Čím se současná humanitární krize odlišuje od těch předešlých? Tím, že v ní ústřední roli hrají dobrovolníci. Velké organizace se - až na výjimky - naopak příliš neosvědčily. Alespoň ne na řeckém ostrově Lesbos, ukazuje v reportáži agentura Reuters.
Bruselský summit mezi Evropskou unií a Tureckem jsme pro vás sledovali v online reportáži.
Prezident Miloš Zeman se vyjádřil ke střetu názorů, který panuje mezi ním a premiérem Bohuslavem Sobotkou. O tom, kdo z nich dvou má pravdu ohledně migrační krize, prý rozhodne až čas. Prezident varuje, že cílem uprchlické vlny je rozvrátit evropské struktury a narozdíl od Sobotky se domnívá, že mezi migrací a teroristy existuje souvislost. S premiérem se Zeman shodl jen v názoru na to, že je zbytečné vyvolávat paniku ohledně terorismu.
To, čeho se bojíme, je nejistota budoucnosti, zatím ale nemůžeme lidi uklidnit, protože nevíme, jak uprchlickou krizi řešit, říká Martin Hollý. Nejistí lidé jsou podle něj víc manipulovatelní.
Na makedonsko-řecké hranici znovu propuklo násilí. Poté, co jeden z běženců vylezl na střechu vlaku a byl vážně zraněn elektrickým proudem. Naštvaný dav se poté vydal směrem k makedonským policistům a začal na ně házet kameny. "Policie na kameny reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty," popisuje fotograf agentury Reuters.
Přijmout uprchlíky jen na rok a pak je vrátit zpět do jejich vlasti by byla "největší chyba", tvrdí bývalý německý vládní zmocněnec pro lidská práva a humanitární pomoc Markus Löning. Podle jeho názoru by běžencům mělo být umožněno získat útočiště na tři roky. Pokud se podle něj uprchlíci rozhodnou vrátit do Sýrie či se přesunout do Ameriky, Kanady nebo jinam, mělo by to být možné. Pouhé zákazy a omezení nebudou fungovat, míní Löning.
Česká eurokomisařka Věra Jourová říká, že pokud by se Česko připojilo k slovenské žalobě proti uprchlickým kvótám, nemělo by to jiný význam než demonstrativní. Navíc by takový krok mohl do jisté míry ovlivnit i pozici Česka v Bruselu. Pro to, aby česká vláda znovu zvážila, zda nepodpořit Slovensko, se v pátek vyslovil vicepremiér Andrej Babiš. Podle něj je Evropská komise impotentní a je potřeba reagovat na rychle se měnící situaci. Předseda vlády Bohuslav Sobotka s ním však nesouhlasí - šance na úspěch jsou podle něj malé a ze strany Česka by podle Sobotky nešlo o vhodný krok.
Policie v Německu se v souvislosti s uprchlickou krizí potýká s nedostatkem personálu. Aby mohla zabezpečit hranice, musí omezovat ostatní činnosti, jako jsou například dálniční nebo železniční kontroly. Obyvatelé spolkové republiky si podle šéfa policejních odborů také budou muset zvyknout na to, že když zavolají policii, bude trvat déle, než dorazí.
Evropská komise představila plán pomoci Turecku s uprchlíky. Peníze rozpočítala na jednotlivé země EU podle jejich ekonomické velikosti. 28 států Unie má uhradit 2,5 miliardy, 500 milionů eur půjde z evropského rozpočtu. Na nedělním summitu EU a Turecka se očekávají velké spory.
Česko by podle ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše mělo zvážit, jestli se nepřidat k žalobě proti kvótám na přerozdělování uprchlíků. Babiš tvrdí, že jsou nesmyslné, neboť všichni uprchlíci stejně usilují o to, aby se dostali do Německa. Ministři vnitra států Evropské unie v září většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků, kteří dorazili do Evropy, mezi unijní země. Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. Česko má na jejich základě přijmout několik tisíc uprchlíků.
V Německu bylo od začátku letošního roku zaregistrováno už zhruba 945 000 nově příchozích migrantů. Spolková vláda přitom za celý letošní rok počítala s 800 000 běženci. Jenom během prvních tří týdnů tohoto měsíce už spolková policie zaznamenala přes 190 000 migrantů, což je více než za celý říjen, kdy bylo v Německu zaregistrováno do té doby rekordních 180 000 nových uprchlíků během jednoho měsíce. Počet 945 000 nemusí být přesný, protože se opírá o takzvaný EASY systém, na jehož základě se migranti přidělují jednotlivým spolkovým zemím. Systém však obsahuje i osoby, které byly zaregistrovány dvakrát na různých místech, upozornil bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann.
