uprchlíci

Muž, kterého v jihoafrické Pretorii napadl gang v souvislosti s útoky na obchody imigrantů.

V Jihoafrické republice stovka lidí rabovala obchody. Útoky mířily na cizince

V Jihoafrické republice už několik měsíců přibývá incidentů zaměřených proti cizincům. Naposledy v noci na pondělí zaútočila stovka lidí na obchody v Johannesburgu. Lidé rabovali především ty podniky, které podle svědků patří imigrantům. Už minulý týden musela jihoafrická policie v hlavním městě rozhánět stovky demonstrantů proti přistěhovalcům, z čehož někteří rabovali obchody patřící cizincům. Při zákroku použila slzný plyn a gumové projektily. Více než 150 lidí zatkla.

Protiuprchlický plot na maďarsko-srbské hranici.

Maďarská vláda schválila zdvojení plotu na hranicích se Srbskem

Maďarská vláda se rozhodla postavit druhou řadu oplocení, které nechala loni vybudovat na hranicích se Srbskem ve snaze zastavit ilegální pronikání migrantů do Maďarska. Na čtvrteční tiskové konferenci v Budapešti o tom informoval šéf úřadu vlády János Lázár. Vláda poskytne z rozpočtu ministerstvu vnitra na vybudování druhé linie hraničního plotu 38 miliard forintů (přes 3,3 miliardy korun). Kabinet premiéra Viktora Orbána dává od začátku roku najevo, že letos očekává možné opakování mohutného přívalu uprchlíků a migrantů z roku 2015. Předloni přes Maďarsko přešly za lepším životem v západní Evropě statisíce lidí.

Němci zjednoduší deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Budou moci i kontrolovat mobily uprchlíků

Podle návrhu, který schválila německá vláda, by se zjednodušily deportace odmítnutých žadatelů o azyl v zemi. Návrh, který pravděpodobně schválí i parlament, navíc umožní kontrolovat mobilní telefony a SIM karty uprchlíků. Počítá také s nasazením elektronických náramků. Návrh je reakcí na prosincový teroristický útok v Berlíně. Jeho pachatele - Tunisana Anise Amriho - se německé úřady v minulosti pokoušely deportovat, ale neúspěšně.

Škola v britském Norbury, kde učí děti o uprchlících.

Děti uprchlíků chrání na cestě do řecké školy eskorta, musela zablokovat přístup

Cestu k základní škole v řecké Soluni, kam chodí několik uprchlických dětí, musela zablokovat policie. Neonacisté a někteří nepřátelsky naladění rodiče se totiž snažili dětem násilím zabránit, aby školu navštěvovaly, a to i přes to, že jsou od ostatních školáků zcela izolovaní a na výuku chodí v odpoledních hodinách. Úřady jim tak kvůli protestům musely poskytnout eskortu a zablokovat cestu ke škole, na níž v předchozích dnech protestovali neonacisté na motorkách.

Etnicky čistá společnost? Ani ta nás nikdy nezbavila problémů, tvrdí český publicista ze Švédska

Drtivá většina Švédů (93 procent) si myslí, že je potřeba migrantům pomáhat. Švédsko přitom na rozdíl od Česka patří mezi největší příjemce přistěhovalců v Evropě. Jen v roce 2015 se v něm zaregistrovalo 163 000 žadatelů o azyl. Má to i negativa, ale veřejná debata o nich je na rozdíl od té české kultivovaná. A lidé doceňují i přínosy migrace. "Etnicky čistá společnost? Ani ta nikdy nezaručovala bezproblémovost," říká v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz novinář a publicista Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.

Festival Jeden svět představí 121 dokumentů, hlavním tématem je spolupráce

Celkem 121 dokumentů ze sedmi desítek zemí světa představí letošní festival dokumentárních snímků o lidských právech Jeden svět. V Praze se uskuteční od 6. do 15. března, pak se vydá do 32 českých měst a do Bruselu. Hlavním tématem 19. ročníku přehlídky je spolupráce a sdílení.

Stres a psychické problémy. "Mazače" nevhodných příspěvků na Facebooku jejich práce ničí

Jak vypadá práce těch, kteří mažou dětskou pornografii a nenávistné komentáře na Facebooku? Psychické problémy, nízký plat i nejasná pravidla, shodují se zaměstnanci, kteří rozhodují o nevhodnosti příspěvků na nejslavnější sociální síti. Denně se jim pod ruku dostane až 2000 "postů".

Zemanův slovník by ve Švédsku nepřijali ani krajní pravičáci. Trump Švédy jen rozesmál, říká novinář

S nadhledem, humorem, ale i velkým údivem reaguje většina Švédů na víkendový výrok nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o "útoku ve Švédsku", způsobeném přistěhovalci. Tamní úřady nic takového nepotvrdily. Trump později dodal, že jen vycházel z reportáže americké televize Fox News. Ostře na to zareagoval bývalý švédský premiér Carl Bildt. "Co Trump hulí?" zeptal se na svém Twitteru. "Jde o bezprecedentní a zesměšňující reakci z úst švédského pravicového politika. Švédové si zakládají na politické a diplomatické korektnosti," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz o imigrantech ve Skandinávii publicista a novinář Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.

