Premiéři české, slovenské a rakouské vlády se na společné schůzce shodli na potřebě posílit ochranu schengenské hranice. Také chtějí co nejdříve zřídit přijímací centra pro uprchlíky na vnější straně schengenské hranice. Státy stále rozděluje postoj k povinným uprchlickým kvótám. Zatímco Rakousko je podporuje, Česko a Slovensko chtějí pomáhat jen na dobrovolné bázi.
V Praze se v sobotu chystají akce pro i proti uprchlíkům. Motorkáři z iniciativy Bikers Against Islam projedou centrem Prahy. S projevem vystoupí i Martin Konvička z iniciativy Islám v ČR nechceme. Na Václavském náměstí se sejdou odpůrci uprchlíků i jejich zastánci. Poslední podobná akce se konala v Praze v půlce srpna.
Kriminalisté se budou zabývat facebookovým statusem předsedy Národní demokracie Adama B. Bartoše. Ten zveřejnil slova o tom, že by se uprchlíci mohli koncentrovat v pevnosti Terezín. Policie se zabývá i dalšími trestními oznámeními na Bartoše. Prověřují například sérii plakátů Národní demokracie, na kterých je zobrazena výzva ke "střelbě do černého" nebo slogan "škodná ohrožuje celý revír".
Společnost Hamé poskytne zhruba deseti syrským rodinám ubytování a práci ve svých závodech. Podle jejího generálního ředitele Martina Štrupla patřila Sýrie k vyspělým zemím v regionu a její občané si zaslouží život v bezpečné zemi, jako je Česko. Štrupl dále řekl, že migrační krizi nezvládnou řešit jen vlády a soukromé firmy mohou výrazně pomoci.
Michal Pavlásek vyrazil do Makedonie, aby tam převážel běžence z jihu na sever na makedonsko-srbskou hranici. Nakonec měsíc kompletoval a rozdával balíčky s humanitární pomocí. Uprchlíkům též radil a poskytoval informace. Pomoc ale nestačila pro všechny, líčí v rozhovoru s Aktuálně.cz. Nejtěžší podle něj bylo odmítat děti a vysvětlovat jim, že jejich rodiny už pomoc dostali.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě a v České republice sledujeme v online reportáži.
Tereza Bártová z Organizace pro pomoc uprchlíkům v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že je možné, že se běženci začnou vydávat za Syřany, aby měli větší pravděpodobnost přijetí v Německu.
Stanové městečko plné zejména syrských běženců vyrostlo u autobusového nádraží v srbském Bělehradě. Základní pomoc poskytl stát, dobrovolníci i firmy.
Je věcí každé země, jak nastaví imigrační politiku, nenásledujme Německo, tvrdí europoslanec Zahradil. Ředitel společnosti Člověk v tísni Pánek oponuje, že Česko by mělo přijímat uprchlíků víc.
A to i za cenu, že to omezí i české občany.
Evropa nese na problémech s uprchlíky svůj díl viny, říká v rozhovoru Ital Matteo de Bellis, který sleduje pro neziskovou organizaci Amnesty International situaci v táborech ve Středomoří.
Rychlé řešení nikdo nemá, protože neexistuje.
"Různé elitářské politické skupiny - skryté za fasádou vědců, akademiků či domnělých mravních autorit - jsou naproti tomu vydávány za normu veřejného mínění," tvrdí petice.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Relativní bohatství a blízkost těchto zemí k Sýrii vzbuzuje na sociálních sítích i v tradičních médiích otázku, zda tyto státy nemají větší povinnost než Evropa přijímat Syřany.
Podle lídrů Česka, Maďarska, Polska a Slovenska je v první řadě třeba se snažit o stabilizaci situace na Blízkém východě. Odmítli i další kvóty, podle nichž by měly země přijmout tisíce uprchlíků.
Rakouská policie zveřejnila detaily o nálezu dodávky se 71 mrtvými běženci. Migranti se podle vyšetřovatelů udusili už na maďarském území.
Nový koncept počítá s posílenou ochranou hranic schengenského prostoru ve spolupráci s evropskou agenturou Frontex, ale také s vytvořením bezpečných koridorů, kterými by mohli uprchlíci přicházet.
Sociální sítě zaplavují srdcervoucí kresby teprve tříletého dítěte, které v polovině tohoto týdne nalezli mrtvé. Utonul se svou matkou a bratrem, když prchal před hrůzami Islámského státu.