V srpnu zemřelo na cestě z Maďarska do Rakouska 71 běženců. Rakouská policie zjistila, že se jednalo o 29 Iráčanů, 21 Afghánců, 15 Syřanů a pět lidí z Íránu. Bylo mezi nimi osm žen a čtyři děti. U jedné oběti se totožnost zjistit nepodařilo. Velká část těl už byla převezena do vlasti, patnáct obětí pohřbily úřady v Rakousku. Migranti údajně neměli šanci přežít, protože vzduch v dodávce jim vystačil na zhruba půl až tři čtvrtě hodiny. Pašeráci je přitom vezli několik hodin přes celé Maďarsko. Policie v souvislosti s případem stíhá pět lidí, čtyři Bulhary a jednoho Afghánce zatkla několik dní po nálezu těl.
Odcházející předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg se předání strany Miroslavu Kalouskovi nebojí. A to přes to, že nového šéfa čeká těžký úkol - zastavit klesání stranických preferencí a obejít se v krajských volbách bez dosavadního spojence Starostů a nezávislých, kteří chtějí kandidovat sami. "Nezlobím se na ně. To je, jak kdybych měl být naštvaný na všechny holky, které mě opustily," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Situace uprchlíků na balkánské trase se komplikuje. Makedonie již od minulého čtvrtka umožňuje průchod výhradně uprchlíkům z válečnými konflikty postižených oblastí, tedy ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Podobná opatření přijalo i Srbsko, Slovinsko a Chorvatsko. Balkánským zemím se tak sice podařilo snížit počty běženců vstupujících na jejich území, hraniční přechody se ale plní. Proti opatření protestují tisíce lidí ostatních národností, kteří zůstali na řecké straně makedonských hranic.
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zadržel na základě eurozatykače tři muže a jednu ženu české státní příslušnosti, kteří údajně byli hlavními organizátory nelegálního převozu migrantů z Albánie, Sýrie, Makedonie a Kosova do Británie. Mezinárodní organizované skupině hrozí v Belgii pět až 20 let vězení. Jako řidiče nákladních vozů s migranty prý najímala sociálně slabé Čechy a Slováky. O předání zadržené čtveřice belgické justici budou rozhodovat Městský soud v Praze a Krajský soud v Ústí nad Labem.
Za úmyslný trestný čin a odsouzení k vězení delšímu než tři roky nebo za opakované odsouzení přijdou cizinci o povolení k pobytu. Běženci propuštění z detenčních zařízení budou dostávat peníze na vycestování. Počítají s tím novely azylového zákona a zákona o cizincích, které v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Novely zákonů také sladí české azylové řízení s právem EU. Žadatelé budou muset mimo jiné projít zdravotní prohlídkou, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví.
Infantilní rasismus Východoevropanů Angličany odpuzuje, protože už si ho odbyli před desítkami let, říká spisovatelka a taxikářka žijící v Londýně.
Úspěch Chaozzu v 90. letech byl podle Adama Svatoše alias Kata poplatný své době, dneska by skladby jako Policie nebo Planeta opic u lidí nezafungovaly. Přesto si jedna z nejvýraznějších osobností českého hip hopu pohrává s myšlenkou, že s Chaozzem příští rok vyjede na turné. „Musí to mít smysl a být to dobrý, aby to bavilo i lidi, kteří by na nás nepřišli jen z nostalgie. Když se tohle podaří vymyslet, tak se tomu nebráním,“ vysvětluje Kato, kterého příští rok čeká velká změna v osobním životě - stane se otcem.
Řecké bezpečnostní úřady v uplynulých dnech zatkly na ostrově Lesbos 12 lidí, kteří vyráběli pro migranty falešné dokumenty. Informovala o tom agentura DPA. Tři ze zadržených Řeků na Lesbu provozovali dvě knihkupectví. Policisté v nich při zásahu zajistili falešná razítka, padělané dokumenty, 23 mobilních telefonů a hotovost 1500 eur (40 500 korun). Přes Lesbos vede hlavní tranzitní cesta, kterou využívají uprchlíci mířící z Blízkého východu, Asie i z Afriky za lepším životem v bohatších západních zemích Evropské unie.
Dánský parlament schválil balíček legislativních změn, které dále zpřísňují azylovou politiku severské země. Liberální vláda balíček třinácti opatření protlačila parlamentem ve zrychleném řízení, za což sklidila kritiku od části opozice. Kodaň již v létě žadatelům o azyl výrazně snížila finanční podporu a už její dosavadní azylová politika byla považována za jednu z nejpřísnějších v Evropě.
