Ruská invaze na Ukrajinu se v posledních dvou týdnech proměnila. Po útoku na Kerčský most okupanti začali opět po mnoha měsících ostřelovat celou zemi včetně Kyjeva. Tam žije a pracuje i právní expertka Daryna Pidhorná. V pondělí došlo k výbuchu jen pár set metrů od kanceláře Regionálního centra pro lidská práva, kam každý den chodí do práce.
Prezidenti zemí střední a východní Evropy včetně hlavy českého státu Miloše Zemana odsoudili pondělní ruské bombardování ukrajinských měst. Podle prezidentů zemí takzvané bukurešťské devítky šlo o válečné zločiny podle mezinárodního práva.
Většina Slováků by si podle tamních průzkumů přála spíše vítězství Ruska než Ukrajiny. Otřesné. Snad by to u nás dopadlo opačně, pevně doufám.
Vládli tu Chetité, Řekové i Římané, na město útočili křižáci i Mongolové. V jednom z nejstarších měst světa, Aleppu, lidé žijí už přes pět tisíc let. V těchto dnech si ale připomínají méně dávnou historii, před deseti lety se město stalo centrem syrské občanské války. Boje zde trvaly až do roku 2016. Zničené ulice se nyní pomalu obnovují, lidé se vracejí, často svůj domov ale nemohou poznat.
Nástupcem Dominika Duky na postu pražského arcibiskupa se stal Jan Graubner. Duka vzbudil nedávno kritické reakce svým textem, v němž označil ruské vojáky, kteří znásilňují ženy na Ukrajině, za oběti vášní. Dlouhodobě ho kritizují zejména mladí věřící. "Jeho názory už nejsou relevantní, potrat po znásilnění je pochopitelný," říkají. Podle některých věřících bude Graubner citlivější.
Rusové na Ukrajině posílají své odpůrce do izolačních věznic a mučíren, popisuje ruské filtrační tábory ukrajinská poslankyně Lesja Vasylenková, která válečné zločiny mapuje. Upozorňuje, že Ukrajinci jimi procházejí při nucených deportacích do Ruska. Jsou mezi nimi i děti, kterých už vojáci podle dat ukrajinské vlády, které má redakce k dispozici, přes hranice převezli téměř 200 tisíc.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se do dvou týdnů chystá do Haagu, kde bude jednat o podrobnostech ohledně postupu při stíhání válečných zločinů na Ukrajině. Blažek to řekl před středečním jednáním vlády. Očekává, že válečné zločiny spáchané při ruské vojenské agresi budou i tématem českého předsednictví v Evropské unii v druhé polovině letošního roku.
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová oznámila, že policisté začnou v Česku vyslýchat ukrajinské uprchlíky, kteří mohli být svědky válečných zločinů. Bývalá soudkyně Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že včasné zaznamenání svědeckých výpovědí může být klíčové pro to, aby byli případní váleční zločinci skutečně odsouzeni.
„Miloševič taky nechtěl, ale zatím před soudem stanuli všichni. Putin by nebyl souzen sám, je to celý plán, který se teď na Ukrajině realizuje,” říká bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Ivana Janů. „Vypadá to, že k válečným zločinům dochází, ale s jistotou to říct nemůžu. Když zabloudí osamělá střela na sídliště, není to válečný zločin,” vysvětluje.
Vše nasvědčuje tomu, že Rusko na Ukrajině porušilo mezinárodní právo, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz právník Milan Lipovský z Univerzity Karlovy. Ačkoliv za některé kroky je přímo odpovědný i ruský prezident Vladimir Putin, podle právníka ho bude - minimálně dokud bude hlavou státu - jen velmi složité dostat před soud. Trestně odpovědní by však mohli být například ruští vojáci.
Začátek krvavých devadesátých let v bývalé Jugoslávii, největší bitva v Evropě od skončení druhé světové války a především obrovský šok pro kontinent. Přesně před 33 lety skončila bitva o město Vukovar. Jugoslávská armáda, která už v té době hájila zájmy Srbska, v ní po 87 dnech porazila chorvatské jednotky.
Před 76 lety, 1. října 1946, tribunál v Norimberku vynesl dvanáct rozsudků smrti a dalších trestů pro představitele německého nacistického režimu. Podívejte se v unikátních fotografiích na příběhy lidí, kteří byli za zločiny během války odsouzeni a mnozí přitom tvrdili, že o nich buď nevěděli, nebo jenom museli poslouchat rozkazy.
Je léto a někdo si možná zajede na prodloužený víkend do Vídně nebo Říma. Může tam objevit překvapivý příběh, který nemá nic společného se Sacher dortem ani památkami. V obou městech důležité chvíle prožil jeden z předních nacistických zločinců Otto von Wächter, guvernér Krakova a později Lvova.
Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Bývalý velitel srbských polovojenských jednotek v Chorvatsku Dragan Vasiljković byl v sobotu propuštěn z chorvatského vězení poté, co si zde odsloužil trest za válečné zločiny. Chorvatské úřady jej následně vyhostily do Srbska.
Genocida ve středoafrické Rwandě trvala 100 dní a podle některých zdrojů si vyžádala až milion obětí. Průměrně tak každý den zemřelo nejvíce lidí ze všech násilných činů v historii. Brutální události vypukly před 30 lety 6. dubna 1994 a skončily 18. července a doprovázela zdráhavá reakce OSN.
Při srebrenickém masakru, který začal před 28 lety, zemřelo přes osm tisíc lidí. Každoročně si jej připomínají příbuzní zavražděných. Zločiny spáchala Vojska Republiky srbské pod vedením generála Ratka Mladiče, který byl odsouzen na doživotí. Připomeňte si jeden z nejhorších masakrů v Evropě od druhé světové války na historických fotografiích.
