Pražská magistrála od 70. let rozřezává centrum města. Řešení, které bude pro běžné obyvatele přívětivější, nyní pro magistrát připravuje dánská kancelář Gehl Architects, která má zkušenosti z mnoha světových měst. Podívejte se, jak frekventovaná místa v centru Prahy vypadají teď. Jak by se už brzy mohla změnit, ukazují zajímavé příklady ze světových metropolí.
Pražská magistrála – pro automobilisty nezbytná dopravní tepna, pro chodce a obyvatele okolních domů noční můra.
Areál společnosti Attl a spol. Továrna na stroje v pražských Dolních Měcholupech je obklopený rodinnými domy. Za poslední dva roky vzniklo mezi fabrikou a jejími sousedy otevřené nepřátelství. Lidé z obou táborů se nezdraví, ulicí občas znějí hádky. Rodiny si opakovaně stěžují u úřadů na hluk a vibrace, požadují zákaz výroby aspoň v noci, poukazují i na chybějící kolaudaci dvou hal podniku. Na továrnu dokonce podaly trestní oznámení. Fabrika se hájí, že stála ve čtvrti dříve než většina domů a že splňuje veškeré ekologické limity. Nešťastný střet zaměstnává zejména Městský úřad Prahy 15, který už kauzou Attl versus sousedé zaplnil několik šanonů. Zatím ale bez výsledku.
Podobu města neovlivňují pouze projekty, které jsou vidět nad povrchem, ale i inženýrské sítě – ať ty vodovodní, datové nebo dopravní. A právě těchto systémů se dotkne letošní konference reSite, jejímž programovým ředitelem je architekt Osamu Okamura. „Jde o velmi nové a dosud málo diskutované téma. Přitom to, jak moc je důležité, bylo slyšet i v prvních prohlášeních nechvalně proslulého Donalda Trumpa, který oznámil, že právě do infrastruktury plánuje investovat jeden bilion dolarů,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Marián Lipták propadl kouzlu paneláků už v dětství. V jednom z nich totiž vyrůstal. Líbila se mu nejenom velká otočná okna nebo deskové radiátory, ale i vypínače zabudované v zárubních. Vášeň pro prefabrikovanou architekturu a pro pozůstatky socialismu mu zůstala dodnes. Ve volném čase objíždí panelová sídliště v Česku a na webu Panelaky.info, který založil, plánuje vytvořit obsáhlou databázi. „Snažím se zdokumentovat paneláky v původním stavu, což je boj o čas se zateplovači,“ říká.
Architekt Petr Kučera se podílí na revitalizaci Václavského náměstí, věnuje se popularizaci architektury a v rámci iniciativy „Metro D jinak a lépe“ se snaží zasadit o hezčí pražské metro. „Pravdou bohužel je, že většina pozitivních příkladů se děje mimo Prahu. Ta by přitom měla být městem, které je pro ostatní inspirací. Nicméně myšlenky, které v Praze vznikají, se často uchytí jinde. Stačí se podívat třeba do Brna, které Prahu velmi rychle předbíhá," konstatuje v rozhovoru.
Světoví urbanisté radí Praze, jak přistupovat k metropolitnímu plánu. Podle nich je důležitá především komunikace. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) ještě ale společnost není na demokratickou diskusi připravená. Zásadní podle odborníků také je, aby veřejnosti byl plán dobře vysvětlen.
Jakub Cigler patří k předním českým architektům. Jeho realizace a projekty uspěly mnoha soutěžích a za svou práci získal celou řadu ocenění. Architekturu studoval ještě v dobách socialismu, a jak sám říká, klíčová pro něj v té době byla pracovní stáž v Londýně. Cestovat a pracovat v zahraničí proto doporučuje i současným studentům. Během rozhovoru v centru Dox, kde jako člen poroty soutěže Kaplicky Intership vybíral nejlepší studentský projekt, mluvil převážně o současné situaci v Praze.
Z patnáctičlenného týmu, který se v pražském Institutu plánování a rozvoje zabývá tvorbou Metropolitního plánu, odchází třináct odborníků. Reagují tak na odvolání ředitele IPR Petra Hlaváčka. Metropolitní plán tak nyní nemá kdo vypracovat, zůstává totiž jen jeden z členů a asistentka. Pracovníci hromadný odchod zdůvodňují tím, že odvolání Hlaváčka signalizuje to, že vedení města nemá zájem, aby se podařilo prosadit inovativní způsob územního plánování.
