Reklama
Reklama

Válečný zločin


Bojím se o život. Můj film je svědectvím válečných zločinů, říká syrský režisér s nominací na Oscara
Bojím se o život. Můj film je svědectvím válečných zločinů, říká syrský režisér s nominací na Oscara
Bojím se o život. Můj film je svědectvím válečných zločinů, říká syrský režisér s nominací na Oscara

Bojím se o život. Můj film je svědectvím válečných zločinů, říká syrský režisér s nominací na Oscara

Nebyl jsem zklamaný, že náš film nevyhrál. Chtěli jsme k jeho tématu přilákat pozornost a to se díky ruské propagandě stalo i bez Oscarů, říká Feras Fajád. Je vůbec prvním režisérem ze Sýrie, jehož film získal nominaci na prestižní cenu. Dokument Poslední v Aleppu sleduje osudy dobrovolných záchranářů, kteří v jeho rodném městě vytahují živé i mrtvé z trosek vybombardovaných domů. Podle Fajáda je film svědectvím o genocidě a válečných zločinech, které v Sýrii páchá Rusko a režim Bašára Asada.

Bašár Asad, prezident Sýrie
Bašár Asad, prezident Sýrie
Bašár Asad, prezident Sýrie

Důkazů k obvinění Asada z válečných zločinů je dost. Rusko ale vše blokuje, tvrdí Del Ponteová

Bašár Asad by mohl být obviněn z válečných zločinů. Komise OSN pro vyšetřování v Sýrii pro to již nashromáždila dostatek průkazního materiálu. Prominentní členka této komise Carla Del Ponteová, která už oznámila svoji rezigraci, je nicméně k případnému stíhání skeptická. Komise podle ní nemá politickou podporu ze strany Rady bezpečnosti, nemůže tudíž téměř nic dělat.

Reklama
Jihosúdánští vojáci a policisté.
Jihosúdánští vojáci a policisté.
Jihosúdánští vojáci a policisté.

Od "lajkování" ke genocidě: Falešné zprávy a nenávist na Facebooku rozdmýchávají súdánský konflikt

Zveličování incidentů, překrucování informací a výzvy k pomstě na internetu mohou rozšířit vlnu nenávisti a násilí, jak podle OSN ukazuje příklad Jižního Súdánu. Jeden z nejkrvavějších konfliktů na světě prohlubují nejen přímé výzvy k vraždění, ale také propagandistická kampaň znepřátelených skupin. Proti falešným zprávám, které se šíří na internetu, se ale bojuje i v Evropě, kde mohou mít dopad především na průběh voleb.

Děti, které přežily raketový útok. Aleppo, Sýrie. Duben 2015
Děti, které přežily raketový útok. Aleppo, Sýrie. Duben 2015
Děti, které přežily raketový útok. Aleppo, Sýrie. Duben 2015

Čtyři roky v pekle. Zakrvácené děti se staly symbolem bojů v syrském Aleppu

Boje v kdysi nejlidnatějším syrském městě Aleppu končí. Armáda prezidenta Bašára Asada obsadila podle posledních zpráv všechny důležité čtvrti východní části města, která byla čtyři roky významnou základnou syrských protivládních povstalců. S nimi tam žily desetitisíce civilistů, kteří nyní čekají na evakuaci. Porážka povstalců dělá tečku za krvavou a brutální občanskou válkou. Obyvatelé východního Aleppa žili několik posledních měsíců v nepopsatelných hrůzách. Řada z nich zůstane dlouho zapsaná v paměti nejen Syřanů, ale taky lidí na Západě.

Reklama
Dům v Aleppu po dopadu bomby.
Dům v Aleppu po dopadu bomby.
Dům v Aleppu po dopadu bomby.

