Vláda schválila Státní integrační plán, který mimo jiné počítá s pomocí uprchlíkům. Jeho součástí je výuka češtiny, pomoc s bydlením nebo seznamování s kulturou a demokracií. Ministerstvo vnitra plánuje utratit 200 milionů korun, větší část peněz půjde z EU.
Prezident by neměl vystupovat na shromáždění xenofobní sekty, reaguje na úterní projev Miloše Zemana na Albertově premiér Bohuslav Sobotka a mluví o hnědé politice. Český prezident se podle něj zařadil mezi evropské politiky, kteří podlehli jednoduché cestě, jak v době migrační krize a teroristických atentátů v Paříži získat laciné politické body na šíření strachu a nenávisti. Jestli jde o zlomový moment, kdy se pro něj stal Miloš Zeman definitivně nepřijatelným, a proto ho nepodpoří v prezidentských volbách v roce 2018, ale premiér zatím nechce říci.
Srbsko a Makedonie začaly povolovat přechod přes svoje území jen uprchlíkům ze Sýrie, z Afghánistánu a z Iráku. Ostatní jsou od hranic vraceni zpět. Také slovinská policie v písemném prohlášení uvedla, že budou vpouštěni pouze migranti "ze zemí, kde jsou ozbrojené boje". Proti opatření se již začali bouřit uprchlíci z ostatních zemí, jako jsou Írán, Alžírsko nebo Maroko.
Norma přijatá v reakci na páteční útoky v Paříži požaduje přísnější prověrky uchazečů o azyl. Prezident Obama pohrozil, že v případě přijetí oběma komorami Kongresu využije práva veta. Obama chce příští rok přijmout 10 000 syrských běženců. Každý uprchlík ze Sýrie či Iráku bude podle schváleného návrhu prověřen ještě před svým příchodem do USA a za jeho bezproblémovost bude odpovídat vedení FBI.
Nizozemská vláda jedná interně, ale i s některými spojenci o plánu zavést pasové kontroly na hranicích několika západoevropských zemí s cílem omezit příval migrantů a uprchlíků. Vznik jakéhosi "mini-Schengenu" by ale znamenal porušení smlouvy zaručující volný pohyb uvnitř schengenského prostoru, uvedla agentura Reuters. Evropská komise podle sdělení své mluvčí zatím žádný formální návrh k tomuto kroku neobdržela. Návrh Nizozemců se liší od plánu, který k této problematice nastínili Francouzi. Ti navrhují zavést pasové kontroly na hranicích uvnitř schengenského prostoru. "Mini-schengenský prostor" by údajně měl zahrnovat pět zemí - Belgii, Lucembursko, Německo, Nizozemsko a Rakousko.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová ve čtvrtek nepřijela na návštěvu Prahy i kvůli tomu, že někteří čeští politici automaticky spojují islám a uprchlíky s terorismem, aniž mezi nimi rozlišují. Ministerstvo zahraničí oficiálně uvádělo jako hlavní důvod zrušení návštěvy zranění nohy ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Mogheriniová se měla sejít také s prezidentem Milošem Zemanem, který na Albertově vystoupil po boku představitelů extremistického Bloku proti islámu.
Obhájci lidských práv z mezinárodní organizace Human Rights Watch (HRW) vyzvali vlády, aby posílily ochranu uprchlíků. Zasít strach ve společnosti je podle nich přesně to, o co radikálové z Islámského státu (IS) usilují. "Ano, vlády potřebují zavést pořádek do přijímání uprchlíků a vytřídit extremisty, ale nyní je více než kdykoli dříve zapotřebí pomoci lidem, které o domovy připravila ideologie nenávisti, a pomoci jim nalézt skutečnou ochranu," dodal. HRW zároveň zkritizovala vlády, které uprchlíky spojují s teroristickými útoky v Paříži. "Političtí vůdci by neměli upadnout do pasti nastražené extremisty, kteří podněcují nesváry a nedůvěru," uvedl Iain Levine z HRW.
Nejdřív musíme bránit vlastní území a až pak můžeme útočit na cíle Islámského státu, říká spisovatel a publicista Benjamin Kuras. Evropa podle něj válku prohrává, ostatní státy by ale prý mohli podržet Středoevropané. Mezi uprchlíky by přitom podle Kurase mohlo být až dvacet procent příznivců Islámského státu.
"Vzali jsme mu otisky, ale jak jsme je mohli ověřit? V jaké databázi? Pokud o něm nemáme žádné podezřelé informace nebo není hledaný Interpolem, může jít," řekl srbský představitel, který má na starosti registraci uprchlíků v balkánské zemi. Muž, u kterého se našel syrský pas na jméno Ahmad Muhammad, podle svědků cestoval Balkánem se společníkem.
