


Šibík: Při překonávání řeky na makedonské hranici zahynuli tři uprchlíci
Při překonávání makedonské hranice přes řeku Suvu zahynuli tři lidé. Jan Šibík dramatický přechod stovek uprchlíků zaznamenal na mobilní telefon.



Při překonávání makedonské hranice přes řeku Suvu zahynuli tři lidé. Jan Šibík dramatický přechod stovek uprchlíků zaznamenal na mobilní telefon.



Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že v posledních týdnech klesl počet běženců přicházejících do Německa. Situace v Řecku se naopak zhoršuje. Rakousko nabídlo Makedonii další pomoc s ostrahou jižní hranice s Řeckem. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nečeká tento týden na summitu Evropské unie rozhodující průlom.



V Bruselu končí dvoudenní summit Evropské unie s Tureckem. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se shodli s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem na dohodě, která umožní vracet do Turecka běžence z Řecka.



Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nečekaně otevřeně promluvil o údajném ruském podílu na současné migrační krizi v Evropě. Tvrdí, že Rusové vozí do Evropské unie uprchlíky například letecky. Zaorálkova slova přichází v době, kdy se EU snaží migrantům zavřít jižní, balkánskou trasu a dohodnout se s Tureckem na vracení nelegálních migrantů.



Dvakrát třetí, jednou druzí. Nedělní volby ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko, Porýní-Falc a Sasko-Anhaltsko skončily pro antimigrantskou a euroskeptickou Alternativu pro Německo obrovským úspěchem. Německá politika se změnila.



Po uzavření takzvané balkánské trasy se přes 44 tisíc běženců ocitlo uvězněných v Řecku. Na řecko-makedonské hranici u města Idomeni se jich tísní téměř 15 tisíc. Rozhodli se ignorovat uzavření přechodu a přejít hranici vlastní cestou.



"Angela Merkelová sleduje dobro kontinentu i země, ale už méně své vlastní strany. Ne každý jí to odpustí," píše deník Die Welt.



Kdo by před několika lety čekal, že Západ bude v pozici prosebníka, jednou vůči Rusku, podruhé vůči Turecku, říká k migrační krizi bývalý ministr zahraničí i obrany Alexandr Vondra. Uspokojuje se podle něj právo menšiny, pracující člověk ale nemá zastání, považuje to za krizi demokratické politiky.



Volby ve třech spolkových zemích byly zároveň referendem o migrační politice kancléřky Angely Merkelové. Její strana CDU nevyhrála v Bádensku-Würrtembersku a v Porýní-Falci, uspěla jen v Sasku-Anhaltsku. Tam ale dostala přes dvacet procent hlasů antimigrantská Alternativa pro Německo.



Zatímco navenek lobbují za pomoc uprchlíkům, na ulicích v dlouhodobých přistěhovaleckých čtvrtích panují i obavy, že jim přicházející migranti budou konkurovat při shánění práce a bydlení. Mnozí z přistěhovalců, ať už Arabů, Afričanů, nebo Turků, dnes i po letech žijí na předměstí velkých německých měst a na okraji německé společnosti. Jen lidí s tureckými kořeny v Německu žije okolo tří milionů.



Ve stanovém městečku uprchlíků Idomeni u hranice Řecka s Makedonií se vyskytla žloutenka. Z tábora se stala vlivem dešťů bažina a lidé zde bojují o jídlo i dřevo. Řecko oznámilo, že přijme turecké pozorovatele, aby mohla být naplněna obnovená dohoda o navracení těch uprchlíků, kteří nemají právo na mezinárodní ochranu.



Čeští policisté, kteří odjeli do Maďarska pomáhat střežit hranice před uprchlickou vlnou, museli po svém návratu vracet část peněz. Na stravné původně dostali 35 eur na den, ale jelikož jim Maďaři vařili snídaně a večeře, policejní prezidium jim nechalo jen 14 eur na den. Někteří z desítek nasazených policistů přitom říkají, že o tom předem nevěděli. Místo 44 tisíc za šestitýdenní pobyt tak policisté na stravném dostali jen 17 tisíc.