Tma, hlad a čekání na smrt. V Aleppu se kvůli strachu z bombardování bojí zapálit svíčku

V obleženém Aleppu stále žije zhruba 250 tisíc lidí. Jeho východní část je v držení protivládních povstalců. Nejen ti však musí čelit intenzivnímu bombardování syrské armády. Z obklíčeného města není úniku a Damašek se svým ruským spojencem útočí i na civilní cíle. Po středeční ofenzivě byly zasaženy i dvě nemocnice. Ve městě už není bezpečno nikde. Obyvatelé trpí nedostatkem jídla i lékařské péče. Každou noc se potmě snaží přečkat nové nálety.

rada bezpečnosti osn
rada bezpečnosti osn
rada bezpečnosti osn

Británie obvinila v Radě bezpečnosti OSN Rusko z páchání válečných zločinů v Sýrii

Britský velvyslanec Matthew Rycroft na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že Rusko se při operaci v Sýrii dopouští válečných zločinů. Americká zástupkyně Samantha Powerová uvedla, že Rusko v Sýrii nebojuje proti terorismu. Diplomaté se sešli kvůli nedávné eskalaci násilí v severosyrském Aleppu. Ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin řekl, že obnovení míru v Sýrii je v současnosti téměř nesplnitelný úkol.

Malijský radikál Ahmad Mahdí Faki
Malijský radikál Ahmad Mahdí Faki
Malijský radikál Ahmad Mahdí Faki

V Haagu soudí prvního člověka za ničení památek. Islamista z Mali přiznal vinu

Ahmad Mahdí Faki přiznal, že se v létě 2012 podílel na ničení památek v malijském historickém skvostu Timbuktu, napsala agentura AFP. Radikál ze skupiny Ansar Dine, napojené na Al-Káidu, je prvním člověkem, který kvůli podobnému obvinění stanul před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu. Ničení památek je považováno za jeden z válečných zločinů, a to podle haagské konvence z roku 1954.

Reklama
Irácké bezpečnostní složky nedaleko fronty, kde bojují proti jednotkám Islámského státu.
Irácké bezpečnostní složky nedaleko fronty, kde bojují proti jednotkám Islámského státu.
Irácké bezpečnostní složky nedaleko fronty, kde bojují proti jednotkám Islámského státu.

USA jsou mezi mlýnskými kameny. Tápou, co se zajatými bojovníky Islámského státu

Ofenziva proti teroristům z Islámského státu je v plném proudu, a to hned na několika frontách. V Sýrii i v Iráku. USA proto s velkou pravděpodobností čeká velké dilema. Američané budou muset řešit, co s válečnými zajatci. Po neblahých zkušenostech z minulosti se Washington nechce pouštět do zřizování vlastních zajateckých táborů, zároveň ale nemůže nechat starost o zadržené džihádisty na Damašku a Bagdádu. Minulost totiž ukázala, že to může být nebezpečné.

Vojáci Islámského státu.
Vojáci Islámského státu.
Vojáci Islámského státu.

Německý radikál v Sýrii uřezal mrtvému nepříteli nos a uši. Teď čelí soudu za válečné zločiny

Třicetiletý Němec Abdelkarim El B odjel v roce 2013 do Sýrie, kde se zapojil do bojů v řadách organizace Islámský stát. Nyní žije ve Frankfurtu nad Mohanem, kde čelí obvinění, že během svého působení v Sýrii páchal válečné zločiny. Nedaleko severosyrského Aleppa měl údajně zhanobit mrtvolu svého protivníka. Mrtvému uřezali uši a nos, do jeho hlavy pak stříleli jako do terče. Celou událost navíc Abdelkarim El B natočil na mobilní telefon.

