


Migrantům z Maroka začal náhle hořet člun. Museli rychle naskákat do moře
Portugalské letectvo vytáhlo z moře u španělských hranic 34 Maročanů. Migranti do něho naskákali poté, co začal gumový člun u motoru hořet.



Portugalské letectvo vytáhlo z moře u španělských hranic 34 Maročanů. Migranti do něho naskákali poté, co začal gumový člun u motoru hořet.



Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).



Mezi uprchlíky z Blízkého východu, kteří začali do Evropy proudit před dvěma lety, byli a pořád jsou tisíce nezletilých mladíků bez doprovodu. Jsou bez peněz, nemají kde bydlet, a tak se protloukají, jak se dá. Mnozí z nich na své cestě do západní Evropy uvízli v řeckých Aténách. A na živobytí si vydělávají prostitucí.



Azrak, uprchlický tábor v Jordánsku, má solární elektrárnu. Obnovitelný zdroj poskytuje elektřinu pro 20 000 syrských uprchlíků. Azrak je druhým největším táborem v zemi a funguje od roku 2014. Jeho obyvatelé žili více než 2 roky bez spolehlivého přístupu k elektřině. Projekt solární elektrárny byl financován z kampaně Zářivější život pro uprchlíky, kterou inicioval nadační fond IKEA.



Více než 31 milionů lidí opustilo v loňském roce kvůli válce, násilnostem či přírodním katastrofám své domovy, zůstalo ale nadále na území své vlastní země. Vyplývá to ze zprávy Norské rady pro uprchlíky (NRC) a Střediska pro monitoring vnitřně vysídlených osob (IDMC). Oproti roku 2015 je číslo tzv. vnitřně vysídlených o 3,3 milionu vyšší. Vnitřní vysídlení se loni dotklo lidí ve 125 zemích světa. Před ozbrojenými konflikty a násilím loni v rámci své země uteklo podle zprávy 6,9 milionu lidí, 24,2 milionu prchlo před řáděním živlů. Nejvíce vnitřně vysídlených přitom organizace napočítaly v subsaharské Africe. Za posledních pět let se uprchlíkem ve vlastní zemi stalo přes 158 milionů lidí.



Na začátku minulého roku bylo na řeckém ostrově Lesbos přes 80 neziskových organizací, které tvrdily, že se starají o uprchlíky. Pouze 30 z nich však na ostrově působilo oficiálně a místní si na mnoho neoficiálních stěžovali. Podle některých svědectví jejich lékaři jen zběžně zkontrolovali běžence, vyfotografovali se s nimi a pak vybírali peníze na Facebooku. Nyní už musí mít všechny neziskovky na Lesbu oficiální registraci.



Vůdce polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński znovu kritizoval systém rozdělování migrantů mezi země Evropské unie podle kvót. V této souvislosti také obvinil německou kancléřku Angelu Merkelovou, že migrační problémy unie způsobila právě ona, a tudíž za to musí nést následky ona a Německo. Evropská komise chce, aby členské státy přijaly určitý počet ze 160 000 uprchlíků uvízlých v Řecku a v Itálii na základě kvót z roku 2015. V červnu chce komise rozhodnout o případných krocích vůči státům, které přijmout migranty odmítají. Varšava také ve čtvrtek dala najevo, že žadatele o azyl na základě kvót nepřijme, i kdyby čelila odvetným právním krokům ze strany Bruselu.



Pašeráci lidí obírají na dálku příbuzné migrantů, kteří chtějí odejít z Afriky do Evropy. Rodinné příslušníky na Západě jejich cesta stojí tisíce dolarů. Nemají přitom žádnou jistotu, že ji jejich blízcí přežijí. V Libyi jsou migranti výdělečným zbožím pro nejrůznější zločinecké organizace a ozbrojené skupiny. S migranty se obchoduje, unáší se, zavírají a mučí. Podle informací Europolu mohli převaděči migrantů v době největší migrační krize v roce 2015 vydělat zhruba čtyři až šest miliard dolarů. Okruh lidí, které pašeráci dokážou vydírat, je obrovský a sahá napříč kontinenty.



Organizace spojených národů ve středu oznámila, že ze západního Mosulu, kde se stupňují boje mezi iráckými silami a ozbrojenci teroristické organizace Islámský stát (IS), by mohlo utéct až 200 000 civilistů. Informovala o tom agentura Reuters. Koordinátorka humanitární pomoci OSN v Iráku Lise Grandová také uvedla, že od počátku ofenzivy irácké vládní armády, jež byla s podporou Spojených států zahájena v polovině loňského října, z města odešlo přes 700 000 civilistů. Východní část města je v rukou vládních jednotek od letošního ledna. Irácký armádní mluvčí Jahjá Rasúl v úterý oznámil, že bojovníci IS v Mosulu ovládají už jen asi deset procent oblastí na západním břehu řeky Tigris.



