


Program ČSSD? Vtip. Oranžoví lítají nahoru dolů, teď vytáhli sliby z ráje
Hasič založil požár a těší se na pochvalu, jak to umí se stříkačkou.



Hasič založil požár a těší se na pochvalu, jak to umí se stříkačkou.



Občanská válka a hlad vyhnal z Jižního Súdánu v průběhu pár měsíců statisíce lidí do sousední Ugandy a v Bidi Bidi, kam se vypravil náš reportér, vzniklo uprchlické sídliště obřích rozměrů. Jde o jednu z největších humanitárních krizí současnosti. Dopady to může mít i na Evropu.



Kvóty nejsou ideální, ten mechanismus by měl být nastaven tak, aby lidé mohli ovlivnit, do jaké země chtějí jít, určitě je jednodušší jít tam, kde mají vazby. Ale vláda rozhodnutím nepřijmout už žádného uprchlíka jasně porušuje evropské právo. Česko dostalo dva roky na to, aby přijalo 2600 lidí, kdyby vláda pracovala průběžně, bylo by s těmi lidmi zahájeno řízení o azylu, někteří by byli přijati a začala by jejich integrace, říká ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Dodává, že finanční pomoc nestačí, Česká republika musí participovat na všem. Podle jejího názoru jsme před rokem 2015 uprchlíky přijímali a nikdy to nebyl výrazný problém.



V jihošvédském městě Karlshamn ve středu z větší části vyhořela ubytovna pro uprchlíky. Zranění nejsou hlášena, evakuováno ale bylo kolem 70 běženců. Policie zatkla muže podezřelého z rozdělání ohně. Podle svědka je žhářem odmítnutý žadatel o azyl, který chtěl zapálením nábytku spáchat sebevraždu, napsala agentura Reuters. Ve Švédsku v posledních letech vyhořelo několik uprchlických ubytoven. Ze žhářských útoků jsou ale většinou podezíráni odpůrci přistěhovalců. S migrační vlnou se ve Švédsku zvýšilo napětí a kromě občasných útoků na migranty docházelo i k demonstracím proti běžencům nebo naopak na jejich podporu.



Míříme někam k ruskému režimu, jehož dopad na společnost vidíme dnes a denně: nesvoboda, potírání nezávislosti, diktát.



V rámci přísné azylové politiky zavíraly australské úřady všechny žadatele o azyl v Austrálii do detenčních center na Papui-Nové Guineji. Téměř 2000 z nich nyní dostane odškodné ve výši 70 milionů australských dolarů (1,17 miliardy korun). Podmínky v táborech se podle nich a řady nevládních organizací i OSN podobají vězení.



Evropská komise ve středu zahájila řízení vůči Česku, Maďarsku a Polsku. Tyto státy podle unijní exekutivy neplní své povinnosti plynoucí z programu přerozdělování migrantů, kteří se nacházejí v Itálii a Řecku. Řízení Evropské komise kvůli uprchlickým kvótám není stejné jako sankce. Europoslancům to ve středu řekl šéf komise Jean-Claude Juncker. Dodal, že Evropská komise neměla jinou možnost, protože Česko, Polsko a Maďarsko porušily unijní právo. "Je třeba dát jasně najevo, že i když hlasujete proti něčemu, tak musíte dodržovat platné právo," dodal Juncker.



Do Evropy dorazilo od začátku roku už 73 189 migrantů, z toho 85 procent, tedy 61 903, do Itálie. V úterý to oznámila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), podle níž 1808 lidí při pokusu o překonání Středozemního moře přišlo o život. V porovnání s loňským rokem je tak příliv přistěhovalců mnohem nižší. Ve stejném období roku 2016 se dostalo do Evropy 211 433 migrantů a 2899 na cestě přišlo o život. Itálie nese hlavní zátěž stěhování migrantů z ostatních kontinentů, zejména Afriky, poté co se uzavřela takzvaná balkánská cesta přes Řecko. V průběhu letošního roku do této balkánské země přišlo 7699 migrantů, zatímco loni za stejné období to bylo 157 250.



Evropská komise se rozhodla zahájit s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli tomu, že země neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót, oznámil v úterý ve Štrasburku komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Na systému přerozdělování uprchlíků se unijní státy shodly v roce 2015. Řízení může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi.



Evropská komise zahájí řízení s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Důvodem je nedodržování migračních kvót. Vše může skončit až před unijním soudem. Česko bylo jednou ze zemí, které v roce 2015 hlasovaly proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. "Kvóty nefungují, migranti v zemích, které je přijmou, nezůstávají, EU ale strká hlavu do písku a odmítá přijmout realitu," říká český ministr vnitra Milan Chovanec.



Čtrnáct lidí, včetně deseti dětí, utrpělo zranění při nočním požáru v ubytovně pro uprchlíky v severoněmeckých Brémách. V pětipodlažním objektu provozovaném charitou žilo přes 100 migrantů. Všech čtrnáct zraněných převezli záchranáři do nemocnic. Ve vážném stavu je jedno dítě. Většina obyvatel dokázala opustit budovu sama, některým museli pomoci až hasiči. Oheň se podařilo zlikvidovat po půl hodině od obdržení nouzového volání. Plameny se nejprve rozhořely v odpadkovém koši v suterénu budovy, sdělil policejní mluvčí. Podle agentury Reuters nevyloučil, že příčinou vzplanutí může být úmyslné zapálení s cílem migrantům ublížit.



