V 70. letech se z Prahy stalo největší staveniště v Československu. Komunisté spěchali s výstavbou několika zásadních staveb, kromě metra i desetitisíců bytů. Jejich vize se ale často lišily od doporučení odborníků. Od toho tady byl Blahomír Borovička. Muž, který jako hlavní architekt Prahy během normalizace hledal kompromisy mezi politiky a urbanisty. Jeho paměti nyní publikuje Akademie věd.
Děkan pražské právnické fakulty neměl klidný start do nového týdne. Od rána se potkával s vyděšenými profesory a uklidňoval je, že do Kotěrovy budovy nevnikl vandal. Posprejované žulové stěny v atriu a vyvěšené transparenty, které zaskočily všechny příchozí, ho jako jednoho z mála nechávaly v klidu. Na rozdíl od kolegů totiž věděl, že jsou součástí tajného projektu Vladimira 518 a Epose 257.
Každý den kolem nich procházejí lidé, pro většinu jsou ale neviditelná. Nový pohled na neudržovaná místa v zástavbě přináší kniha Město naruby od expertů z Univerzity Karlovy a Akademie věd. Zmíněná místa odborníci nekritizují, upozorňují naopak, že mohou městu prospět a přinést do něj divokou přírodu.
Venkovní reklamy v ulicích Prahy jako "vizuální pěst". Město se je sice snaží kultivovat, ze soukromých pozemků je ale nemůže snadno vymýtit ani v případě, že nerespektují předpisy. Proti pravidlům jsou až čtyři pětiny z nich. Aktivisté proto vidí naději v lidech, na jejichž pozemky firmy plachty a billboardy umisťují. Říct "ne" penězům za reklamu je podle nich cesta, jak se situaci bránit.
Pražská čtvrť Libuš je od loňska hřbitovem 1400 reklamních laviček. Poté co se městu podařilo vypovědět nevýhodnou smlouvu se společností AD-Net, je z ulic odstranila externí firma a na náklady radnice uskladnila na kraji obce. Už déle než rok tu lavičky leží ladem, magistrát by se přitom s majitelem mohl dohodnout na jejich novém využití, prohlašuje francouzský umělec Mathieu Tremblin.
Při pohledu z údolí může berounská čtvrť Na Homolce působit jen jako další satelit. Když ale pozorovatel přijde blíž, zjistí, že je "něco" jinak. Řada bílých domů vyčnívá mezi okolními barevnými vilami nejen architekturou, ale také funkcí. Architekti čtvrť navrhli tak, aby se její obyvatelé mohli co možná nejvíc setkávat.
Plánovat město tak, aby cesta na nákup potravin nebo do školky netrvala pěšky déle než 15 minut, je vizí mnoha moderních měst. Hlásí se k ní například Vídeň nebo Paříž. Poradce pařížské starostky, vědec a autor jedné z verzí města krátkých vzdáleností Carlos Moreno nedávno navštívil Prahu. Urbanisté i politici jeho "patnáctiminutové město" podporují, přiznávají ale, že k němu povede dlouhá cesta.
Horké dny v městech budoucnosti by měly být podle expertů pro obyvatele o poznání příjemnější než v současných zástavbách. Nabídnou více stínů pod stromy, procházku kolem vodního kanálu a také větší chládek uvnitř. Čtvrti, které se nyní v Česku staví, ale mají k ideálu daleko. "Opatření se sice do mnoha projektů zahrnují už dnes, ale je to jen dobrovolné," říká ekoložka Petra Kolínská.
Nebude trvat dlouho a nevzhledná část města u zastávky Knížecí se promění v moderní městskou čtvrť. Za plechovou zdí u parkoviště autobusů za Ženskými domovy už rostou rezidenční budovy, které mají nabídnout bydlení pro tisíce lidí. V souvislosti se sociálně-kulturní proměnou druhé strany Anděla vzniklo na místě bývalé vietnamské tržnice nové Manifesto, které nabízí gastronomii z půlky světa.