Jižní Město letos slaví 40. výročí od doby, kdy se do něj nastěhovali první obyvatelé. Autoři výstavy Jižní Město: Od utopie k realitě chtějí poukázat především na jeho jedinečný genius loci.
Nové pracoviště s názvem Kemp, ve kterém se odborníci i laici budou moci seznámit s aktuálními depeloperskými projekty, vznikne v Praze. Lidé budou moci kromě přednášek navštívit také knihovnu či kavárnu. Vybudování Kempu vyjde na 21 milionů korun.
Už v 50. letech byly kulturními památkami běžně prohlašovány funkcionalistické stavby, tenkrát staré jen 20 let. Tehdejší památkáři byli paradoxně progresivnější než ti současní. V roce 2007 byl kulturní památkou prohlášen obchodní dům Máj, od té doby počet památek z doby poválečné v Česku nevzrůstá. Naopak, v posledních letech se hodně bourá. Poválečná architektura si ale podle historiků architektury Petra Vorlíka, Kláry Mergerové a Kláry Brůhové zaslouží uznání. "Architektura je odrazem své doby a společenské atmosféry, která v ní vládne. Často vznikají ty nejlepší stavby právě v době, kdy je potřeba vzdorovat. Socialismus vlastně lidi popíchnul," tvrdí.
Praze dochází čas na přípravu Metropolitního plánu. Přesto město obětuje další dva měsíce a nechá si finální návrh klíčového dokumentu zkontrolovat odborným týmem. Ten povede expert na stavební právo František Korbel. Magistrát dále chystá personální a organizační změny v Institutu plánování a rozvoje, který Metropolitní plán připravuje.
Nizozemské studio Play the City se snaží pomocí metody městského hraní vyřešit urbanistické problémy měst. Metoda funguje na principu deskové hry, kdy se aktéři rozhodování o plánech města sejdou nad modelem metropole a společně diskutují, jak danou situaci vyřešit. Projekt podle zakladatelky studia Ekim Tan, která ho představila na konferenci reSITE, nabízí neformální prostor, kde se hráči uvolní a navzájem vyslechnou své nápady.
Praha zveřejnila návrh Metropolitního plánu, který určí, kde bude možné stavět ve velkém. Stanovuje 15 prioritních území, která jsou určená k přestavbě. Vzniknou na nich většinou byty. Schvalovací proces potrvá několik let. Podle zákona musí být Metropolitní plán schválený do roku 2020.
Půjde o klíčový dokument, který jasně určí, kde lze na území hlavního města stavět a za jakých podmínek. Urbanisté chtějí tlačit na developery, aby stavěli především v okolí širšího centra Prahy na takzvaných brownfieldech. Pokud návrh Metropolitního plánu nebude legislativně v pořádku, magistrát zřejmě odvolá šéfa Institutu plánování a rozvoje.
Radní schválili nové Pražské stavební předpisy. Novými pravidly se stavebníci budou muset začít řídit od 1. srpna. Vybrali jsme deset výrazných změn.
Už přes dva roky vede Jakub Klaška tým architektů, kteří v renomované londýnské kanceláři Zaha Hadid Architects připravují velkorysou přestavbu okolí pražského Masarykova nádraží. „Bylo důležité rozumět měřítku, což bylo pro mě, který v Praze studoval, snazší. Začali jsme ale tím, že jsme si na místo nakreslili Pražský hrad a Staroměstské náměstí. Hned bylo jasné, že k tomu nemůžeme přistupovat jako k jediné stavbě, ale budovat celou čtvrť,“ říká třiatřicetiletý architekt, který pracuje v Londýně od roku 2010. Proměna čtvrti bude stát 6,5 miliardy korun a měla by skončit do roku 2023.
Brňané získali přesnější obraz toho, jak by se centrum jejich města mohlo za pár let proměnit. Tedy v případě, že by se hlavní nádraží, o jehož budoucí poloze se vedou dlouholeté spory, nepřesunulo o kilometr dál k řece, ale modernizovalo by se na stávajícím místě v centru Brna pod Petrovem.
V rámci konference o společensky prospěšném podnikání Be In Karlín přiblížil architekt a urbanista Petr Kučera historii a vývoj této pražské čtvrti. Upozornil především na unikátní urbanistické řešení a dynamický vývoj po povodních v roce 2002.
