Slováci do desáté hodiny večerní rozhodují o složení nového parlamentu. Podle dřívějších průzkumů získá nejvíce hlasů Směr-SD současného premiéra Roberta Fica, strana ale ztratí většinu ve sněmovně. Jedním z hlavních témat letošní kampaně se stala migrační krize. Ta sice Slovensko přímo nezasáhla, Ficův kabinet se ale tvrdě postavil proti přerozdělování uprchlíků na základě kvót.
Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie, přislíbil šéf turecké diplomacie. Na řecko-makedonské hranici čeká až 14 000 uprchlíků. Slovinský parlament zároveň v pátek večer schválil zákon, díky kterému potrvá vyřizování žádostí o azyl kratší dobu než dosud. Zatím o něj žádalo pouze 460 uprchlíků, Slovinci se však obávají, že toto číslo vzroste.
V prvním výběru je 43 sportovců, kteří nemohou reprezentovat žádnou zemi, v červnu výkonný výbor MOV zúží seznam na pět až deset jmen.
Papež František označil současnou migrační krizi za "arabskou invazi". "Je to sociální fakt," řekl v rozhovoru pro francouzský katolický týdeník La Vie papež František. Ačkoliv dodal, že Evropa v minulosti zažila obdobných invazí řadu a vždy ji to změnilo k lepšímu, vyvolal tím pozdvižení. V Řecku kvůli zavřeným hranicím momentálně uvízlo na 32 000 uprchlíků, Makedonie v noci pustila přes hranici 150 lidí.
Dvojice uprchlíků z Iráku se v Česku patrně stala obětí podvodníka. Překladateli zaplatili tisíce eur za příslib, že budou propuštěni z detenčního zařízení. Místo toho jeden z nich za mřížemi strávil půl roku, druhého dokonce vyhostili zpět do Iráku. Případem se zabývá policie pro podezření z podvodu.
Pracují u nás stovky ruských špiónů. Jejich cíl je jasný: zpochybnit NATO, oslabit Česko, rozbít Evropskou unii.
Somálec Ahmed uprchl do Itálie, kde mu odebrali otisky prstů. V zemi však zůstat nechtěl, neměl tam perspektivu. Zkoušel Švédsko a Finsko, ale žádosti o azyl či pobyt narážely na Dublinskou konvenci. Ahmed se stal "zajatcem Dublinu". Film o jeho životě bez dokumentů - a tím i budoucnosti -, který nabídne festival Jeden svět, se přímo jmenuje Já jsem Dublin. Takových jako Ahmad byly a jsou desetitisíce.
Řecko vůbec poprvé přiznalo, že se stává pro uprchlíky cílovou zemí. Důvodem jsou zavřené hranice. V zemi v současnosti pobývá na 32 000 běženců a jejich počet každým dnem roste. Na řecko-makedonské hranici pokračují protesty. A Francie použila migranty jako páku na Británii, aby neopouštěla Evropskou unii.
Alabastrové sošky byly objeveny už loni v listopadu. Informace o nálezu nebyla zveřejněna dříve, protože se čekalo na výsledek expertízy provedené odborníky památkového oddělení Slovinského národního muzea. Podle experta Petera Turka jsou tři sošky staré kolem pěti tisíc let a pravděpodobně pocházejí z některého antického chrámu v Sýrii nebo v Iráku, kde kdysi vzkvétala sumerská civilizace. Odborník dodal, že hodnota na černém trhu sice nedosahuje desítek tisíc eur (stovek tisíc korun), nicméně hodnotu několika tisíc eur předměty zcela určitě mají.
Zatímco syrské vládní síly postupují na největší město země Aleppo, tisíce lidí před nimi prchají na sever k turecké hranici. Někteří z nich dorazili do uprchlického tábora u hraničního přechodu Báb al-Salám, který spravuje turecká nevládní organizace IHH.
Jan Šibík si jako fotograf na volné noze vydělává na svoje zahraniční cesty workshopy nebo focením na svatbách. Zájem o reportážní fotografie je totiž rok od roku menší. „Vztáhneme-li to například na uprchlickou krizi, která trvá minimálně rok, pak toho zájmu prostě ubývá. Média mají pocit, že je to pořád to samé,“ říká a největší problém vidí v nedostatku financí. „Česká média mohou jen výjimečně poslat na reportáž svého redaktora, natož pak fotografa,“ tvrdí Šibík, který teď na výstavě v Českém centru mapuje svoji dosavadní tvorbu a představuje i 13 nových snímků.
V Řecku se kvůli makedonským regulacím toku běženců v posledním týdnu nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Nejhorší situace je v Idomeni, kde se v táboře u hranic tísní na 10 000 z nich.
