Ve velké dvoraně Veletržního paláce probíhají přípravy na zahájení jarní výstavní sezony. Jedním z nejočekávanějších děl je počin čínského umělce Aj Wej-weje. Pod názvem Zákon cesty se ukrývá gigantický člun plný uprchlíků v plovacích vestách. Podívejte se na časosběr sestavení díla, které bude představeno už ve čtvrtek.
Spor mezi tureckým prezidentem Recepem Erdoganem a Nizozemskem dál nabírá na síle. Erdogan kvůli zrušení cest tureckých ministrů do Nizozemska obvinil tamní vládu, že v roce 1995 nepřímo zavinila smrt 8000 muslimů v bosenské Srebrenici. Mluvčí turecké vlády následně pohrozil, že jeho země "přehodnotí" dohodu s EU, na základě které zabraňuje běžencům ze Sýrie pronikat přes moře do Evropy. Podle některých expertů stupňuje prezident Erdogan v zemi kampaň před dubnovým referendem, které má výrazně posílit jeho pravomoci. A z EU si vytvořil vhodného strašáka, jímž láká turecké voliče.
Vítězným filmem letošního festivalu dokumentů o lidských právech Jeden svět se stal snímek Není úniku z části Iráku, kterou ovládá uskupení Islámský stát. Cenu za nejlepší režii má film Plastová Čína tvůrce Ťiou-lianga Wanga o továrně na recyklaci plastů. Nejlepším českým dokumentem je Normální autistický film režiséra Miroslava Janka. Výsledky dnes ČTK zaslali pořadatelé. Devatenáctý ročník přehlídky v Praze skončí ve středu, pokračovat bude postupně ve 32 městech v Česku a také v Bruselu.
Už v březnu bude jasné, jak ministerstvo vnitra rozhodne v mimořádně citlivém případu. Za několik dnů uplyne lhůta, ve které úřad musí vyřknout verdikt nad pronásledovanými čínskými křesťany. Ti v Česku na podzim 2015 a v průběhu loňského roku požádali o azyl. Pokud by jim vnitro ochranu udělilo, oficiálně by tím konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva, což je s ohledem na česko-čínské sbližování i vlnu investic velmi riskantní. Desítky Číňanů přišly v několika vlnách a na výnos ministerstva čekají v uprchlických táborech v Kostelci nad Orlicí a Havířově.
Soud v bavorském Würzburgu v úterý rozhodl v případu syrského uprchlíka, jehož fotografie s německou kancléřkou Angelou Merkelovou byla na Facebooku sdílena spolu s falešnými zprávami. Provozovatelé sociální sítě nejsou nuceni vyhledat všechny příspěvky a zpětně je mazat. Syřanův právník Chan-jo Jun je ale přesvědčen, že by měla být současná legislativa změněna, aby lépe chránila oběti falešných zpráv.
Maďarský parlament schválil nová přísná pravidla pro uprchlíky, kteří překročí hranice země. Všichni musejí povinně do sběrných táborů. Tam budou čekat na vyřízení svých žádostí o azyl - bez možnosti volně se pohybovat po Maďarsku, jako je to dosud. Nový zákon sklízí kritiku od humanitárních organizací. Evropská unie zatím mlčí.
Státy Evropské unie nemají povinnost vydat víza těm lidem, kteří v nich chtějí později požádat o azyl, i kdyby jim hrozilo mučení. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v Evropské unii. Posuzoval případ syrské křesťanské rodiny, která požádala o víza do Belgie. Následně v ní chtěla požádat o azyl. V syrském městě Aleppo, odkud pocházela, jí prý hrozilo mučení a nelidské zacházení.
7. března. Výročí T. G. Masaryka. Ale kterou z jeho tváří si vybereme?
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček zkritizoval zprávu amerického ministerstva zahraničí, která hodnotí dodržování lidských práv v zemích celého světa. Američané si všímají společenské diskriminace Romů nebo antiislámské rétoriky čelních politiků. Podle Ovčáčka se zpráva "odvolává na fabulace českých politických neziskovek". Na vyjádření mluvčího reagoval bývalý americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro. "Zklidněte se, pane," odpověděl diplomat.
Němečtí politici se nejprve shodli, že 13. září 2015 zavedou přísnou ostrahu hranice s Rakouskem a budou vracet uprchlíky bez dokumentů. Nakonec ale nikdo nechtěl přijmout odpovědnost za rozhodnutí, které bylo na hraně německých zákonů a dohod Evropské unie, píše investigativní reportér listu Die Welt Robin Alexander. Tisíce běženců tak proudily do Německa i v dalších týdnech, hranice zůstala otevřená.
