nenechali namluvit, že už je rozhodnuto a že demokratické strany nemají šanci. "Když lidé ztratí víru v demokratický vývoj a ve strany, které ho reprezentují, tak to špatně dopadne," tvrdí v dalším předvolebním Spotlightu.
Protivník zkouší reakci NATO, tvrdí o vletu ruských dronů do vzdušného prostoru Polska nebo Rumunska Robert Vacek, provozní ředitel společnosti U&C UAS, která se zabývá výrobou dronů. "Vyhodnocují reakční dobu – kam až doletí, než dojde k jeho sestřelení. To je prostě eskalace nebo příprava na nějaký konflikt."
