urbanismus

Jak by vypadala železniční stanice Výstaviště, kdyby ji navrhovali studenti?

Studenti ateliéru Kuzemenský & Synek z fakulty architektury ČVUT jako semestrální projekt zpracovali návrh plánované železniční zastávky Výstaviště, která má v budoucnu vzniknout na trase Ruzyně, Kladno, Praha. Pochopit měli nejenom funkci železniční dopravy, ale i její vliv na bezprostřední okolí. "Cílem semestru totiž nebylo pouze pocvičit se v návrhu nádraží. Záměrem bylo uvědomit si problematiku míst, která dopravní infrastruktura jako vedlejší efekt produkuje, pokud na ně nemyslíte předem," vysvětluje vedoucí ateliéru. Tři z 15 projektů si můžete prohlédnout v galerii.

Jak se proměnila obec nedaleko Prahy během deseti let? Především vznikl kvalitní veřejný prostor

Dolní Břežany dlouhodobě vzbuzují zájem architektonické obce. Ta středočeskou obec považuje za pokračovatele vysoce hodnocené Litomyšle. Loni se do architektonické ročenky dostal břežanský hřbitov, letos sportovní hala postavená ve školním areálu.

Jak vylepšit okolí magistrály? Podívejte se, jak architekti vrací lidem centra měst

Pražská magistrála od 70. let rozřezává centrum města. Řešení, které bude pro běžné obyvatele přívětivější, nyní pro magistrát připravuje dánská kancelář Gehl Architects, která má zkušenosti z mnoha světových měst. Podívejte se, jak frekventovaná místa v centru Prahy vypadají teď. Jak by se už brzy mohla změnit, ukazují zajímavé příklady ze světových metropolí.

Fotky: Praha strašidelná. V okolí magistrály se špatně žije i chodí, rodí se plán velké proměny

Fotky: Praha strašidelná. V okolí magistrály se špatně žije i chodí, rodí se plán velké proměny

Pražská magistrála – pro automobilisty nezbytná dopravní tepna, pro chodce a obyvatele okolních domů noční můra.

Továrna v obytné zóně prosperuje, jenže sousedé ji nenávidí. Městský úřad zavalili stížnostmi

Areál společnosti Attl a spol. Továrna na stroje v pražských Dolních Měcholupech je obklopený rodinnými domy. Za poslední dva roky vzniklo mezi fabrikou a jejími sousedy otevřené nepřátelství. Lidé z obou táborů se nezdraví, ulicí občas znějí hádky. Rodiny si opakovaně stěžují u úřadů na hluk a vibrace, požadují zákaz výroby aspoň v noci, poukazují i na chybějící kolaudaci dvou hal podniku. Na továrnu dokonce podaly trestní oznámení. Fabrika se hájí, že stála ve čtvrti dříve než většina domů a že splňuje veškeré ekologické limity. Nešťastný střet zaměstnává zejména Městský úřad Prahy 15, který už kauzou Attl versus sousedé zaplnil několik šanonů. Zatím ale bez výsledku.

Architekt Okamura: Je třeba zapojit veřejnost do dění ve městě. Vezměme si příklad z Paříže

Podobu města neovlivňují pouze projekty, které jsou vidět nad povrchem, ale i inženýrské sítě – ať ty vodovodní, datové nebo dopravní. A právě těchto systémů se dotkne letošní konference reSite, jejímž programovým ředitelem je architekt Osamu Okamura. „Jde o velmi nové a dosud málo diskutované téma. Přitom to, jak moc je důležité, bylo slyšet i v prvních prohlášeních nechvalně proslulého Donalda Trumpa, který oznámil, že právě do infrastruktury plánuje investovat jeden bilion dolarů,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Některé paneláky se do Prahy vozily až z Brna. Teď je kazí nevkusné rekonstrukce, říká fanoušek

Marián Lipták propadl kouzlu paneláků už v dětství. V jednom z nich totiž vyrůstal. Líbila se mu nejenom velká otočná okna nebo deskové radiátory, ale i vypínače zabudované v zárubních. Vášeň pro prefabrikovanou architekturu a pro pozůstatky socialismu mu zůstala dodnes. Ve volném čase objíždí panelová sídliště v Česku a na webu Panelaky.info, který založil, plánuje vytvořit obsáhlou databázi. „Snažím se zdokumentovat paneláky v původním stavu, což je boj o čas se zateplovači,“ říká.

Většina pozitivních věcí se děje mimo Prahu. Brno je napřed, říká architekt Kučera

Architekt Petr Kučera se podílí na revitalizaci Václavského náměstí, věnuje se popularizaci architektury a v rámci iniciativy „Metro D jinak a lépe“ se snaží zasadit o hezčí pražské metro. „Pravdou bohužel je, že většina pozitivních příkladů se děje mimo Prahu. Ta by přitom měla být městem, které je pro ostatní inspirací. Nicméně myšlenky, které v Praze vznikají, se často uchytí jinde. Stačí se podívat třeba do Brna, které Prahu velmi rychle předbíhá," konstatuje v rozhovoru.

Musíte mluvit a naslouchat, radí Praze světoví urbanisté. Společnost není připravena, říká Krnáčová

Světoví urbanisté radí Praze, jak přistupovat k metropolitnímu plánu. Podle nich je důležitá především komunikace. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) ještě ale společnost není na demokratickou diskusi připravená. Zásadní podle odborníků také je, aby veřejnosti byl plán dobře vysvětlen.

