Henriette Rekerovou v sobotu pobodal odpůrce přijímání uprchlíků. S vážnými zraněními je v nemocnici. Volby podle předběžných výsledků vyhrála přesvědčivě, dostala 52 procent hlasů.
Do pomoci uprchlíkům se výrazně začínají zapojovat české církve. Diakonie Českobratrské církve evangelické uspořádala veřejnou sbírku na pomoc rodině syrských křesťanů z Damašku. Za měsíc dárci poslali přes 117 tisíc korun. Čtyřčlenná rodina do Česka dorazí už na konci října. Stranou nezůstává ani římskokatolická charita. Na svém webu spustila databázi dobrovolnické pomoci, která už sdružuje čtyři stovky lidí. Do pomoci běžencům se kromě církevních neziskových organizací zapojují také duchovní.
Policie v posledních dnech zadržela pět či sedm lidí, kteří nelegálně překročili hranice České republiky. Informoval o tom ministr vnitra Milan Chovanec s tím, že počet migrantů výrazně klesl. V pořadu TV Prima také hovořil o podmínkách v detenčních zařízení a označil je za odpovídající 21. století. V souvislosti s kritizovaným centrem v Bělé – Jezové se hodlá příští týden sejít s ombudsmanskou Annou Šabatovou.
Nedělní dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Sobotní dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Maďarsko uzavřelo kvůli přílivu migrantů krátce půlnoci zelenou hranici s Chorvatskem. Hraniční přechody budou fungovat dál, mají na nich ale platit zpřísněná bezpečnostní opatření. Chorvati teď budou vozit přistěhovalce na hranice se Slovinskem, odkud můžou dále pokračovat na cestě na západ.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší šestý díl jeho cestovního deníku.
Maďarsko o půlnoci uzavře své hranice s Chorvatskem. Oznámil to v pátek úřad premiéra Viktora Orbána s tím, že hraniční přechody zůstanou otevřené, ale jinde nebude možné přecházet kvůli plotu s ostnatým drátem. Výstavbu tohoto plotu na této hranici Maďaři dokončili ve čtvrtek. Chorvati už se dohodli na dalším postupu se Slovinskem, plán je zatím tajný.
Prezident Miloš Zeman při své návštěvě Zlínského kraje varoval před islámskými uprchlíky. Podle něj nebudou dodržovat a respektovat naše zákony a zvyklosti. Prezident jmenoval především kamenování žen nebo utínání rukou pro zloděje nebo burky. Ty by podle Zemana některým ženám prospěly. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) označil Zemanova slova za odporné a nezodpovědné strašení lidí. Podle zástupců Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty je jeho vyjádření xenofobní a populistické a prezident podle nich kompromituje Česko v cizině.
Turecko dostane finanční pomoc určenou na provoz uprchlických táborů a na to, aby lépe bránilo uprchlíkům v cestě do Řecka s pašeráky. Má jít až o tři miliardy dolarů. Cílem je zlepšit život hlavně syrských běženců v tureckých táborech natolik, aby neodcházeli do Evropy. V Turecku jsou nyní více než dva miliony Syřanů a 300 tisíc Iráčanů. Evropští lídři chtějí, aby bylo možné uprchlíky ze zemí EU do Turecka vracet. Syrští uprchlíci by měli na základě dohody mít možnost v Turecku legálně pracovat. Dosud tomu tak není. EU slíbila Ankaře obnovení vstupních rozhovorů o členství v osmadvacítce. Turci mají naději na cestování do zemí EU bez víz v roce 2017.
Uprchlická krize má první oběť střelby na hranicích Evropské unie. Policista ve čtvrtek před půlnocí zastřelil na jihovýchodě Bulharska afghánského běžence. Policie zastavila skupinu zhruba padesáti Afghánců u města Sredec, vzdáleného třicet kilometrů od turecké hranice, kterou migranti překročili. Ministerstvo vnitra uvádí, že při pokusu skupinu zadržet a převést do detenčního centra kladli někteří Afghánci odpor a policisté několikrát varovně vystřelili do vzduchu. Jednak kulka však zasáhla muže do krku, zemřel při převozu do nemocnice. Bulharský premiér Bojko Borisov zprávu obdržel na summitu Evropské unie v Bruselu a okamžitě se letadlem vrátil domů.
Na summitu evropských lídrů se nečekaně otevřelo téma stálého mechanismu kvót pro přesídlení uprchlíků. Mezi jeho zastánci a odpůrci se strhla ostrá výměna názorů. Evropští lídři také "uvítali" dohodu Evropské komise s Tureckem na spolupráci v boji s uprchlickou krizí, kterou se Komisi podařilo vyjednat ve čtvrtek nad ránem.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Norsko se chce dohodnout s Ruskem, aby část uprchlíků, kteří přešli hranici za polárním kruhem, přijalo zpět. Podle vlády v Oslu je Rusko bezpečnou zemí. Cesta přes Rusko je časově náročná, ale bezpečnější než plavba přes Středozemní moře. Norsko letos očekává až padesát tisíc žádostí o azyl. Kabinet kvůli tomu musí sáhnout do státního ropného fondu, kam se pro budoucnost ukládá část peněz utržená za export ropy. Ve vládní koalici je přitom i Pokroková strana, která chce přistěhovalectví omezit.
Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila na regionální konferenci své domovské strany CDU, že svůj postoj k uprchlické krizi nehodlá měnit. V debatě se spolustraníky sklidila kritiku, padala dokonce slova o "národní katastrofě". Kancléřka však kritiku odmítla s tím, že ne každý příchozí bude moci v Německu zůstat a že ne každý, kdo azyl obdrží, bude po stabilizování situace v Sýrii chtít v Německu nadále žít. Vláda letos očekává 800 000 žadatelů o azyl, neoficiálně se hovoří až o 1,5 milionu běženců.
K uprchlíkům, kteří přecházejí přes ČR, se chováme nelidsky, ten způsob je nedůstojný, má za cíl všechny odradit, říká šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům. Ze všeho viní politiku ministerstva vnitra.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší jeho cestovní deník. Projděte si den po dni.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší pátý díl jeho cestovního deníku.
Rodiny 298 lidí, kteří loni zahynuli při pádu boeingu letu MH17, nevědí, kdo to udělal. Ruská propaganda jela na plno.
Od počátku roku do konce září překročilo hranice Evropské unie více než 710 000 migrantů, uvedla unijní agentura Frontex. Jen v září zaznamenala dalších celkem 170 000 nově příchozích lidí. Ve srovnání se srpnem je to mírný pokles, tehdy vnější hranici EU překročilo podle Frontexu 190 000 osob. Mohutný nárůst počtu migrantů však dokumentuje především meziroční porovnání, protože za celý loňský rok zaznamenala 282 000 příchozích. Nejvíce lidí přichází přes řecké ostrovy v Egejském moři, tlak na Řecko se ale podle Frontexu přímo projevuje také na následné takzvané balkánské trase směrem na západ Evropy.