Reformy musí v Řecku pokračovat bez ohledu na zesilující příliv běženců do této jedenáctimilionové země. "Pokud se řecká ekonomika nestabilizuje, pak tato malá země nebude schopná držet na svém území větší množství uprchlíků. Dříve nebo později by nastal ekonomický kolaps," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Nikos Hlepas, který přednáší na Národní a Kapodistriasově univerzitě v Aténách. Součástí reforem by měl být i "maximální možný důchod" ve výši 1000 eur nebo návrat "předčasných důchodců" do práce. Aby byla tamní ekonomika udržitelná, tak by bylo také třeba seškrtat nejméně polovinu řeckého dluhu. Samotný odpis dluhu ale podle Hlepase zemi zvládnout migrační krizi nepomůže.
Centrum Klinika stále jedná s úřady o prodloužení výpůjčky domu v Jeseniově ulici, smlouva přitom končí ve středu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových odmítl centru prodloužit smlouvu a dům chce vrátit do středy. Squateři bývalou polikliniku obsadili v prosinci 2014. O budovu měla původně zájem Generální inspekce bezpečnostních sborů, od záměru později upustila. Na podporu centra o víkendu demonstrovaly stovky lidí. Svou podporu centru Klinika vyjádřila třicítka spisovatelů. Budoucnost Kliniky bude i na programu zastupitelstva Prahy 3 příští úterý.
Syrský prezident poskytl rozhovor německé televizi ARD. V něm sdělil, že povstalcům, kteří složí zbraně, nabídne amnestii, aby se mohli vrátit k normálním životům. Nepadlo však ani slovo o tom, že by odešel z prezidentské funkce, jak stále požaduje umírněná opozice. Evropa by podle něj neměla bojovat proti němu, ale proti terorismu. Pak by stačilo, kdyby země EU poskytly Syřanům pomoc, aby mohli zůstat ve své zemi a nemuseli hledat azyl na Západě.
V rakouské společnosti je silná touha po tom, mít národní stát, země se výrazně posunuje a distancuje od německého tlaku, začne se uzavírat, říká bývalý velvyslanec v Rakousku Jan Koukal. Vztahy mezi zeměmi EU se teď podle něj hodně vyostří. Koukal tvrdí, že Německo se prostřednictvím migrační vlny snaží rozbít národní státy a národní povědomí. Je to prý vize Merkelové, která Evropu ohrožuje. Podle Koukala by se okolo visegrádské čtyřky mohla vytvořit větší skupina států, třeba právě s Rakouskem nebo Slovinskem, která bude opozicí EU.
Francouzské úřady se už druhým dnem pokoušejí postoupit v demolici části uprchlického tábora "Džungle" u Calais. Migranti na demoliční čety házeli kamení a zapalovali některé ze svých příbytků, aby tak zpomalili jejich postup. Policie odpověděla slzným plynem. Neutěšená situace panuje také na řecko-makedonské hranici. V Idomeni se tísní na 900 lidí, mnozí protestují a požadují otevření hranic.
Řecku hrozí, že do konce března nebude mít na splátky dluhů, varuje Mezinárodní měnový fond. Aby země získala další část půjčky ze záchranného balíčku, na kterém se dohodla v srpnu s věřiteli, musí tamní vláda mimo jiné schválit i nezbytnou penzijní reformu. Mezinárodní měnový fond zároveň upozorňuje na "naději" pro zadluženou řeckou ekonomiku. "Díky" současné migrační krizi mají Řekové šanci, že se jim povede s evropskými věřiteli vyjednat výhodnější podmínky, pokud jde o dluhy.
Festival dokumentárních filmů Jeden svět představí snímek belgického režiséra Tima De Keersmaeckera Žádný člověk není ostrov sám pro sebe. Vypráví o cestě dvou chlapců za novým životem v Evropě. Usídlili se na italském ostrově Lampedusa ve Středozemním moři, kde se jich ujaly dvě rodiny. Oba se naučili jazyk a zapojili se do běžného života místních obyvatel. Budují si tu nový domov. Přestože by se do svého starého domova vrátit nechtěli, něco jim stále schází.
Stovky uprchlíků, čekajících na řecko-makedonské hranici, prolomily plot u přechodu Idomeni-Gevgelija. Makedonská policie zareagovala slzným plynem. Humanitární organizace Lékaři bez hranic oznámila, že ošetřila patnáct pacientů s dýchacími problémy, včetně devíti dětí. Hranici dál obklopují policejní zátarasy. Dalimil Petrilák, jeden z českých dobrovolníků, Aktuálně.cz řekl, že uprchlíkům se do Makedonie dostat nepodařilo.