Somálsko armáda
Somálsko armáda
Somálsko armáda

Somálec obviněný z válečných zločinů hlídá na letišti v USA. Mučil lidi, tvrdí ochránci práv

Někdejší vojenský velitel Yusuf Abdi Ali pracuje pro bezpečnostní společnost Master Security na Dullesově mezinárodním letišti nedaleko Washingtonu. Společnost tvrdí, že o jeho obviněnínich nic nevěděla a že dotyčný prošel všemi nutnými prověrkami. Aliho případ řeší americké soudy, žalobu na něj podala v roce 2006 organizace na ochranu lidských práv Centrum pro spravedlnost a odpovědnost (CJA). Zločinů proti lidskosti se měl dopustit během občanské války, která v Somálsku vypukla v roce 1991.

Reklama
Válka v Sýrii
Válka v Sýrii
Válka v Sýrii

Asad osobně dohlížel na likvidaci opozice. Usvědčit ho má 600 000 stran důkazů

Složky nashromážděné Komisí pro mezinárodní spravedlnost a odpovědnost (CIJA) mohou představovat nejsilnější důkazní materiál od dob norimberských procesů. V budoucnu by mohly pomoci prokázat syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi a jeho blízkým spolupracovníkům podíl na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Velkou důkazní hodnotu mají zejména záznamy o práci Asadem tajně ustavené komise, jejímž úkolem bylo postavit se povstání a rozdrtit snahy opozičníků.

Laurent Gbagbo před Mezinárodním trestním soudem v Haagu
Laurent Gbagbo před Mezinárodním trestním soudem v Haagu
Laurent Gbagbo před Mezinárodním trestním soudem v Haagu

V Haagu soudí exprezidenta Pobřeží slonoviny. Gbagbo obvinění z válečných zločinů odmítá

Mezinárodní trestní soud (ICC) vůbec poprvé soudí bývalou hlavu státu. Někdejší prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo se v Haagu zodpovídá ze zločinů proti Lidskosti. Podle prokuratury nese odpovědnost za zabíjení, znásilňování a svévolné věznění stoupenců svého politického soupeře a nynějšího prezidenta Alassana Ouattary, jehož se dopustil po prohraných volbách v roce 2010. Během pět měsíců trvajících nepokojů zemřely na 3000 lidí. Gbagbo ve čtvrtek jakoukoliv vinu odmítl. Obhájci ho už dříve označili za "obětního beránka".

Bosna jezero
Bosna jezero
Bosna jezero

V Bosně zatkli bývalého generála, za války nezabránil vraždám srbských civilistů

Bosenská policie ráno na příkaz prokuratury pro válečné zločiny zatkla bývalého velitele muslimských jednotek bosenské armády generála Sakiba Mahmuljina. Jako velitel 3. sboru armády bosenské armády je obviněn, že v 90. letech nezabránil válečným zločinům na zajatcích a civilistech, spáchaných členy jednotky zahraničních bojovníků zvané Oddíl mudžáhid, jejíž příslušníci povraždili 50 srbských zajatců, a že pachatele zločinu následně ani nepotrestal. Přitom prý Mahmuljin měl včas informace o tom, že se vraždění chystá, a posléze i o tom, že zločin byl spáchán, ale ani v jednom případě nic nepodnikl. Válka si vyžádala kolem 100 000 mrtvých a více než dva miliony lidí vyhnala z domovů.

Poprava oprátka oběšení ilustrační foto
Poprava oprátka oběšení ilustrační foto
Poprava oprátka oběšení ilustrační foto

Bangladéš popravil dva opoziční vůdce, měli na svědomí vraždy stovek civilistů

Bangladéš popravil dva opoziční vůdce, 67letého Alího Ahsana Mudžáhida a o rok mladšího Salauddína Kádira Čaudhrího, odsouzené za válečné zločiny během války za nezávislost na Pákistánu z roku 1971. Byli pověšeni krátce poté, co jim prezident zamítl žádost o milost. Mudžáhid vedl nechvalně proslulou skupinu, která za války zabíjela učitele, novináře a spisovatele podporující nezávislost. Čaudhrí byl usvědčen mimo jiné z nařízení vražd nejméně 200 civilistů či napomáhání při nich.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama