Projít ostře hlídaným průchodem skrze dvoje žiletkové ploty mezi Řeckem a Makedonií a odtud špinavým a viditelně zanedbaným, zato o to dražším vlakem do Srbska. To je cesta tisíců uprchlíků, nejčastěji žen s dětmi, stále putujících balkánskou cestou z jihu Evropy dále na sever.
Stovky iráckých migrantů se na začátku února dobrovolně vydaly finskými a belgickými vládními letouny zpátky do Bagdádu. Ze života v Evropě byli kvůli přehnaným očekáváním zklamáni. A to přesto, že cestou na starý kontinent riskovali životy a utratili za ni často veškeré své úspory. V roce 2015 se za asistence Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dobrovolně vrátilo zpátky do Iráku na 3500 migrantů. Nejvíce jich odchází z Belgie, Finska, Německa, Rakouska a Řecka.
Pokud by měl na severu Sýrie a Iráku vzniknout velký kurdský stát, Turecko to nepřipustí. Tam jsou hranice jeho tolerance. Turkolog Petr Kučera v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že dříve si rozsáhlou tureckou invazi do Sýrie nedovedl představit, teď už si ale tak jistý není. Podle něj ale vidí nepřítele spíš Rusové v Turcích než naopak.
Turečtí vojáci zadrželi v úterý večer na hranici se Sýrií skupinu 34 lidí s 15 kilogramy výbušnin a čtyřmi vestami používanými sebevražednými útočníky. Podle agentury Reuters to ve středu oznámila turecká armáda. Skupina složená ze čtyř mužů, deseti žen a 20 dětí byla zadržena v okrese Oguzeli v jihovýchodní provincii Gaziantep při vstupu na turecké území z oblasti ovládané organizací Islámský stát. Turecko se za poslední rok stalo cílem několika sebevražedných útoků, které si vyžádaly desítky mrtvých, včetně zahraničních turistů. Vina za ně je kladena na vrub takzvanému Islámskému státu, který se hlásí i k odpovědnosti za masakry v dalších zemích, například ve Francii.
Ačkoliv do Česka téměř žádní uprchlíci nemíří a detenční zařízení pro nelegální migranty jsou liduprázdná, politici často zdůrazňují, že je potřeba zavřít hranice. Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška by mohli v pohraničí hlídat dokonce dobrovolní hasiči. Stejným tempem, jako ustaly pokusy migrantů dostat se přes Česko do Německa, se také vylidnila detenční zařízení. Právě poměry v jednom z nich – v Bělé-Jezové – loni ostře kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Dnes připouští, že vnitro podmínky napravilo. Kvůli minimální obsazenosti detencí ale nelze hodnotit, jestli by zařízení ustála nápor cizinců, aniž by se znovu opakovaly excesy s porušováním práv.
Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek jednal s představiteli provincie Izmir o možnostech zastavit uprchlíky v Turecku.
"Jsme přestupní stanicí," přiznává starosta Izmiru, hlavního města regionu, Aziz Kocaoglu. Ve městě se střídá jedna evropská delegace za druhou, které se snaží zjistit, co Turci potřebují, aby razantně zasáhli proti migraci a hlavně pašerákům. Ministru zahraničí Lubomírovi Zaorálkovi se líbí nápad německé kancléřky Angely Merkelové, aby se zátahy na pašeráky pomáhaly turecké policii také jednotky NATO. Ministři obrany členských zemí Aliance by se o tomto návrhu měli bavit už ve čtvrtek na schůzce v Bruselu.
Sněmovnou v prvním čtení navzdory zamítavému stanovisku vlády prošel návrh Úsvitu, podle něhož by neměli nárok na azyl migranti, kteří spáchali v Česku trestný čin nebo přestupek. Návrh nyní čeká projednání bezpečnostním a ústavně-právním výborem. Úsvit chce, aby byli lidé, kteří by se protiprávního jednání dopustili, okamžitě vyhoštěni. Česko je však vázáno úmluvou o právním postavení uprchlíků, která má přednost před zákonem. Podle vlády by tak návrh neměl dopad ani v případě, kdyby byl schválen.
Lotyšsko nastavilo tak nepříznivé podmínky pro potenciální žadatele o azyl, že téměř nikdo z uprchlíků do Lotyšska nezamíří. Lotyšské vládě se tak podaří vyhnout se přijímání běženců na základě kvót. Kromě toho, že migrantům nabízejí příliš skromné sociální dávky, uplatňují také přísné jazykové zákony. V případě nedostatečné znalosti jazyka hrozí dokonce pokuta.
