


Živě: Plot proti uprchlíkům chtějí nově postavit Rakousko i Slovinsko. Německo uznalo, že proud sílí
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.



Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.



Humanitární situace v Sýrii se kvůli vlekoucímu konfliktu nadále zhoršuje, v současné době potřebuje pomoc a nějakou formu ochrany 13,5 milionu Syřanů, z toho je více než šest milionů dětí. V newyorském sídle OSN to v úterý podle agentury AP oznámil šéf humanitárních operací OSN Stephen O'Brien. Dodal, že krize v Sýrii je co do počtu vyhnaného obyvatelstva tou největší dnešní doby. Z více než 22milionové Sýrie dosud uteklo 4,2 milionu lidí. Na útěku v rámci Sýrie je pak nyní zhruba 6,5 milionu lidí. Od počátku letošního roku se počet takzvaných vnitřních uprchlíků zvýšil o 1,2 milionu lidí.



Je jí 105 let, ale stále sní o lepším životě bez bombardování. Bibihal Uzbakíová pocházející z neklidného severoafghánského Kunduzu se nyní nachází v Chorvatsku. Na hlavě zelený šátek a zabalena do hnědé přikrývky byla Bibihal v pondělí přinesena na lehátku do hlavního chorvatského uprchlického tábora ve městě Opatovac. Do země se dostala ze Srbska, kde překročila hranice spolu se svým synem a několika dalšími příbuznými. Policie zkontrolovala její doklady a uvedla, že je ženě 105 let. Věk potvrdil i její syn. "Bolí mě nohy, ale jsem v pořádku," uvedla Afghánka prostřednictvím tlumočníka, zatímco seděla na podlaze stanu Červeného kříže.



Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) uspěla s žalobou k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten nařídil, aby Česko přesunulo afghánskou rodinu s dětmi z tábora z Bělé jinam nebo ji propustilo. Česko se rozhodlo pro druhou možnost. Podle českého ministerstva vnitra rozhodla o propuštění ze zajišťovacího zařízení policie na základě žádosti rodiny. "My jsme přesvědčeni, že by děti neměly být v detenci vůbec. Není v jejich nejlepším zájmu, aby byly za mřížemi a neustále hlídané policisty se psy," řekl Martin Rozumek z OPU v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) překonalo od začátku letošního roku Středozemní moře více než 700 000 migrantů. Přes 3210 lidí nebezpečnou cestu nepřežilo nebo se stále pohřešuje. Více než 140 000 lidí zvolilo cestu ze severoafrických břehů do Itálie. Právě na této trase zaznamenala OSN nejvíce úmrtí. Přes 562 000 se jich vydalo na cestu do Evropy přes Egejské moře na řecké ostrovy. Za celý předchozí rok přitom překonalo na různých plavidlech Středozemní moře asi 219 000 lidí a zemřelo jich zhruba 3500. Z Řecka pokračují běženci tzv. balkánskou trasou většinou do Německa. Tam zažádalo o azyl už více než 300 000 lidí. Počet příchozích je však mnohem vyšší.



Česko vyhostí afghánskou rodinu s nezletilými dětmi, která je v táboře v Bělé na Mladoboleslavsku. Kvůli špatným podmínkám ho Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vyzval k jejímu přemístění. Podle ministerstva vnitra nejde o reakci na rozhodnutí tohoto soudu. Soud zároveň vyzval českou vládu, aby mu do dvou týdnů dodala veškeré informace a dokumenty týkající se podmínek v uprchlickém centru v Bělé v době, kdy tam rodina byla umístěna. Soud zajímá především kapacita zařízení, počet umístěných osob, hygienické podmínky a životní podmínky pro děti.



Napjatá situace na Balkáně zatlačila tragédie, které se odehrávají ve Středozemním moři, v uplynulých týdnech do pozadí. Po představení nového plánu, jak migrační krizi čelit, je ale téma znovu aktuální. Uzavření hranic na Balkáně totiž uprchlíky donutí volit mnohem nebezpečnější cestu: po moři z Albánie do Itálie. Jejich pouť může dopadnout stejně jako plavba běženců v přeplněných a nevyhovujících lodích z Libye a Tuniska. Ani oni nemusí cestu do Itálie přežít.



Premiér Bohuslav Sobotka potvrdil, že Česko pomůže 152 iráckým křesťanům. Podle Nadačního fondu Generace 21 jim v zemi hrozí pronásledování. Nadační fond má prý připraveny prostředky na jejich převoz z Iráku i na zajištění pobytu v Česku. Problém je ale právní status těchto Iráčanů. Formálně totiž nejde o uprchlíky, kteří utekli do jiného státu.



V rámci lovecké sezony vyzvala bulharská policie lovce a myslivce k ostražitosti. Měli by se vyhýbat jasně neidentifikovatelným cílům, aby omylem nezastřelili běžence, kteří se pokouší překonávat hranice s Tureckem a nepozorovaně přejít Bulharsko dál do západní Evropy. Přestože zatím nebyly hlášeny žádné incidenty, do kterých by byli zapojeni lovci, v polovině října byl v pohraniční oblasti náhodně zastřelen jeden afghánský uprchlík policejní hlídkou.



S křížkem po funuse, ale přece. Země na balkánské migrační trase mají plán, jak ukončit uprchlický chaos. Jinak to nejde.



V případě uzavření srbských či chorvatských hranic mají uprchlíci stále možnosti, jak se dostat dál. Třeba velmi riskantní cestou po moři z Albánie do Itálie. Znamenalo by to, že z Řecka nebo Makedonie půjdou místo na sever do Srbska na západ a pokusí se z albánských břehů přeplout na jih Itálie. V chladném počasí je cesta velmi nebezpečná a například trasa přes řecko-albánské pomezí je hornatá a v zimě obtížně schůdná.



Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.



EU a země Balkánu zkouší dostat pod kontrolu migrační vlnu. Členské státy Unie na takzvané balkánské trase uprchlíků a tři země, které v EU nejsou, se v noci dohodly na novém plánu. "Jedinou cestou, jak obnovit pořádek, je v nynější situaci zpomalení nekontrolovaného toku lidí," řekl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.



Jan Šibík v Istanbulu natáčel reportáž o uprchlících ze Sýrie a Afghánistánu. Právě Turecko podle něj sehraje zcela zásadní roli ve vývoji uprchlické krize.



Evropa podle prezidenta Zemana podlehla falešnému humanismu. Neví, jaké vítá uprchlíky. Za plačícími dětmi se totiž jako za živými štíty schovávají muži s iPhony, podvodníci vydávající se za Syřany, uvedla také hlava státu v on-line rozhovoru pro deník Blesk.



Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.



Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.



Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.



Ministr spravedlnosti Robert Pelikán odpovídal na otázky čtenářů Aktuálně.cz.



Ombudsmanka Anna Šabatová kritizuje podmínky panující v detenčním táboře pro migranty v Bělé-Jezové. Sešla se i s ministrem vnitra Milanem Chovancem. "Zařízení není kvalitně vedeno. Ministr přislíbil, že se situace zlepší," říká ombudsmanka v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Právě Chovanec přitom tvrdí, že zařízení v Bělé je vhodné pro rodiny s dětmi a že podmínky tam "byly vždy humánní". Jen několik dní po Šabatové kritizoval Česko kvůli uprchlíkům i Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Ve čtvrtek uvedl, že Česká republika systematicky porušuje lidská práva migrantů.