Vracet uprchlíky z Německa může být letos složitější, africké státy nespolupracují, tvrdí ministr

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) se obává, že vracení uprchlíků bude letos složitější než dříve. Německo letos deportovalo asi 25 tisíc lidí, hlavně z Albánie, Kosova, Srbska a Makedonie. Jedním z problémů je to, že některé země, například ze severní Afriky, se dosud neměly k tomu, aby svým občanům vydávaly včas potřebné dokumenty. Takové problémy Spolková republika Německo s balkánskými státy řešit nemusela. Aby se počet dobrovolných odchodů dál zvýšil, snaží se Německo uprchlíky motivovat i finančně.

Migranti pronikli z Maroka do španělské severoafrické enklávy Ceuta.

Na 360 migrantů proniklo z Maroka do španělské enklávy. Desítka jich skončila v nemocnici

Zhruba 360 migrantů v pondělí časně ráno proniklo z Maroka do španělské severoafrické enklávy Ceuta. Podle agentury Reuters skončilo 11 lidí v nemocnici kvůli zraněním, která si způsobili seskokem z šest metrů vysokého plotu s ostnatým drátem. Jde o druhý masový případ za posledních několik dnů. V pátek se takto dostalo na španělské území kolem 500 lidí. V lednu se na 1100 migrantů převážně ze subsaharské Afriky snažilo dostat do Evropské unie přes španělská území na severu Afriky. Většinu z nich ale španělské úřady vrátily do Maroka. Kromě Ceuty se toho snaží dosáhnout i přes další španělskou enklávu Melilla. Před dvěma týdny se to podařilo 18 lidem.

Pomáháte pašerákům a vábíte migranty. Frontex viní humanitární organizace z přílivu běženců

Podle zprávy evropské agentury pro ochranu hranic Frontex lodě humanitárních organizací, které hlídkují ve Středomoří, pomáhají k výdělkům pašerákům. Ti vědí, že plavidla neziskovek zachrání provizorní lodě plné migrantů, které posílají na nebezpečnou cestu. Navíc se prý díky působení humanitárních organizací k plavbě odhodlá víc lidí. Nevládní organizace kritiku ostře odmítly. Podle nich někdo tisíce zoufalých lidí zachraňovat musí.

Do španělské enklávy v Africe proniklo asi 500 migrantů

Stovky migrantů v pátek časně ráno násilně pronikly z Maroka do španělské severoafrické enklávy Ceuta. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na civilní gardu a záchranáře. Od prosince jde o další z řady pokusů migrantů převážně ze subsaharské Afriky dostat se do Evropské unie přes španělská území na severu Afriky. "Civilní garda v Ceutě odhaduje, že se do města možná podařilo proniknout pěti stovkám osob," uvedla ceutská záchranná služba. Španělské enklávy Ceuta a Melilla se nacházejí na severoafrickém pobřeží Středozemního moře a jsou obklopené marockým územím. Před migranty je mají chránit šest až sedm metrů vysoké a v některých místech až třířadé ploty.

Asadovi nevadí Trumpův zákaz vstupu Syřanů do USA. Míří jen proti teroristům, tvrdí

Syrský prezident Bašár Asad podpořil snahu svého amerického protějšku Donalda Trumpa, který dekretem zakázal vstup Syřanů do USA. Podle Asada dekret nemíří na Sýrii jako celek, ale proti teroristům. Řekl to v rozhovoru, který ve čtvrtek vysílaly francouzské rozhlasové stanice Europe 1 a TF1. "Je to proti teroristům, kteří se míchají mezi emigranty směřujícími na Západ. To se stalo v Evropě, zejména v Německu," sdělil Asad. Trump vydal v lednu nařízení, které zakazuje vstup občanů ze sedmi zemí, mezi kterými je také Sýrie. Zatímco pro ostatních šest států měl zákaz platit po 90 dní, pro Sýrii byl časově neomezený. Vykonání Trumpova dekretu ale v USA pozastavil soud.

Uprchlíci ze Sýrie nejsou z jiné planety, pomáhají naší ekonomice, říká Jordánec

Uprchlíci ze Sýrie nejsou z jiné planety, pomáhají naší ekonomice, říká Jordánec

Syřané nejsou z jiné planety, jsou to naši sousedé a lidé jako my, jsou jako naši bratři a sestry, opustili své domovy, musíme se o ně dobře postarat, říká majitel domu v jordánském Irbidu Mohammad. V jeho domě bydlí v rámci programu humanitární organizace NRC rodina syrských uprchlíků. Podle Mohammada platí ekonomické pravidlo, pokud bude v zemi více lidí, tím více z toho Jordánsko ekonomicky vytěží. Stýská se mi po syrském vzduchu, po syrské hlíně, po blízkých, všechno mi Sýrii připomíná, chci se vrátit zpátky domů, popisuje své pocity syrský uprchlík Ibraheem.

