Michal Pavlásek potkal v Makedonii stovky běženců, hlavně ze Sýrie. Popsali mu, jak a proč utíkají do Evropy. V rozhovoru líčí i to, jak někteří Makedonci na proud uprchlíků hbitě zareagovali. Prodávají migrantům cigarety nebo sim karty s mezinárodním voláním. "Potraviny jsou předražené, voda taky, nabíjení mobilů stojí dvě eura," líčí.
Fotograf Jan Šibík natočil reportáž ze srbsko-maďarské hranice. Příval uprchlíků je zde prý zcela nekontrolovatelný a zaznamenal i plýtvání humanitární pomocí.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Jan Vrobel se ve středu rozhodl vyrazit na budapešťské nádraží Keleti pomoci uprchlíkům, kteří míří na západ Evropy. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak celá akce vznikla a probíhala. "Stát je strašně pomalý a vlády jsou v těžké pozici. Pokud máme uprostřed Evropy tisíce vyděšených lidí, musí každý z nás přiložit ruku k dílu. Nemůžeme spoléhat, že se o všechno postará někdo jiný,“ vysvětluje, proč na místo se dvěma kamarády vyjel.
Podívejte se na fotoreportáž ze sobotních protestních akcí v Praze.
Moskva je dlouhodobým spojencem Asadova režimu. Podle ruských médií dodává Asadově armádě lehké zbraně, kamiony a obrněné transportéry. Do Sýrie nyní vypravila vojenská nákladní letadla s veškerým materiálem nutným ke stavbě stanového tábora pro více než 1000 uprchlíků.
Místní úřady odhadují, že jich letos požádá o azyl 12 000. Opuštěné děti nejčastěji ve věku 14 až 16 let přicházejí z konfliktních zón na Blízkém východě a v Africe. Převaděči je převážejí na lodích, v autobusech nebo ukryté ve vlacích. Mnoho z nich ale musí velkou část cesty podniknout pěšky. Rodiče je do Švédska posílají samotné, aby tam mohly začít lepší život.
Na Václavském náměstí v Praze se odpoledne uskutečnily dvě akce, na nichž se střetly názory odpůrců migrace z islámských zemí a odpůrců xenofobie. Shromáždění kritiků islamismu bylo zřetelně početnější. Prahou také projelo asi 350 motorkářů, ozdobených českými vlajkami, národními symboly nebo logy přeškrtnutých mešit.
Berlínská zeď, zřejmě nejznámější symbol studené války, je už přes čtvrt století minulostí. Ve světě ovšem v posledních letech opět vyrůstají zdi oddělující státy, a to z různých důvodů. Evropu nevyjímaje. Podívejte se, kde všude lidé postavili obří zábrany.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán je zatím jediným členem kabinetu Bohuslava Sobotky, který otevřeně podporuje povinné kvóty na přerozdělení uprchlíků mezi země Evropské unie. "Domnívám se, že žijeme v jedné Evropě, a že tudíž problém migrace na jejím území je problém, který je společný. Musíme se o něj nějak podělit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Naznačuje také, že český odmítavý postoj už se přestává líbit i dalším ministrům.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Nad opuštěnou železniční tratí poletuje prach zvířený stovkami lidí pochodujících po dřevěných pražcích k severu. Nikdo se neloudá. I dvě malé dívky v růžových bundách a s nepřirozeně velkými batohy na zádech se musí přizpůsobit tempu dospělých. Slunce už se téměř dotýká horizontu a v dálce začínají poblikávat první světla. "To už je Maďarsko?" ozývá se ze skupiny Syřanů. Po tříměsíční cestě z válkou rozvrácené země je dělí od vysněné Evropy necelé dva kilometry.
Ministři zahraničí ze států visegrádské skupiny (V4) se v Praze sešli s kolegy z Lucemburska a Německa. Společně se shodli, že současnou uprchlickou krizi v Evropské unii je třeba řešit celoevropsky a přivítali poslední návrhy řešení Evropské komise. Dál ale přetrvávají neshody mezi západem a státy V4 kvůli přerozdělování migrantů. Zatímco státy volají po solidaritě, V4 s přijímáním běženců nesouhlasí.
Česká republika není jako Německo, nemůže proto stejně reagovat na příliv uprchlíků. Proto je podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nutné o migrační krizi společně jednat. Přestože česká vláda nadále odmítá návrh Evropské unie na zavedení kvót, je možné, že se situace postupem času změní. "Nechci, abychom byli vnímáni jako někdo, kdo brzdí dohodu. Snad se ukáže, že máme argumenty," říká Zaorálek před jednáním visegrádské čtyřky s ministry zahraničí Německa a Lucemburska.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Jsme ochotni pomoci tam, kde stát řekne, že tito lidé nejsou bezpečnostním rizikem pro Českou republiku, říká generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Kvůli pomoci církev spustí web.
Možnosti jsou ve výrobních společnostech na montáži výrobků, v zemědělství, stavebnictví, údržbě nebo úklidu. U kvalifikovaných pracovníků je možné najít uplatnění i bez znalosti češtiny v IT, zahraničních zákaznických centrech v ČR, financích nebo inženýringu. Pracovníci z řad migrantů jsou podle prezidenta Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka velmi spolehliví, protože nechtějí práci ztratit.
Můžeme v klidu přijmout třeba 15 tisíc uprchlíků, tolik v Česku chybí pracovních sil. A s nimi jejich rodiny. Ale "neklausujme", neuvažujme jako Klaus, tedy jen ekonomicky. Jde taky o náš interiér, o naše duše. O to, abychom se jednou mohli podívat na svůj obličej do zrcadla a nestyděli se za to, jak jsme selhali.
Kdo jsou lidé, kteří strávili na útěku mnohdy i několik let. Co je vedlo k tomu, že opustili rodnou zemi? A proč se - na vratkých přeplněných lodích - vydali na nebezpečnou cestu do Evropy přes Středozemní moře?
Bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru pro časopis Ekonom promluvil o imigraci a o západních mocnostech v čele s USA. Ty obvinil z toho, že svými zásahy v Afghánistánu, v Iráku, v Sýrii nebo v Libyi způsobily současnou migrační vlnu, a proto je hlavně na nich, aby problém vyřešily. Ostře se pustil také do jejich současné proimigrační politiky, která podle něj přispívá k sebevraždě Evropy politickou korektností. Obvinil také všechny lidi v Česku, kteří chtějí uprchlíkům pomoci, ze lži a přetvářky. Jestli je v Česku chtějí, mají si je nastěhovat domů. Imigranty podle bývalého prezidenta nelze považovat za potenciální pracovní sílu, chtějí prý jen pobírat sociální dávky.