Maďarsko napadne u Evropského soudního dvora plán na přerozdělení žadatelů o azyl mezi země EU na základě povinných kvót. Oznámil to maďarský ministr spravedlnosti László Trócsányi poté, co maďarský parlament schválil zákon poskytující vládě pravomoci k takovému kroku. Podle Trócsányiho je plán na přerozdělení migrantů v rozporu s vůlí většiny občanů Evropy a porušuje suverenitu Maďarska. Každý stát by měl mít podle něj možnost rozhodnout se, koho na své území pustí. Ministr očekává, že další země, které s kvótami nesouhlasí, se k Maďarsku v žalobě připojí. Záměr podat žalobu na kvóty ohlásilo již v září Slovensko. Česko tehdy podobný krok odmítlo s tím, že nechce dále zvyšovat napětí.
Premiér Bohuslav Sobotka se v projevu k výročí 17. listopadu nečekaně silně zastal uprchlíků. "S migrační vlnou přichází do Evropy stín války, a na strachu lidí parazitují populisté. Hněv lidí se nesmí obrátit proti uprchlíkům," řekl Sobotka. Prohlásil to na pietním shromáždění k uctění památky studentů, kteří se v roce 1939 stali oběťmi nacistické perzekuce. Řešením uprchlické krize je podle Sobotky obnovení fungujících vnějších hranic EU a větší rozhodnost unie.
Dění kolem oslav 17. listopadu jsme sledovali v online zpravodajství.
Křesťanskosociální unie (CSU), dominantní politická síla v největší německé spolkové zemi Bavorsku, požaduje stanovení německé kvóty na uprchlíky pro příští rok. Kancléřka Angela Merkelová to odmítá. Patří mezi hlavní zastánce celoevropského řešení, které zahrnuje Bruselem stanovené uprchlické kvóty pro jednotlivé členské státy. CSU soustavně zvyšuje tlak na kancléřku, která je zároveň šéfkou sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU), aby přitvrdila svou politiku vůči uprchlíkům. Na pátečním a sobotním stranickém sjezdu chce CSU schválit usnesení požadující, aby Berlín si sám stanovil horní hranici počtu uprchlíků, které je ochoten ještě přijmout v příštím roce.
Při pokusu překonat při cestě do Evropy Středozemní moře letos zahynulo 700 dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Celkem podle něj do Evropy od ledna dorazilo 215 000 nezletilých. "Tyto děti měly stejně jako naše vlastní děti právo na to vyrůst ve zdraví, hrát si, chodit do školy a mít budoucnost," píše UNICEF. Od léta 2015 počet dětí a žen mezi uprchlíky podle UNICEF stále roste, trend neustává ani s blížící se zimou. Rekordní je nejen počet nezletilých, kteří v Evropě hledají azyl, ale také počet dětí na cestě. Podle úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře do Evropy připlulo 806 000 migrantů, přes 660 000 z nich mířilo do Řecka. O život přišlo 3460 lidí.
Polský prezident jmenoval novou vládu, v čele stojí premiérka Beata Szydlová. Nový konzervativní kabinet přebírá moc po liberální vládě Ewy Kopaczové, která po porážce v říjnových parlamentních volbách podala demisi. Hlasování o nové vládě čekají média už ve středu. Nová vláda dodrží závazek předchozího kabinetu více než 9000 uprchlíků.
Dětský francouzský časopis po pátečních teroristických útocích publikoval článek, ve kterém uvádí do problematiky své malé čtenáře a snaží se jim zodpovědět základní otázky: Je Francie ve válce? Přijdou teroristé ke mně domů? Časopis, který je určený dětem od sedmi do 11 let, je ohledně teroru v Paříži velmi otevřený, přesto citlivým způsobem popisuje tragické události a nabádá děti, aby se nebály.
Sami džihádisté Západ neporazí. Ale naše vnitřní válka může zničit svobodu, vymazat 17. listopad 1989.
U těla jednoho z atentátníků policie našla syrský pas, na který cestoval přes Balkán běženec. Není ale jisté, že teroristou byl skutečně on. Pokud by se prokázalo, že je nalezený pravý a jeho majitel se podílel na útocích, posílí to odpůrce přijímání uprchlíků v Evropě. S tím, že Islámský stát této cesty využívá k vysazení svých bojovníků do Evropy. Bavorská CSU už vyzvala kancléřku Angelu Merkelovou k přísnější kontrole běženců, které Německo přijímá.
Zavřené hranice Schengenu by nic nezměnily, teroristé jednají ve jménu zvrácené ideologie, ne islámu, říká ministr spravedlnosti Pelikán. Souhlasí se slovy šéfa Evropské komise Junckera, podle kterého nešlo o uprchlíky a není důvod měnit postoj k nim.
Uprchlíci z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku odsoudili teroristické útoky v Paříži. Z úcty k utrpení Evropanů prý přerušili svou hladovku. To potvrzuje i cizinecká policie, její mluvčí Kateřina Rendlová považuje hladovku za skončenou. Problémy nejsou podle ní hlášeny z žádného z detenčních zařízení v Česku. "Za deset let, co pracuji jako mluvčí cizinecké policie, nepamatuji případ, kdy by někdo držel hladovku tak dlouho, aby skončil v nemocnici. Když zjistí, že se ničeho nedomohou, tak to vzdají," uvedla Rendlová.