Tři Švédové napojení na krajně pravicovou skupinu byli v souvislosti s bombovými útoky na nově příchozí migranty a na levicové uskupení obviněni z pokusu o vraždu a z obecného ohrožení. Informoval o tom zpravodajský server The Local. Prokurátor Mats Ljungqvist uvedl, že dva z neonacistů krátce před útoky absolvovali vojenský výcvik v Rusku. Prokurátor muže spojil se sérií výbuchů v jižním Švédsku. Bomba nalezená 25. ledna u kempu, tehdy improvizované ubytovny migrantů, nevybuchla. Při explozi z 5. ledna v imigračním centru byl vážně poraněn jeden zaměstnanec. Loni v listopadu trojice umístila výbušninu i do blízkosti kanceláří levicového uskupení Syndikalistiskt Forum Kafe v Göteborgu.



Čím dál častěji se mluví o společné evropské obraně, která by byla nezávislá na NATO. Evropská komise tento týden představila i konkrétnější plány. Země Evropské unie by měly společně bojovat proti teroristům nebo třeba vyvíjet drahou vojenskou techniku. Česko tyto plány jednoznačně podporuje, prohlásil na konferenci v Praze premiér Bohuslav Sobotka.



Česká republika přijímá pomoc od Evropské unie, a měla by proto prokázat solidaritu při společném řešení migrační krize, řekl ve čtvrtek v projevu o budoucnosti EU v pražském Karolinu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Reagoval na oznámení české vlády, že už nepřijme žádné další migranty podle kvót, které členské země schválily předloni. Juncker také prohlásil, že všechny země EU chtějí demokratickou, prosperující a bezpečnou Evropu. "Jsem přesvědčen, že Češi jsou velcí Evropané a měli by být Evropané i v otázce migrace," řekl Juncker. Je mu líto, že Česko dosud v rámci společného relokačního mechanismu přijalo jenom 12 lidí. Juncker poté jednal s představiteli českého parlamentu.



Počet migrantů, kteří přicházejí do Německa, se od začátku roku drží na úrovni kolem 15 tisíc měsíčně. Pohybuje se tak ale výrazně níže než v předchozích dvou letech. Zatímco tehdy přišlo do Německa celkem téměř 1,2 milionu uprchlíků, letos jich za prvních pět měsíců úřady registrovaly jen 77 148. Nejvíce jich je stejně jako v předchozích dvou letech ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Díky celkově klesajícím počtům migrantů se Spolkovému úřadu pro migraci a uprchlíky daří postupně snižovat počet žádostí o azyl, o kterých ještě nerozhodl. Teď jich je 165 tisíc, přitom ještě na konci dubna jich zbývalo více než 232 tisíc.



Země Evropské unie začínají budovat společnou obranu. Chtějí rozvíjet společné obranné schopnosti samy, bez závislosti na NATO. Cílem je, aby byly v případě potřeby schopné poslat společné jednotky nebo vojenskou techniku do místa zmítaného krizí. Roli NATO však nezpochybňují - nemá ani jít o nahrazení Aliance. Do budoucích společných evropských misí by mělo přispívat i Česko. To patří mezi největší příznivce evropské spolupráce v obraně.



Americký prezident Donald Trump sice odstoupil od Pařížské dohody o ochraně klimatu, následky globálního oteplování se ale nevyhýbají ani Spojeným státům. Pobřeží jižanského státu Louisiana trápí eroze a úbytek půdy. Nejvíce to postihlo obyvatele ostrova Isle de Jean Charles, které plánuje vláda USA do konce roku přesídlit do vnitrozemí. Od roku 1955 ztratil ostrov vlivem pobřežní eroze a stoupající hladiny moře 98 procent svého území.



Kdo přijímal české uprchlíky na Západě, zasloužil si snad trapnou a hanlivou nálepku "vítače"? Anebo když se vítají uprchlí Češi, tak na tom nic trapného a hanlivého není?



Německé úřady přezkoumají až 100 000 žádostí o azyl, které v minulosti schválily. Uvedla to ve středu německá veřejnoprávní televize ARD. Jde hlavně o žádosti Syřanů, Afghánců a Iráčanů. Na možné problémy se přišlo v důsledku kauzy kolem německého vojáka Franca A., který chtěl zřejmě spáchat teroristický útok. Pravicový radikál Franco je nyní spolu s dalším vojákem ve vazbě. Podle vyšetřovatelů chtěl svůj atentát později svalit na běžence, a tak se nechal na konci roku 2015 v Německu registrovat jako syrský uprchlík. Úřady ale jeho podvod a dvojí život neodhalily. Přezkoumají se proto desítky tisíc žádostí z posledních dvou let, které se týkají hlavně mužů ve věku 18 až 40 let.



Dobrovolně jsme se nabídli vzít tisíc sto uprchlíků. Nevzali. Česká vláda nedrží slovo a dělá z toho přednost, chytrost. Jedná krátkozrace, hloupě.