unhcr

Utíkají před islamisty, přesto jsou uprchlíky "druhé kategorie". Afghánce skoro nikdo nechce

Nejvíce "skloňovanými" uprchlíky, kteří přicházejí do Evropy, jsou Syřané. Mnohem méně se mluví o Afgháncích, kteří jsou - co do počtu - hned za nimi. Novou uprchlickou vlnu zvedla letošní ofenziva Tálibánu. V zahraničí žije okolo 2,6 milionu Afghánců. Prchat začali už na konci 70. let minulého století a od té doby v podstatě nepřestali, přestože miliony se jich domů zase vrátily. Pákistán a Írán už Afghánce přijímat nechtějí. Odmítají je ale i některé evropské státy, které si Afghánci stále častěji volí za svou cílovou destinaci. Německo nechalo v Kábulu rozvěsit odrazující billboardy, Norsko zareagovalo inzeráty v novinách.

Bělá pod Bezdězem - detenční zařízení - prohlídka s Chovancem

Uprchlíci se v Bělé mají dobře, ukazoval Chovanec diplomatům. No good, oponovali zpoza plotu běženci

Ministr vnitra Milan Chovanec chce vyvrátit kritiku ombudsmanky Anny Šabatové a vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Do detenčního zařízení v Bělé pod Bezdězem si proto pozval diplomaty a novináře, kterým se rozhodl ukázat, že uprchlíkům ve střeženém táboře nic nechybí. Šabatová v minulých týdnech prohlásila, že děti běženců čekajících v Bělé na vyhoštění mají horší podmínky než vězni. Komisař OSN se vyjádřil v podobném duchu, navíc dodal, že Česko práva uprchlíků porušuje systematicky.

Uprchlickému táboru vládne Islámský stát. Pomoc dodává OSN, ale platí tu právo šaría

Uprchlický tábor Al Obajdí je jediným táborem zřízeným OSN, který leží v oblasti kontrolované radikály z Islámského státu (IS). Žije v něm přes 900 lidí, kteří musí dodržovat přísná pravidla práva šaría. Ženy v táboře ležícím na severu Iráku musí nosit nikáb a nemohou vycházet bez doprovodu muže. Za porušení pravidel hrozí obyvatelům tábora smrt z rukou "morální policie". Radikálním islamistům se okolí tábora podařilo dobýt v červenci 2014. Pod podmínkou, že se obyvatelé tábora podřídí právu šaría, IS souhlasil s tím, že jej místní organizace mohou provozovat i nadále. Logo OSN z místa zmizelo, přestože skrze organizaci pomoc proudí nadále, popisuje agentura Reuters.

Středozemní moře - uprchlíci - záchranná akce

V říjnu připlulo do Evropy 218 000 běženců. Více než za celý loňský rok

V říjnu dorazilo přes Středozemní moře do Evropy rekordních více než 218 000 migrantů, oznámil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle agentury AFP je to více než za celý loňský rok. Nejvíce lidí - na 190 000 - připlulo do Řecka. Migrantů nyní na nejoblíbenější trase z Turecka přes Egejské moře do Řecka přibývá navzdory méně příznivému počasí. Například v červenci na řecké ostrovy dorazilo čtyřikrát méně lidí. Většina pak pokračuje z Řecka po takzvané balkánské trase přes Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko dále do Rakouska a Německa. Slovinská policie dnes uvedla, že v neděli do země z Chorvatska dorazilo více než 7600 lidí.

Česko ještě letos pošle na Blízký východ přes sto milionů, do Slovinska policisty

Kabinet Bohuslava Sobotky v pondělí odsouhlasil mimořádnou pomoc směřující na Blízký východ a do Afriky. Částka přesahující sto milionů korun má být českým příspěvkem pro boj s uprchlickou krizí. Jak premiér Bohuslav Sobotka napsal na sociální síť, peníze poputují do fondů na pomoc Sýrii a Africe, část potom do potravinového programu zaštítěného OSN a Úřadem Vysokého komisaře pro uprchlíky.

Člun s uprchlíky, Středozemní moře, 12. dubna 2015.

Přes Středozemní moře do Evropy letos připlulo již přes 700 000 uprchlíků

Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) překonalo od začátku letošního roku Středozemní moře více než 700 000 migrantů. Přes 3210 lidí nebezpečnou cestu nepřežilo nebo se stále pohřešuje. Více než 140 000 lidí zvolilo cestu ze severoafrických břehů do Itálie. Právě na této trase zaznamenala OSN nejvíce úmrtí. Přes 562 000 se jich vydalo na cestu do Evropy přes Egejské moře na řecké ostrovy. Za celý předchozí rok přitom překonalo na různých plavidlech Středozemní moře asi 219 000 lidí a zemřelo jich zhruba 3500. Z Řecka pokračují běženci tzv. balkánskou trasou většinou do Německa. Tam zažádalo o azyl už více než 300 000 lidí. Počet příchozích je však mnohem vyšší.

Evropa se budí ze snu: ochrana hranic, regulace imigrantů. Nezahoďme soucit

S křížkem po funuse, ale přece. Země na balkánské migrační trase mají plán, jak ukončit uprchlický chaos. Jinak to nejde.

Běženci u Berkasova na srbsko-chorvatské hranici.