Jak funguje reklama v centru Prahy a co město dělá, aby vizuální smog vymýtilo z památkové rezervace? Od roku 2006, kdy vstoupila v platnost vyhláška o reklamě, se město snaží ulice kultivovat a vymezovat pravidla tak, aby byl veřejný prostor a historické stavby čistší. Ne všude je ale výsledná podoba ideální.
Česká města budou v budoucnu muset čelit následkům klimatických změn. O jejich důsledcích například pro Prahu a o tom, jak se připravit na vlny veder a sucha s redakcí Aktuálně.cz mluvil Petr Klápště, urbanista zabývající se udržitelným rozvojem měst. "Ideální je stromořadí přímo v ulici, kde funguje jako určitá klimatizace," říká.
Když nacisté 15. března 1939 vstoupili na území rozbitého Československa, vůbec nepředpokládali, že by ho kdy mohli opustit. Budovali přece tisíciletou říši. Ideologii, založené na představě o nadřazenosti německého národa a na potřebě vybojovat pro něj na východě životní prostor, neboli Lebensraum, podřídili i své plány. Podle svých představ chtěli přebudovat i Prahu.
Pokusili jsme se podívat na město z pohledu periferie, chybí výzkum míst mezi místy. Město dříve rostlo obrovskými přískoky, lány nikoho se brzy změní ve stavební parcely, říká Radan Haluzík, sociální antropolog a editor výpravné knihy Město naruby. Čas a prostor města není natahovací, vágní místa jsou nepředvídatelná, za tři týdny to někde může vypadat jinak, dodává.
Česká komora architektů ocenila diplomovou práci Jakuba Wiesnera, který navrhl urbanistické řešení pro periferii Prahy. Student uměleckoprůmyslové školy se zabýval zanedbanou částí desáté městské části a plány developerů kontrastujícími s potenciálem místa. Práce podle poroty ukazuje, že "město může být urbanizované zcela podle jiných metod, ve kterých je akcent na vnímání života a krajiny".
Singapur představil ambiciózní projekt vybudování ultramoderní nové městské části Tengah. Auta zde budou jezdit výhradně pod zemí, klimatizace napájí solární energie. Celá čtvrť bude fungovat jako "chytré město", řízené automaticky díky sítím senzorů a dalších moderních technologií. V roce 2022 by mělo v nové čtvrti stát asi 42 000 bytů, obyvatele úřady vylosují.
V roce 1985 se Pražanům otevřel první úsek linky metra B. Představitelé komunistické vlády v čele s prezidentem Gustávem Husákem přestřihli pásku 2. listopadu a den poté už byla linka plně v provozu. Cestující se do roku 1988 mohli vozit jen z Florence na Smíchovské nádraží a obráceně. Popřípadě přesednout na jinou linku metra.
Praha projednává rozšíření nařízení, kterým jsou zakázány plakáty, plachty a další reklamní nosiče v Pražské památkové rezervaci, na velkou část metropole. Podle chystaného nařízení by se zákaz ve dvou pásmech odstupňovaných podle přísnosti rozšířil na jihu až do Krče, na severu do Troji, na východě do Malešic a na západě do Motola. Důvodem je boj s tzv. vizuálním smogem.
Zájem Čechů o pěstování vlastní zeleniny je ve městech největší za posledních deset let. Jen od roku 2018 se počet komunitních zahrad téměř zdvojnásobil. Po záhoncích a chovných zvířatech touží hlavně lidé, kteří nemají zahradu, bydlí v bytech nebo chtějí zlepšit své sousedské vztahy. Na Liberecku spolu rodiny chovají i slepice, zachraňují je z klecových chovů a každý den se za to těší z vajíček.
Pražské břehy Vltavy se mění k lepšímu. Kromě Rašínova nábřeží, kde se letos otevřely opravené kobky se skleněnými čočkami, se usilovně pracuje na úpravě další části břehu podél Vltavy. U Holešovické tržnice vznikla cesta, kterou se dá podél řeky projít z Bubnů až k Libeňskému mostu. Na rozdíl od Výtoně je na nábřeží v Praze 7 spousta zeleně, prázdno a výhledy až na Žižkovskou věž. Podívejte se.
