"Džungli", neblaze proslulý uprchlický tábor ve francouzském Calais, čeká zánik. Jeho vyklizení oznámil ministr vnitra Bernard Cazeneuve s tím, že k uzavření tábora bude přistupovat s největším odhodláním. Kdy přesně k tomu dojde, nesdělil. Není přesně jasné, kolik lidí v uprchlickém táboře u Calais žije. Údaje státu a nevládních organizací se rozcházejí.
Více než půl miliardy korun chce vláda v příštích třech letech investovat do integrace uprchlíků. Ve středu schválila výběrové řízení na společnost, která by integraci až šesti tisíc uprchlíků zajistila. O vítězi soutěže rozhodne komise složená ze zástupců ministerstva vnitra, financí, školství a lidí z ministerstva práce a sociálních věcí. Kromě toho vláda schválila, že uprchlickému táboru na severu Jordánska Česko pošle 40 milionů korun na přístavbu přístřešků a rekonstrukci tábora.
Polovina desetičlenného olympijského "týmu uprchlíků" se vrátila zpátky do Keni. V uprchlickém táboře Kakuma však dlouho nezůstanou. Čeká je sportovní kariéra, na kterou se budou připravovat v tréninkovém centru v Nairobi. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jim chce dát možnost zúčastnit se v příštím roce atletického mistrovství světa.
Austrálie souhlasila, že uzavře dlouhodobě kritizované detenční centrum pro uprchlíky na Papui-Nové Guineji. Po jednání s australským ministrem pro migraci to oznámil papuánský premiér Peter O'Neill. Spory kolem uprchlického tábora se vlečou už měsíce. V dubnu papuánský nejvyšší soud rozhodl, že zařízení na ostrově Manus je protiústavní. Momentálně v něm pobývá zhruba 900 běženců. Austrálie dlouhodobě odmítá pouštět uprchlíky na své území a posílá je na vedlejší ostrovy – na dalších pět set jich je v Nauru, kde na jaře došlo k několika pokusům o sebevraždu.
Via Cupa leží v centru Říma. Najdete tu stany, chemické toalety a tisíce lidí, kteří na matracích přespávají přímo na ulici. Z neutěšené situace jsou zoufalí dobrovolníci, kteří migrantům pomáhají, i místní obyvatelé. Radnice italské metropole zatím místo pro nový kemp hledá marně.
Britský list The Guardian přišel se zjištěním, že muslimským uprchlíkům na řeckém Lesbu jsou k podpisu podstrkovány deklarace konverze ke křesťanství. Někteří z běženců, kteří jsou v táboře drženi na základě dohody EU s Tureckem, si stěžují na necitlivý přístup humanitárních pracovníků. K přijetí jiného náboženství je přemlouvali během ramadánu, tedy nejsvatějšího islámského měsíce.
Česko přijme z tureckých uprchlických táborů 80 syrských uprchlíků. Přesídlení proběhne v rámci dohody mezi Evropskou unií a Tureckem. Jeho přesný termín zatím není známý, běženci by do Česka ale měli podle Lidových novin dorazit do konce října. Migranti podle mluvčí ministerstva vnitra prochází bezpečnostními prověrkami, po příjezdu do země se o ně bude starat Charita ČR.
Evropská komise chce, aby členské státy přijímaly běžence přímo z uprchlických táborů mimo Evropu. Podle jejího návrhu by země EU měly každoročně schválit přesídlovací program, který by obsahoval informace o tom, kolik uprchlíků a za jakých podmínek bude do Evropy přemístěno. Země by za každého přesídleného běžence dostaly asi deset tisíc eur. Návrh Komise také počítá se sjednocením azylových procedur napříč Evropskou unií.
Tři měsíce poté, co vláda zrušila projekt Generace 21 na přesídlení iráckých uprchlíků, nadační fond připouští, že by v budoucnu znovu mohl do Česka přivést pronásledované křesťany. Část uprchlíků, které dřív Generace 21 přivedla do Česka, přitom odjela do Německa nebo se vrátila do Iráku. Jasněji může být v srpnu, kdy se sejdou hlavní iniciátoři projektu a poradí se, co dál. Ministerstvo vnitra ale obnovení projektu odmítá.
Jezídové si stěžují na to, že irácká vláda nemá snahu vyšetřit válečné zločiny, kdo z arabských sousedů kolaboroval s Islámským státem, říká sociolog Karel Černý. Na Západ lidé utíkají podle něj hlavně kvůli bezpečnosti, nikoli kvůli bohatství. Dodává, že uprchlická vlna bude kulminovat dlouho, důvody, kvůli kterým lidé utíkají, nepolevují.