Jsme v nevelikých vesnicích Númaníja a al-Abbás východně od iráckého Mosulu. Působí jako bohem zapomenuté kusy krajiny vprostřed plání, kde už zase po porážce Islámského státu život plyne normálně. Jde ale jen o mylný první dojem. Boje mezi armádou a džihádisty se už sice přemístily o několik kilometrů dál, do západního Mosulu, ale právě z největšího města v oblasti stále prchají tisíce až desetitisíce lidí pryč. Hledají dočasné přístřeší a obživu. A to i tady, ve vsích čítajících momentálně více rodin než domů. Podívejte se, jak sem pravidelně vypravuje kamiony pomoci nezisková organizace Člověk v tísni. Cestu reportérů Aktuálně.ce podpořila Evropská unie v rámci projektu Media4Development.



Evropská komise přitvrdila vůči zemím, které nedodržuji povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos řekl, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu. Česká republika zase dosud přijala jen 12 lidí. Pokud nenastane pokrok do poloviny června, podle Avramopulose komise přistoupí až k hrozbě evropským soudem.



Více než 14 tisíc pokusů o nelegální vstup do Evropské unie zaznamenala v dubnu unijní agentura Frontex. Celkový počet těchto případů za první čtyři měsíce letošního roku tak dosáhl skoro 47 tisíc, což je o 84 procent méně než ve stejném období loni. Velmi složitá je ale nadále situace v Itálii, kde je příchozích ve srovnání s loňskem naopak více. Středomoří je nyní nejfrekventovanější migrační trasou. Počet příchozích do Itálie tam proti březnu vzrostl o 19 procent na 12 900 případů. Nejčastěji se jedná o občany Nigérie, Bangladéše a Pobřeží slonoviny. Výrazná část z nich po určitou dobu pracovala v Libyi, na další cestu je ale vyhnala tamní nestabilní situace.



Italská policie pozatýkala na jihu země v rámci razie proti mafii sedm desítek lidí. Podezírá je mimo jiné z korupce a profitování na uprchlickém táboře v jihoitalské Kalábrii. V pondělí o tom informovala italská policie. Noční akce se zúčastnilo okolo pěti set policistů. Zatčen byl i Leonardo Sacco, vedoucí katolické charity Misericordia, která ve městě Isola Capo Rizzuto spravuje uprchlický tábor. Podle italského tisku byl zatčen i místní farář. Policie podezírá zadržené mimo jiné z korupce, podvodu a zpronevěry veřejných peněz. Klan údajně řadu let profitoval ze zakázek pro migrační středisko ve městě Isola Capo Rizzuto, kde je nyní ubytováno na 1500 lidí.



Abu Džafár je úspěšným libanonským obchodníkem. Neprodává však na trzích ani nemá svou firmu. Živí se nelegálním prodejem lidských orgánů. Největší poptávka je podle něj po ledvinách, není pro něj ale problém sehnat i lidské oko. Obchod s orgány vzkvétá hlavně od té doby, co do sousední země utíkají před válkou syrští uprchlíci. Džafár se za způsob, jak si vydělává peníze, nestydí.



Německý investigativní novinář Robin Alexander zmapoval pozadí uprchlické krize – rozhodování německé kancléřky Angely Merkelové i ty nejdůležitější okamžiky v následném dění. Jeho kniha Die Getriebenen se stala ve Spolkové republice bestsellerem. "Německá vláda nikdy neměla v plánu nechat hranice zcela otevřené pro všechny," vysvětluje Alexander v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Merkelová na podzim usiluje o znovuzvolení kancléřkou a průzkumy jí dávají velkou šanci počtvrté zvítězit. Jak se jí celoněmecké volby vydaří, nastíní už tuto neděli zemské volby v Severním Porýní-Vestfálsku.



Z východoukrajinského Donbasu uprchlo od vypuknutí konfliktu přes 2,8 milionu lidí. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Interfax s odvoláním na Mezinárodní výbor Červeného kříže. Z oblasti postižené boji lidé utíkají především dál na Ukrajinu nebo do Ruska. "V současné době se na území Ukrajiny nachází přes jeden a půl milionu vnitřních uprchlíků," oznámil Davron Muchamadijev, představitel Mezinárodního výboru Červeného kříže v Rusku. Konflikt na východě Ukrajiny si podle OSN vyžádal na 10 000 mrtvých, v současné době v oblasti žije přibližně pět milionů lidí. Boje propukly v dubnu 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi poloostrova Krym.



Co ještě právem patří do armádních tradic a co do temné nacistické minulosti? Skandál se stal součástí německého předvolebního boje.



Povinné uprchlické kvóty nejsou "vhodné a ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle". Tak Slovensko a Maďarsko hájily u Soudního dvoru EU žalobu, kterou kvůli kvótám podaly. Maďaři navíc rozhodnutí označili za diskriminační, protože sami předtím odmítli, aby migranti na jejich území byli taky přerozdělováni. Později jim přitom bylo nařízeno, že je mají z jiných zemí naopak přijmout. Kvóty měly především ulevit nejzatíženějším evropským zemím - Itálii a Řecku.



Reportér Aktuálně.tv Marek Hudema natáčel, jak se v současnosti žije lidem v uprchlických zařízeních v Řecku. A jak funguje jejich přijímání Evropou.



Asi padesát zraněných bojovníků radikální Fronty dobytí Sýrie bude evakuováno z palestinského uprchlického tábora Jarmúk v Damašku do provincie Idlib. Dohodla se na tom syrská vláda a povstalci. O dohodě informovala libanonská televize Al-Manar, která má blízko k hnutí Hizballáh.