Věznice v Nizozemsku zejí prázdnotou. V některých se zabydlují uprchlíci, v jiných zločinci z Norska

V sedmnáctimilionovém Nizozemsku zejí věznice prázdnotou. Úřady se proto rozhodly některé z nich zavřít, jiné nechaly přebudovat. Zbavily je vysokých zdí a ostnatých drátů a přeměnily je v azylová centra pro uprchlíky nebo v byty pro rodiny. Za vylidněné věznice může pokles kriminální činnosti, který za poslední dvě desetiletí země zaznamenala. Ne všichni ale nizozemskou vládu za její kroky v potírání kriminality chválí. Podle některých kritiků je za tím spíše snaha ušetřit a řada trestných činů zůstává neevidovaných.

Otec si vážil činů, ne vyznamenání. Je smutné, že ho Česko nenásleduje, říká dcera Nicholase Wintona

Buďte jako můj otec a přijměte uprchlické děti, vzkazuje dcera Nicholase Wintona britské premiérce

Britská vláda premiérky Theresy Mayové ve čtvrtek odmítla přijmout 3000 dětských uprchlíků. Rozhodnutí vyvolalo rozsáhlé negativní reakce. Mezi kritiky je i dcera sira Nicholase Wintona. Ta se na premiérku Mayovou obrátila v otevřeném dopise, ve kterém jí připomíná skutky svého otce během vzestupu nacismu. Současnou uprchlickou krizi přirovnává právě k době, ve které sir Winton zachraňoval děti z tehdejšího Československa.

Migrantům pomáhali švédští novináři i francouzský farmář. Od soudu dostali pokutu či veřejné práce

Trojice švédských novinářů pomohla mladému uprchlíkovi, aby se dostal do Švédska. V roce 2014 natáčeli reportáž v Řecku, kde mluvili i s patnáctiletým Syřanem. Ten se chtěl dostat do Skandinávie za svým bratrancem. Novináři ho část cesty vezli autem a chlapce doprovázeli. Francouzský farmář zase loni pomáhal běžencům při přechodu Alp mezi Francií a Itálií. Desítky z nich taky u sebe ubytovával. Švédové odešli od soudu s veřejně prospěšnými pracemi, farmář musí zaplatit pokutu 3000 eur.

Libyjci odmítají zastavit tisíce migrantů mířících do Itálie. Je to váš problém, vzkazují Evropě

Země Evropské unie představily plán, jak zastavit proud migrantů připlouvajících z Libye do Evropy přes Středozemní moře. Do Libye chtějí posílat peníze na výcvik pobřežní stráže i k posílení samotných hranic. Místní úřady, zmítané vleklým vnitřním konfliktem, to ale odmítají. Nechtějí, aby v jejich zemi uvázly desítky tisíc uprchlíků. Libye nemá funkční vládu, postoj lokálních úřadů je proto mnohdy rozhodující.

Místo 3000 přijme Británie jen 350 dětských migrantů, nechce prý povzbuzovat pašeráky lidí

Místo původně plánovaných 3000 dětí a mladistvých, kteří do Evropy přišli jako migranti bez doprovodu rodičů, jich přijme Británie pouze 350. Oznámila to ve čtvrtek ministryně vnitra Amber Ruddová. Za důvod podle agentury AP označila obavu, že by program britské vlády mohl povzbudit některé rodiče z Blízkého východu a z Afriky, aby své děti poslali na nebezpečnou cestu do Evropy. "Působí to jako pobídka. Povzbuzuje to pašeráky lidí," uvedla. Anketa mezi příslušnými úřady podle ní navíc ukázala, že Británie není z kapacitních důvodů schopna přijmout více než 350 dětských uprchlíků. Británie už přijala zhruba 200 migrantů z řad dětí a mladistvých, přijme jich tedy ještě 150 a program ukončí.

Za žhářský útok na ubytovnu pro migranty dostal německý politik osm let

Šest mužů včetně jednoho člena krajně pravicové Národnědemokratické strany (NPD) ve čvrtek německý soud usvědčil z předloňského žhářského útoku na budovu, v níž měla být ubytovna pro žadatele o azyl. Politik Maik Schneider si od soudu odnesl ze všech šesti pachatelů nejvyšší trest. Za mříže půjde na osm let, informovala agentura DPA. Devětadvacetiletý člen NPD vysoký trest dostal za žhářský útok ze srpna 2015, při kterém zcela vyhořela tělocvična ve městě Nauen nedaleko Berlína, která se měla stát ubytovnou pro žadatele o azyl. Schneider se během procesu k vypálení budovy přiznal. Hovořil ale o "nehodě". Chtěl prý sportovní halu jen začoudit jako výraz nesouhlasu s migrační politikou.