Běžence decimují zima a déšť. Situace na srbsko-chorvatské hranici je kritická

Dobrovolníci a humanitární organizace nyní více než dříve rozdávají léky, teplé oblečení a boty. Někteří běženci mají jen sandály a nemají dost šatů na zimu. Uzavírky hranic nutí stovky lidí trávit chladné noci v provizorních podmínkách. Na slovinsko-chorvatské hranici spali běženci v odstavených vlakových vagónech. Další velká skupina autobusů je na chorvatsko-srbské hranici. Lidé se vydávají do nejbližších sadů a polí, aby sehnali nějaké jídlo. I v Německu musí desetitisíce běženců provizorně bydlet ve stanech.

Uprchlická krize 21. století. Nejcennějším zbožím je informace, majetkem smartphone

Novodobé uprchlické krize se od těch minulých liší. Změnily je technologie. Řada uprchlíků třímá v rukou smartphony, které považuje za svůj nejcennější majetek. Stahují si do nich mapy, používají GPS, kontrolují, které hranice jsou otevřené, kde vyrůstají tranzitní tábory. A komunikují s rodinami. Řada Evropanů přitom nad záběry běženců s chytrými telefony pozdvihne obočí, takhle přece uprchlík "nemá" vypadat. Důležitosti telefonů si je ale vědoma i OSN či evropské státy. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky rozdal jen syrským uprchlíkům v Jordánsku na 33 000 SIM karet. Evropské země v uprchlických táborech budují dobíjecí panely.

Tlačenice a konflikty. Berlín nestíhá vyřizovat migrantům doklady

Česká detenční zařízení jsou nelidská, mají odstrašit, řekl švýcarské televizi Rozumek

Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.

UNHCR pomáhá běžencům prchajícím před Islámským státem.

Porazí pomoc uprchlíkům papeže Františka? Sázkaři tipují vítěze Nobelovy ceny míru

Pracovníci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky by letos mohli získat už třetí Nobelovu cenu za mír. Podle expertů by udělování cen mělo odrážet největší uprchlickou krizi od konce druhé světové války. Podle sázkových kanceláří je ale hlavním favoritem papež František, který vyzývá svět k sociální spravedlnosti a kritizuje války a násilí. Dalšími pravděpodobnými adepty jsou například Edward Snowden, šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí, konžský gynekolog pomáhající obětem znásilnění nebo ruský opoziční list Novaja gazeta. Držitel ceny bude oznámen v pátek 9. října.

Přes Středozemní moře už do Evropy dorazilo přes půl milionu běženců

Do Evropy připlulo od začátku roku 515 000 běženců. Drtivá většina z nich - 383 tisíc - zamířila do Řecka, dalších 129 tisíc do Itálie. Informoval o tom úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR), podle něhož 2980 lidí ve vodách Středozemního moře utonulo. Čtyřiapadesát procent běženců tvoří Syřané, asi 13 procent Afghánci. Příliv běženců do Evropy neslábne. Jen během pondělí zachránily námořní hlídky přes 1100 lidí, kteří ke starému kontinentu mířili na vratkých lodích od libyjských břehů.

Uprchlíci začali v pouštním táboře Zátarí sázet stromy, návrat domů je daleko

Tábor je domovem 79 000 Syřanů, kteří doufali, že se vrátí domů hned po pádu prezidenta Bašára Asada. Věci se ale nevyvíjejí tak rychle, jak si přestavovali, takže tábor už není jen dočasným útočištěm. Mnozí tam založili zahradu a někteří vysazují stromy, které ale ponesou ovoce až za několik let.

Maďarská policie zasáhla proti běžencům slzným plynem, zbila i srbské novináře

Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.

Živě: Jako nacistické deportace? Maďaři si předvolají rakouského velvyslance kvůli kritice

Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.

Počet uprchlíků ze Sýrie do Turecka překročil pět tisíc

Bída a chudoba v poušti. Uprchlíci v táborech na Blízkém východě nežijí, jen přežívají a čekají

Tisíce uprchlíků, pobývajících v táborech na Blízkém východě, stále častěji vzhlížejí směrem na Západ. V uprchlických táborech jich mnoho prožilo několik let. Bez naděje na návrat do své domoviny stále častěji končí v rukou pašeráků, nebo v náborech Islámského státu. Na cestu do Evropy nemají peníze. Mnohým pak strach brání nasednout do vrtkavých, dřevěných bárek. Život v táboře je příliš těžký, shodují se.

Živě: Uprchlíkům ze Sýrie chtějí pomoci na jihu Ameriky

Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.

OSN volá o pomoc. Docházejí jí peníze na pomoc uprchlíkům

Organizace spojených národů potřebuje navýšit rozpočet svých agentur, které pečují o 40 000 000 běženců po celém světě. Hlavní komisař UNHCR António Guterres varuje před nenávratnými škodami. V Iráku už musela být uzavřena zdravotnická centra, v uprchlických táborech dochází jídlo. To běžence vrhá do spárů pašeráků lidí či radikálních organizací typu Islámský stát.

Svědectví z Makedonie: Zavřeli hranice, pomoz nám. Musíš

Přečtěte si exkluzivní reportáž etnologa Michala Pavláska z makedonsko-srbské hranice, kde měsíc pomáhal uprchlíkům.

Domů nepůjdeme, nemáme co ztratit, zní na makedonské hranici

Běženci využívají čím dál častěji cestu do EU přes Balkán. Policejní zásahy je neděsí. "Jsme na to zvyklí," říkají. "V Sýrii jsou opravdové bomby, tohle je jen pro děti."