Po návratu do Ramádí usmrtily desítky civilistů nášlapné miny, které ve městě nastražili ozbrojenci z organizace Islámský stát. Irácká armáda proto vyzvala vysídlené obyvatele, aby se do města prozatím nevraceli. Podle OSN je Ramádí v důsledku bojů a náletů koalice vedené USA zničeno více než jakékoliv jiné místo v Iráku.
Řecké úřady ve čtvrtek zadržely 27 cizinců při potyčce uprchlíků s policií u města Ioannina na severovýchodě země. Běženci z uprchlického centra Katsika zablokovali hlavní silnici u města a požadovali zlepšení ubytovacích podmínek v táboře, uvedla řecká média. Řecké úřady v této souvislosti poukazují na stále častější konflikty s úřady, které mají i zahraniční aktivisté pomáhající v zemi uprchlíkům. V úterý byli v Řecku zadrženi i dva Češi.
Irský frontman kapely U2 po návštěvě v uprchlických táborech kritizoval vyspělé státy, které by si podle zpěváka měly uvědomit, že současná krize se týká všech a je potřeba zakročit. Sám nabízí řešení a doufá, že svým vlivem napomůže ke zlepšení situace.
Řecko řeší, co se zhruba 50 000 běženci, kteří v zemi uvízli po uzavření takzvané západobalkánské migrační trasy. Turecko zatím uprchlíky zpátky nepřijímá, a tak začalo uprchlíky přemisťovat. Autobusy odvážejí stovky lidí z přístavu Pireus do uprchlických táborů v jiných částech země. Tisíce lidí stále přebývají na řecko-makedonské hranici.
Od neděle platí dohoda, která by měla podle představ politiků Evropské unie ukončit přistěhovaleckou krizi v Evropě. Všichni uprchlíci, kteří připlují na řecké ostrovy, budou vráceni do Turecka. Za každého takto vráceného Syřana pak státy Evropské unie přijmou jiného Syřana z tureckých uprchlických táborů. Na to, aby migranti a uprchlíci spořádaně nasedali do lodí, které je odvezou zpět do Turecka, má dohlížet 1500 policistů.
Alabastrové sošky byly objeveny už loni v listopadu. Informace o nálezu nebyla zveřejněna dříve, protože se čekalo na výsledek expertízy provedené odborníky památkového oddělení Slovinského národního muzea. Podle experta Petera Turka jsou tři sošky staré kolem pěti tisíc let a pravděpodobně pocházejí z některého antického chrámu v Sýrii nebo v Iráku, kde kdysi vzkvétala sumerská civilizace. Odborník dodal, že hodnota na černém trhu sice nedosahuje desítek tisíc eur (stovek tisíc korun), nicméně hodnotu několika tisíc eur předměty zcela určitě mají.
Jan Šibík si jako fotograf na volné noze vydělává na svoje zahraniční cesty workshopy nebo focením na svatbách. Zájem o reportážní fotografie je totiž rok od roku menší. „Vztáhneme-li to například na uprchlickou krizi, která trvá minimálně rok, pak toho zájmu prostě ubývá. Média mají pocit, že je to pořád to samé,“ říká a největší problém vidí v nedostatku financí. „Česká média mohou jen výjimečně poslat na reportáž svého redaktora, natož pak fotografa,“ tvrdí Šibík, který teď na výstavě v Českém centru mapuje svoji dosavadní tvorbu a představuje i 13 nových snímků.
Dělníci v pondělí ráno začali pod dohledem policie likvidovat jižní část uprchlické kolonie ve francouzském přístavním městě Calais. Úřady tak reagují na rozhodnutí soudu z minulého týdne. Životní podmínky v "Džungli" připomínají chudinské čtvrti velkoměst v rozvojovém světě a francouzské úřady to už dále nechtějí akceptovat. Migranty chtějí přesunout.
Trojice sester z Iráku měsíce živořila v uprchlickém táboře v severoiráckém Irbílu. Jako křesťané tam prchly kvůli léta trvajícím perzekucím, útokům islámských radikálů a únosům. V utečeneckém centru netekla voda, rodina přebývala v plechových buňkách, ve kterých bylo v létě nesnesitelné vedro. Tři ženy spolu s rodinou našly nový domov v Brně. Jejich přesídlení zařídila nadace Generace 21, jež se snaží pomoct křesťanům, kterých na Blízkém východě rychle ubývá. V Česku dostanou azyl – do Iráku se vracet nechtějí. Nevěří, že by pronásledování křesťanů v Iráku v budoucnosti ustalo.
Manželé Salim a Sanaa utekli ze severního Iráku před islámskými radikály. Osm měsíců žili v malé kontejnerové buňce v uprchlickém táboře poblíž Irbílu. "Když v zimě pršelo, bylo všude okolo bláto, kapala na nás ze stropu voda. Nedalo se tam vydržet," popisují v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Přímo z utečeneckého tábora, kde přebývaly stovky rodin iráckých křesťanů, odcestovali do Česka. Jejich odjezd zařídila nadace Generace 21. Spolu s dalšími dvaadvaceti uprchlíky bydlí v brněnském hostelu Eleven, kde absolvují intenzivní kurzy češtiny. Později se přestěhují do bytů.