Rozdělování běženců po Evropské unii podle rakouského kancléře Wernera Faymanna nefunguje, jelikož doufají, že se dostanou do Německa. Vyzval proto německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby stanovila horní hranici pro příjem uprchlíků.



Většina ze zhruba dvaceti iráckých uprchlíků, kteří příští týden přiletí do Česka, zůstane v Praze. Zbytek se přesune za rodinami, které už k nám dorazily dříve. Ve skupině bude okolo deseti dětí. Integraci v Praze bude garantovat Armáda spásy, spolupracovat má s dobrovolníky z řady pražských farností a sborů. Dospělí jsou ve většině vysokoškolsky vzdělaní a mluví dobře anglicky. Dobrovolníci by jim měli pomoci s integrací, pohlídají děti nebo zajistí doprovod k lékaři. Církve nabídly pomoc už dříve, k přijetí uprchlíků je vyzval také papež František loni v září.



Takzvaná balkánská trasa, vedoucí dále přes Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko, je uzavřená. Do Rakouska ve středu po mnoha měsících nedorazil ani jeden jediný uprchlík. Všichni se hromadí v Řecku. První větší skupina migrantů dorazila v pátek večer v Řecku k albánské hranici.



Francouzská policie zatkla 14 z asi 80 přívrženců krajní pravice, kteří demonstrovali v Calais proti imigrantům. Úřady to podle místních médií zdůvodnily tím, že shromáždění svolané extremistickou organizací Génération identitaire nebylo předem ohlášeno a že jeho účastníci zapalovali pneumatiky a blokovali silnice. Extremistická organizace v prohlášení uvedla, že na 130 mladých demonstrantů obsadilo tři mosty, které umožňují migrantům vstupovat do města Calais. Mávali transparenty s nápisy "Jděte domů" a "Tudy se neprojde". Podle agentury AP požadovali od Evropské unie a národních vlád, aby obnovily hraniční kontroly.



V Idomeni na uzavřených řecko-makedonských hranicích se tísní na 12 tisíc běženců. Několik stovek z nich se rozhodlo obejít plot a přes řeku se dostat na území Makedonie a odtud pokračovat dál do západní Evropy. Makedonská policie je ale zadržela a během noci odvezla zpátky do Řecka.



Západní státy evidují desetitisíce uprchlíků ze Sýrie či Afghánistánu, kteří volí raději nelegální přežívání na ulici nebo v provizorním ubytování, které si sami najdou, než aby se vrátili do své vlasti. Jen ve Švédsku úřady ztratily přehled o pohybu více než 7000 lidí. Německá spolková vláda potvrdila, že nemá dohled nad asi 130 000 lidmi, kteří nedorazili na přidělené ubytovny. Velkou část z nich tvoří osamocené děti, které se navíc snadno stávají kořistí organizovaných gangů, jsou nuceny k tvrdé dětské práci nebo sexuálně zneužívány.



Do Řecka připlulo od začátku roku po moři z Turecka už více než 137 000 uprchlíků: polovinu tvořili Syřané, asi čtvrtinu Afghánci a zhruba 17 procent Iráčané; asi 60 procent z celkového počtu přitom byly ženy a děti. Vyplývá to z nejnovějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zmocněnec generálního tajemníka Rady Evropy (RE) pro migraci Tomášek Boček zároveň upozornil na neúnosnou situaci běženců ve dvou příhraničních táborech, v Makedonii a v Řecku.



Neklidná Ukrajina, migrace, hledání domova. To jsou hlavní témata letošního ročníku festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Přehlídka představuje 123 filmů z 62 zemí. V Praze běží od 7. do 16. března, poté pokračuje v dalších 32 městech v Česku a v Bruselu. Projděte si speciál Aktuálně.cz.