Vláda ČR rozhodla, že do Turecka pošle 15 milionů korun na humanitární pomoc syrským uprchlíkům, kteří utíkají z oblasti města Halab zničeného válkou. "Považuji za důležité, aby naše pomoc v rámci migrační krize směřovala přímo do zasažených oblastí a míst, kde k válečným bojům dochází," řekl Sobotka. Česko se nedávno zavázalo dát letos zemím v regionu pomoc ve výši nejméně 170 milionů korun.
Řešení je udělat funkční hotspoty a nelegální ekonomické migranty do Evropy nepouštět. Lidé, kteří mají právo na azyl, ať si o něj požádají v první bezpečné zemi, říká k řešení uprchlické krize vicepremiér Pavel Bělobrádek. Trvá na tom, že komentování kauzy Fajád ministrem obrany Martinem Stropnickým byla zásadní chyba.
Slova o kravíně byla odpovědí na hypotetickou otázku, netýkala se nabízeného jihlavského bydlení, je přesvědčený Lukáš Houdek. Tvrdí, že tlumočník, který rozhovor pro Primu překládal, na tuto nesrovnalost sám televizi upozorňoval.
Řecká vláda se dostává do závodu s časem ve snaze zvrátit vznik jednotné fronty za uzavření hranice na severu Řecka s Makedonií, kterou se snaží sestavit skupina čtyř zemí visegrádské skupiny, píše řecký deník Ta Nea. Současnou situaci považuje za přetahovanou mezi tvrdým protievropským jádrem a těmi, kteří se snaží najít společné řešení ku prospěchu všech zemí.
Chceme být obezřetní, útok nebereme na lehkou váhu, ale strach nemáme, říká Petr z centra Klinika. V pomoci uprchlíkům hodlají pokračovat, pořádají například zdarma kurzy češtiny. Reportér DVTV Filip Horký se jako první novinář podíval do opravené kavárny sociálního centra.
Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko se nevzdaly plánu na zavření makedonských a bulharských hranic, pokud nepůjde zastavit uprchlíky v Turecku či Řecku. Angela Merkelová chce dát šanci dohodě s Tureckem, ale i v její vládní straně CDU sílí netrpělivost.
Pokles exportu citlivých položek o pět procent, jako jsou například potraviny, by podle analýzy připravil českou ekonomiku o 0,25 procenta HDP, což je v dnešních cenách asi 12 miliard korun ročně. Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží. Důsledky by pocítili například i kamionoví dopravci, říká analýza UniCredit Bank.
Formule E vymění areál bývalého letiště Tempelhof, jež se proměnilo v uprchlický tábor, za novou lokaci v centru Berlína. Trať bude mít dva kilometry s centrem na Aleji Karla Marxe.
Řecký ministr obrany oznámil, že Řecko má připraveny čtyři z pěti hotspotů v zemi, které mají za úkol přijímat a registrovat uprchlíky. Řecko tak podle něj plní závazek Evropské unie, která mu dala tři měsíce na to, aby zavedlo opatření na lepší zvládání migrační vlny. Evropské země jinak hrozily obnovením hranic na dva roky.
Různé organizace publikují různá čísla o uprchlické krizi. Online deník Aktuálně.cz přináší analýzu projektu Faktus, který je unikátním způsobem dává do kontextu.
Prezident Miloš Zeman vysvětlil, proč kritizuje vládu premiéra Bohuslava Sobotky. Nelíbí se mu, že se kabinet ostřeji nepostavil proti kvótám na přerozdělování uprchlíků v Evropské unii. V rozhovoru pro televizní stanici TA3 Miloš Zeman také uvedl, že v tomto roce se migrační vlna převalí i přes Českou republiku a Slovensko.
Část obyvatel Smilovic na Frýdecko-Místecku, kam by už v pátek měla přicestovat první skupina iráckých křesťanských uprchlíků, nové sousedy odmítá. Na pondělním jednání zastupitelstva jich většina z asi sedmi desítek zúčastněných dala hlasitě najevo, že je v obci nechce a nebudou v ní vítáni. Miroslav Nogol, starosta obce, kde žije zhruba 800 lidí, se přítomné snažil přesvědčit, že lidem od uprchlíků nehrozí nebezpečí.
Češi najednou uvažují jako největší Evropané. Praha hostí summit V4, který má západní Evropu vyvést z bludů.
V Praze se schází summit visegrádské skupiny. Jednat má o přílivu uprchlíků i takzvaném Brexitu. Setkání bude prověrkou vyjednávacích schopností českého premiéra Bohuslava Sobotky. Poláci a Češi se nejspíš budou snažit zmírnit ostrá slovenská a maďarská stanoviska. Bojovná vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica ovlivňuje hlavně to, že je krátce před volbami. A Slováci na argumenty o ochraně země před běženci tradičně slyší.
Česká republika by do konce roku 2017 podle přerozdělovacích migračních kvót měla přijmout více než dva a půl tisíce uprchlíků. Ministerstvo vnitra informovalo, že už se jedná o prvních třiceti migrantech, kteří do Evropy přišli přes Řecko a Itálii. Česko dlouhodobě zastává názor, že přesídlování uprchlíků začne fungovat až po spuštění hotspotů, což jsou registrační centra pro uprchlíky rozmístěná v Itálii a Řecku.
Podle lednových průzkumů se postoj Čechů k přijímání uprchlíků z válkou postižených zemí značně ochladil. Oproti září se počet těch, kteří by migranty nepřijímali vůbec zvýšil o 15 procent na současných 65 procent. "Přátelštější" postoj k uprchlíkům zastává z Visegrádské čtyřky polská nebo maďarská veřejnost. Mírnější postoj mají Češi k ukrajinským uprchlíkům.
Země Visegrádské čtyřky jsou pro společné evropské řešení migrační krize, ale EU by podle nich měla více podpořit Bulharsko a Makedonii při ochraně jejich hranic.
Cestu do Evropy bral Dani ze Sýrie jako jedno velké dobrodružství. Teď pomáhá na řeckém ostrově Lesbos Syřanům s tlumočením do angličtiny. Jeho snem je - tak jako mnoha dalších - dostat se do Německa. Ale z úplně jiného důvodu než ostatní.
Imigranty si na naše území na základě diktátu nikdy nenavezeme, uvedl slovenský premiér Robert Fico. Běženci se podle něj neumí integrovat a dělali by problémy tak jako v Německu a Bruselu. Fico zdůraznil, že Slovensko utečence nepozvalo a ani nemůže za rozpad zemí, odkud uprchlíci pocházejí. Řecko podle něj selhalo, protože denně pouští dál do Evropy tisíce lidí bez kontroly.
Pokud Turecko uzavře migrantům své hranice, mohlo by se stát Rusko „druhým Tureckem“. Varoval před tím finský prezident, podle kterého by se tak citelně zvýšil tlak na Finsko, Estonsko a Lotyšsko.