Francouzské úřady nařídily stovkám migrantů, aby opustili uprchlický tábor v přístavním městě Calais. Pokud neuposlechnou, budou nuceně vystěhováni. Nařízení se podle úřadů týká asi 1000 lidí z jižní části tábora přezdívaného Džungle, kde jsou také obchody, kavárny, mešity a kostely.
Formule E vymění areál bývalého letiště Tempelhof, jež se proměnilo v uprchlický tábor, za novou lokaci v centru Berlína. Trať bude mít dva kilometry s centrem na Aleji Karla Marxe.
Pobřeží ostrova Lesbos je jedním z vysněných míst uprchlíků připlouvajících z Turecka na lodích. Řecká vláda tak zde, i pod tlakem Evropské unie, zbudovala první hotspot, tedy místo pro jejich registraci včetně sejmutí otisku prstů. Vedle něho stojí tento záchytný tábor s kapacitou přibližně 1600 míst. Během naší návštěvy ovšem zel prázdnotou.
Francouzské úřady zmenší o polovinu plochu uprchlického tábora Džungle v Calais, v němž se usadilo na 4000 imigrantů snažících se dostat do Velké Británie. Rozhodnutí se týká asi 1000 lidí z jižní části tábora. Vláda jim dala týden na odchod do střediska pro uprchlíky sousedícího s táborem nebo obdobných center jinde ve Francii. Situace v Calais je dlouhodobě vyhrocená. Od začátku roku je to druhé zmenšení plochy tábora, v němž lidé žijí v nuzných podmínkách. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve chce podle listu Le Monde docílit stavu, aby tábor fungoval organizovaně.
Projít ostře hlídaným průchodem skrze dvoje žiletkové ploty mezi Řeckem a Makedonií a odtud špinavým a viditelně zanedbaným, zato o to dražším vlakem do Srbska. To je cesta tisíců uprchlíků, nejčastěji žen s dětmi, stále putujících balkánskou cestou z jihu Evropy dále na sever.
Ačkoliv do Česka téměř žádní uprchlíci nemíří a detenční zařízení pro nelegální migranty jsou liduprázdná, politici často zdůrazňují, že je potřeba zavřít hranice. Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška by mohli v pohraničí hlídat dokonce dobrovolní hasiči. Stejným tempem, jako ustaly pokusy migrantů dostat se přes Česko do Německa, se také vylidnila detenční zařízení. Právě poměry v jednom z nich – v Bělé-Jezové – loni ostře kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Dnes připouští, že vnitro podmínky napravilo. Kvůli minimální obsazenosti detencí ale nelze hodnotit, jestli by zařízení ustála nápor cizinců, aniž by se znovu opakovaly excesy s porušováním práv.
Nové útočiště uprchlíků ve městě Grande-Synthe nedaleko francouzského přístavu Dunkerque má pověst ještě větší "divočiny" než Džungle, tábor uprchlíků v Calais. Útočiště zde dočasně nacházejí migranti z Iráku, Kurdistánu, Íránu či Sýrie. Humanitární pracovníci kemp kritizují. Bývalý šéf britské protiteroristické jednotky zase varuje, že v táborech, jako je ten u Calais, se mohou ukrývat nebezpeční evropští džihádisté, kteří se vrací z bojů na Blízkém východě.
Podle bývalého šéfa britské protiteroristické jednotky se mohou v uprchlickém táboře nedaleko Calais ukrývat nebezpeční lidé, kteří se spolu s migranty žádajícími o azyl snadno dostanou do Velké Británie. Obává se, že hranice jsou příliš děravé a Britové nemají tušení, zda přes ně neproudí zbraně, nebo dokonce samotní džihádisté. Situaci je podle něj za současných podmínek nemožné uhlídat. S jeho názory však nesouhlasí pracovníci charitativní organizace, která v uprchlickém táboře působí.
Díky lokalizaci mobilů ukradených ženám se podařilo vypátrat 31 podezřelých. Celkem 18 z nich jsou žadatelé o azyl. Kvůli zamlčování informací o původu podezřelých byl v pátek odvolán policejní prezident Wolfgang Albers. Podobné útoky jako v Německu hlásí ze silvestrovské noci také Finsko, Švédsko, Rakousko a Švýcarsko. Žádná spojitost s německými útoky ale zatím není známá. Belgie na události reagovala přípravou kurzů chování k ženám, které začnou v utečeneckých táborech příští týden.
Při středečním fotbalovém utkání v běženeckém táboře na západě Německa vypukla masová rvačka, do které se zapojilo na 300 lidí. Policie na místo vyslala 90 policistů, informovala německá média. Incident se odehrál v táboře v Emmerzhausenu ve spolkové zemi Porýní-Falc. Běženci ze Sýrie a Íránu si zde sami uspořádali fotbalové utkání, které ale záhy přerostlo ve rvačku. Do ní se nejdříve zapojila asi stovka lidí, převážně mužů, později se k nim přidalo dalších 200 lidí. Příčina sporu není známa, roli mohl sehrát podle německých médií alkohol. Policie při zásahu zadržela pět lidí, jeden člověk byl podle serveru spiegel.de zraněn.