Doprava je jako voda. Když ji přiškrtíme, přizpůsobí se. Magistrálu polidštit lze, říká Jakub Cigler

Jakub Cigler patří k předním českým architektům. Jeho realizace a projekty uspěly mnoha soutěžích a za svou práci získal celou řadu ocenění. Architekturu studoval ještě v dobách socialismu, a jak sám říká, klíčová pro něj v té době byla pracovní stáž v Londýně. Cestovat a pracovat v zahraničí proto doporučuje i současným studentům. Během rozhovoru v centru Dox, kde jako člen poroty soutěže Kaplicky Intership vybíral nejlepší studentský projekt, mluvil převážně o současné situaci v Praze.

Metropolitní plán Prahy nemá kdo vypracovat. Kvůli odvolání Hlaváčka opustilo tým 13 z 15 členů

Z patnáctičlenného týmu, který se v pražském Institutu plánování a rozvoje zabývá tvorbou Metropolitního plánu, odchází třináct odborníků. Reagují tak na odvolání ředitele IPR Petra Hlaváčka. Metropolitní plán tak nyní nemá kdo vypracovat, zůstává totiž jen jeden z členů a asistentka. Pracovníci hromadný odchod zdůvodňují tím, že odvolání Hlaváčka signalizuje to, že vedení města nemá zájem, aby se podařilo prosadit inovativní způsob územního plánování.

Jižní Město slaví 40 let. Není jen králíkárnou k přespávání, má svou jedinečnost, říká kurátor

Jižní Město letos slaví 40. výročí od doby, kdy se do něj nastěhovali první obyvatelé. Autoři výstavy Jižní Město: Od utopie k realitě chtějí poukázat především na jeho jedinečný genius loci.

Co chystají developeři v Praze? Úřad chce seznámit veřejnost s plány

Nové pracoviště s názvem Kemp, ve kterém se odborníci i laici budou moci seznámit s aktuálními depeloperskými projekty, vznikne v Praze. Lidé budou moci kromě přednášek navštívit také knihovnu či kavárnu. Vybudování Kempu vyjde na 21 milionů korun.

Bourat socialistické stavby? Braňme je! Na Západě si památek váží, nás obtěžují, říkají architekti

Už v 50. letech byly kulturními památkami běžně prohlašovány funkcionalistické stavby, tenkrát staré jen 20 let. Tehdejší památkáři byli paradoxně progresivnější než ti současní. V roce 2007 byl kulturní památkou prohlášen obchodní dům Máj, od té doby počet památek z doby poválečné v Česku nevzrůstá. Naopak, v posledních letech se hodně bourá. Poválečná architektura si ale podle historiků architektury Petra Vorlíka, Kláry Mergerové a Kláry Brůhové zaslouží uznání. "Architektura je odrazem své doby a společenské atmosféry, která v ní vládne. Často vznikají ty nejlepší stavby právě v době, kdy je potřeba vzdorovat. Socialismus vlastně lidi popíchnul," tvrdí.

Návrh Metropolitního plánu prověří odborníci, k politikům se dostane nejdříve v září

Praze dochází čas na přípravu Metropolitního plánu. Přesto město obětuje další dva měsíce a nechá si finální návrh klíčového dokumentu zkontrolovat odborným týmem. Ten povede expert na stavební právo František Korbel. Magistrát dále chystá personální a organizační změny v Institutu plánování a rozvoje, který Metropolitní plán připravuje.

Vyřeší obří Monopoly migrační krizi? Problémy světových metropolí má odbourat desková hra

Nizozemské studio Play the City se snaží pomocí metody městského hraní vyřešit urbanistické problémy měst. Metoda funguje na principu deskové hry, kdy se aktéři rozhodování o plánech města sejdou nad modelem metropole a společně diskutují, jak danou situaci vyřešit. Projekt podle zakladatelky studia Ekim Tan, která ho představila na konferenci reSITE, nabízí neformální prostor, kde se hráči uvolní a navzájem vyslechnou své nápady.

Mapa: Jak se změní Praha? Podívejte se, s čím počítá Metropolitní plán

Praha zveřejnila návrh Metropolitního plánu, který určí, kde bude možné stavět ve velkém. Stanovuje 15 prioritních území, která jsou určená k přestavbě. Vzniknou na nich většinou byty. Schvalovací proces potrvá několik let. Podle zákona musí být Metropolitní plán schválený do roku 2020.

Nový plán určí, kde a jak lze v Praze stavět: Místo okrajů se zaměřte na širší centrum

Půjde o klíčový dokument, který jasně určí, kde lze na území hlavního města stavět a za jakých podmínek. Urbanisté chtějí tlačit na developery, aby stavěli především v okolí širšího centra Prahy na takzvaných brownfieldech. Pokud návrh Metropolitního plánu nebude legislativně v pořádku, magistrát zřejmě odvolá šéfa Institutu plánování a rozvoje.

Do Prahy se vrací uliční čára. Deset změn, které přinášejí nové stavební předpisy

Radní schválili nové Pražské stavební předpisy. Novými pravidly se stavebníci budou muset začít řídit od 1. srpna. Vybrali jsme deset výrazných změn.

Bude to brána do města, říká o okolí Masarykova nádraží český architekt od Zahy Hadid

Už přes dva roky vede Jakub Klaška tým architektů, kteří v renomované londýnské kanceláři Zaha Hadid Architects připravují velkorysou přestavbu okolí pražského Masarykova nádraží. „Bylo důležité rozumět měřítku, což bylo pro mě, který v Praze studoval, snazší. Začali jsme ale tím, že jsme si na místo nakreslili Pražský hrad a Staroměstské náměstí. Hned bylo jasné, že k tomu nemůžeme přistupovat jako k jediné stavbě, ale budovat celou čtvrť,“ říká třiatřicetiletý architekt, který pracuje v Londýně od roku 2010. Proměna čtvrti bude stát 6,5 miliardy korun a měla by skončit do roku 2023.