Čtyři desítky žadatelů o azyl v pondělí podpálily část zázemí střediska pro uprchlíky na řeckém Chiosu na protest proti jejich zadržování na ostrově. Podle agentury AFP to uvedly policejní zdroje. Jde už o třetí případ žhářství na jednom z táborů na řeckých ostrovech na východě Egejského moře z posledních dnů. V oblasti je soustředěno zhruba 8500 běženců. Migranti v přijímacím středisku na Chiosu podle policie tak protestovali proti zdlouhavé azylové proceduře. Zapálili kontejnery s odpadky a dva velké stany postavené humanitárními organizacemi. Situace je podle policie,která zatkla čtyři uprchlíky, včetně jednoho, který vyhrožoval, že zabije svou ženu a dítě, pod kontrolou.
Pět mrtvých si vyžádal útok, k němuž došlo ráno na policejní stanici v uprchlickém táboře Bakka nedaleko od jordánské metropole. Podle agentury Petra byly nejméně tři oběti příslušníky jordánské rozvědky. Mluvčí vlády Mohamed Momání čin označil za "zbabělý teroristický útok". Večer jordánská vláda oznámila, že bezpečnostní složky zatkly údajného pachatele atentátu. Zatím se podle ní zdá, že konal sám. Podobné incidenty jsou v zemi výjimečné. Bakaa je největší tábor pro uprchlíky v zemi. Byl zřízen v roce 1968 pro Palestince prchající z domovů po izraelsko-arabské válce z roku 1967. Leží asi 20 kilometrů severně od Ammánu a má kapacitu zhruba 100 000 lidí.
Na 300 migrantů se ve středu vzbouřilo ve sběrném táboře pro uprchlíky ve městě Kiskunhalas na jihu Maďarska. Jeden ze tří zvolených mluvčích předal úřadům petici a vyzval shromážděné k pochodu na Budapešť. Brání jim v tom ale stovky policistů, kteří byli na místo povoláni. Informoval o tom server Delmagyar.hu bez zmínky o tom, že by došlo ke střetům. Migranti si stěžují na životní podmínky v uzavřeném objektu a na příliš pomalé vyřizování jejich žádostí o azyl. V táboře se nyní nachází 484 migrantů.
Na světě ještě stále existují místa, která nenajdete na žádné z dostupných map. Ve většině případů jde o obydlené oblasti v rozvojových zemích. Když se na takovém místě přihodí zemětřesení nebo se začne šířit nebezpečná nemoc, humanitární organizace se na místě orientují jen pomocí navigace místních lidí nebo nepřesných, ručně kreslených map. Proto vznikla iniciativa Missing maps. Na zaplnění bílých míst na mapách pracuje spolu s dobrovolníky z celého světa. Zapojit se z pohodlí svého domova může každý, kdo má přístup k internetu.
Řecká policie v úterý začala vyklízet uprchlický tábor na řecko-makedonské hranici. U města Idomeni tam několik posledních měsíců žilo přes 8000 běženců, kteří doufali v cestu do střední Evropy. Novinářům úřady vstup do tábora nepovolily, pryč poslaly i dobrovolníky. Vše podle dostupných zpráv probíhá v klidu.
Řecké úřady v úterý ráno zahájily postupnou evakuaci migrantů z provizorního uprchlického tábora u Idomeni nedaleko řecko-makedonské hranice. V tábořišti je podle řeckých úřadů 8199 lidí, kteří mají být přesunuti do nově postavených, lépe vybavených a zorganizovaných táborů. Zatím nejsou hlášeny žádné násilnosti, novináři ale do tábora nemají přístup.
Řecko chce v následujících dvou dnech evakuovat uprchlický tábor Idomeni na hranici s Makedonií, ve kterém žije skoro 9000 lidí. Z Atén byly podle řecké televize Mega vyslány policejní posily, aby pomohly vyklizení tábora zajistit. Podle televize je v něm 8500 osob. Policisté prý byli vysláni, aby "předešli negativní reakci menšiny uprchlíků," kteří jsou v táboře. Provizorní tábořiště v Idomeni vzniklo, když Makedonie uzavřela hranice pro uprchlíky, kteří masově proudili do Evropy z Blízkého východu a z Afriky. Loni jich touto cestou přišel více než milion.
Sýrie, Libanon nebo Ukrajina jsou jen příklady oblastí, ve kterých vypukla humanitární krize. Pomoc, která je do těchto zemí distribuována, se však zdaleka nedostane ke každému. Z průzkumu organizace Help Age vyplývá, že senioři, kteří žijí často sami a trpí nemocemi, o ní buď vůbec nevědí, nebo nejsou schopni se k ní dostat. Přestože jsou nejvíce ohroženou skupinou obyvatel, stojí na okraji pozornosti.
Agentura Reuters zveřejnila video ze čtvrtečního leteckého útoku na syrský uprchlický tábor u města Sarmada, při kterém zahynulo nejméně 28 lidí.
Frustrace a vztek se šíří mezi běženci v řeckém detenčním zařízení na ostrově Lesbos. Zhruba tři tisíce lidí v táboře Moria čeká, co s nimi bude. Stěžují si na podmínky, ve kterých jsou nuceni žít, a vyjadřují nesouhlas s dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem. V úterý došlo ke střetu, při kterém bylo údajně několik běženců zraněno a tábor musel být z části evakuován.