Počet migrantů připlouvajících do Evropy po moři se za prvních šest týdnů tohoto roku oproti stejnému loňskému období zdesetinásobil na více než 76 000. Informovala o tom v úterý Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Prudce vzrostl také počet těch, kteří během riskantní cesty zahynuli: během prvních šesti letošních týdnů jich bylo 409, zatímco před rokem to bylo 69. IOM navíc uvedla, že neočekává pokles počtu migrantů mířících do Evropy. Řecko by příští měsíc mělo podle odhadů přijmout miliontého nově příchozího běžence od propuknutí nynější uprchlické krize. Minulý rok doplulo k evropským břehům více než 1,1 milionu lidí. Do Řecka letos zatím připlulo 70 365 běženců a do Itálie 5898.
Rozmístit své lodě k tureckým břehům a přispět tak k řešení uprchlické krize zvažuje i Severoatlantická aliance. V Bruselu to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Krize s uprchlíky je předmětem vážného znepokojení pro nás všechny. Myslím si tedy, že se velmi vážně zamyslíme nad žádostí Turecka a dalších spojenců o pomoc s řešením této krize," řekl šéf NATO v bruselském sídle. O možnosti námořní mise NATO k lepší kontrole tureckých břehů, odkud denně míří stovky běženců do Řecka, hovořila i německá kancléřka Angela Merkelová. Znepokojen je řecký premiér Alexis Tsipras, který upozornil, že případná mise nesmí nijak ohrozit svrchovanost Řecka.
Ruská propaganda má nový cíl: Evropu. Denně vysílá reportáže, v nichž dokazuje, jak "zlý Západ" v uprchlické krizi selhává. Některé šíří nepravdu, Rusové je přesto vyžadují a ve velkém počtu sledují. Stejně ochotně, jako před rokem a půl zprávy o sousední "fašistické" Ukrajině.
Loňská jednání mezi Tureckem a EU o řešení migrační krize byla podle všeho ostřejší, než se dosud zdálo. Ukazuje to zápis ze schůzky tureckého prezidenta s předsedou Evropské komise a předsedou Evropské rady během summitu G20 v Antalyi, který zveřejnil řecký zpravodajský server. Erdogan Tuskovi s Junckerem vyhrožoval, že pokud nebude po jeho, "otevře uprchlíkům dveře do Řecka a Bulharska".
Na syrsko-turecké hranici zůstávají uvězněny desetitisíce lidí, kteří prchli z Aleppa před ruskými bombami a ofenzivou syrské armády. Podle odhadů jde až o 50 000 lidí. Německá kancléřka Angela Merkelová kvůli bombardování města během své návštěvy Ankary ostře kritizovala Rusko a syrský režim. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ujišťuje, že Turecko je připraveno je přijmout. Zatím ale zůstávají hraniční přechody uzavřeny.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Turecko je připraveno přijmout desetitisíce syrských uprchlíků z Halabu. Učiní tak ale pouze v případě, že tito lidé nebudou mít jinou možnost. Syrští vzbouřenci se v druhém největším syrském městě dostaly do obklíčení vládních vojsk a mnoho civilistů teď prchá směrem k tureckým hranicím.
Německá policie provedla razii u dvou běženců, které podezřívá z příslušnosti k teroristické organizaci. K zásahu došlo nedaleko Mohuče na západě země. Jeden ze dvojice uprchlíků se prý chtěl v minulosti stát v Sýrii sebevražedným atentátníkem u radikálního hnutí Islámský stát, kde pak sloužil jako jeden z velitelů. Podle policie žádné konkrétní riziko Německu údajně nehrozilo.
Autonomní sociální centrum Klinika se vzpamatovává ze sobotního útoku dvacetičlenné maskované skupiny, která vysklila několik oken kameny, dovnitř hodila světlice, které zapálily závěsy a pohovku. Uvnitř bylo tou dobou dvacet lidí, jednomu z nich ošetřili záchranáři rozbitou hlavu.
Pegida v Praze: najednou žijeme v jiné zemi. Realita je vedlejší, nedůležitá. Slušní občané se spojují s hnědou ligou. Taky díky prezidentovi.
Pražská policie prověřuje sobotní útok na sociální centrum Klinika pro podezření ze spáchání trestných činů výtržnictví, obecného ohrožení a poškození cizí věci. V současné době proto vyšetřovatelé pátrají po dvaceti lidech. Původní informace policistů hovořily o tom, že skupina na centrum v žižkovské Jeseniově ulici naházela zápalné lahve. Klinika uvedla, že na ni zaútočili neonacisté, a to kameny a světlicemi, které v objektu zapálily část kavárny. Hasiči požár po příjezdu dokázali uhasit za čtyři minuty.
Podívejte se na fotografie ze sobotních demonstrací v Praze.