Téměř 1300 uprchlíků připlulo o víkendu na záchranných lodích na italský ostrov Sicílii. Na jedné z lodí zahynul 16letý chlapec. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informace italské pobřežní stráže. Dalších 500 migrantů, kteří byli sebráni z chatrných lodí u pobřeží Libye, má dorazit na Sicílii v příštích dnech. Do Itálie připlouvají od počátku letošního roku uprchlíci na lodích rekordních tempem. Mnohem více lidí než v uplynulých třech letech připlouvá ze severní Afriky. Od počátku roku do 2. března ve Středozemí přišlo podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) o život 487 migrantů. Loni za první dva měsíce zahynulo 425 migrantů.
Jednotky irácké armády v neděli obnovily útoky na pozice radikálů z organizace Islámský stát (IS) v západní části Mosulu. S odvoláním na armádního mluvčího o tom informovala agentura Reuters. Od počátku operací s cílem osvobodit největší město na severu Iráku už muselo podle dnešní zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) své domovy opustit 45 tisíc lidí. Celkem jich z Mosulu prchlo přes 200 tisíc. Zahájila útok mimo jiné na čtvrť, v níž stojí správní budovy provincie Ninive, jejíž je Mosul metropolí. Postup do historického středu města obnovila po dvou dnech, kdy pokračování bojů neumožňovala nepřízeň počasí. Už minulý týden se iráckým silám podařilo dobýt mosulské letiště.
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti zvažuje, že v případě nelegálního překročení hranice rozdělí matky a děti. Chce je tím odradit od nelegální migrace. Mezitím vyslovily zájem podílet se na výstavbě zdi na hranicích s Mexikem již tři stovky amerických firem.
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Deportace tuniských občanů, kterým Německo zamítne azyl, by se měly výrazně zrychlit. Oznámila to kancléřka Angela Merkelová poté, co se setkala s tuniským prezidentem Kaídem Sibsím. "Dohodli jsme se, že odpověď na žádosti o identifikaci osob ze strany německých úřadů zodpoví (tuniské úřady) do třiceti dnů," uvedla kancléřka. Německo-tuniská schůzka je reakcí na loňský teroristický útok na vánoční trhy v německém hlavním městě. Tunisan Anis Amri najel do davu na náměstí Breitscheidplatz. Celkem zabil 12 lidí. Během vyšetřování se ukázalo, že Německo chtělo předtím Amriho deportovat do Tuniska. Nepodařilo se to ale včas.
Řeckým úřadům se podařilo při rozsáhlé akci na ostrově Kréta rozbít velkou skupinu pašeráků lidí. Bezpečnostní orgány zadržely přinejmenším dvě desítky osob podezřelých z pašování a také více než 120 migrantů, informovala řecká televize. Řecká pobřežní stráž agentuře DPA sdělila, že akce pokračuje. Pašeráci podle dostupných informací využívali malý přístav Tsutsuros na jihu Kréty jako přestupní stanici pro přepravu migrantů z Řecka do Itálie. Policie dokonce objevila v okolí městečka lidi ukrývané v jeskyních. Zatýkání v souvislosti s touto operací podle médií probíhá i v jednom z největších přístavů ostrova Héraklionu. Členem této pašerácké skupiny byl i jeden policista.
Jeden svět - festival dokumentárních filmů o lidských právech - letos představí 121 snímků ze sedmi desítek zemí světa. Hlavním tématem 19. ročníku přehlídky je spolupráce a sdílení. Dokumenty ukážou také úskalí života uprchlíků v Evropě nebo vzestup populistických hnutí ve volbách. Pražská část festivalu proběhne ve dnech 6. až 15. března, potom se festival vydá do tří desítek českých měst a také do Bruselu. Prohlédněte si fotografie k 12 filmům z hlavní soutěže.
Přes malou bulharskou vesnici Goljam Devrent přecházejí z Turecka dál do Evropy tisíce běženců. Místní pošťák se tak rozhodl kandidovat ve volbách na starostu s plánem, jak vymírající a rozpadající se obec zachránit: nabídnout přesídlení syrským rodinám s dětmi. Snímek režiséra Tonislava Hristova Dobrý pošťák uvede festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který začíná 6. března.
Stovky uprchlíků se vydávají na nebezpečnou cestu přes americko-kanadskou hranici. Mají dva hlavní důvody: imigrační politiku nového prezidenta USA Donalda Trumpa a mezeru v kanadském azylovém zákoně. Zatímco jejich budoucnost v USA je nejistá, v Kanadě mají šance na získání azylu větší. Kanadský premiér Justin Trudeau se ale kvůli tomu ocitá pod silným tlakem.
Druhý plot zajistí, aby do země nikdo nepronikl bez povolení, říká poradce premiéra Viktora Orbána. Desetikilometrový zkušební úsek se podle něj osvědčil. První plot na hranici se Srbskem Maďarsko postavilo v září 2015.
