Obyvatelé Jižního Súdánu už jsou prakticky zvyklí na kočovný život. Kvůli jednomu z nejkrvavějších konfliktů na světě, kterým jejich země dlouhodobě prochází, se musí stále stěhovat. Nejsou proto schopni obdělávat pole a zemí se šíří hlad. Bezpečno už ale není téměř nikde, a tak se vydávají na cestu za hranice. Během tří týdnů uteklo z Jižního Súdánu přes 60 000 jeho obyvatel do sousedních zemí.
Italská pobřežní stráž zachytila od čtvrtka do neděle u libyjského pobřeží na šest tisíc migrantů. Pobřežní stráž na svém twitterovém účtu také oznámila, že z moře vyzvedla i dva utopené uprchlíky, napsala agentura AFP. Oproti loňskému roku se počty migrantů, kteří připlouvají k italským břehům, téměř nezměnily. O více než 50 procent ale narostly počty mrtvých.
Dvanáctihodinové směny šestkrát týdně. I tak může vypadat život třináctiletého dítěte. Pro děti syrských uprchlíků, kterých žijí v Turecku téměř tři miliony, je to každodenní realita. Jejich rodiče mají jen malou šanci na získání pracovního povolení, a tak se o zajištění rodiny musejí postarat samy. Místo psaní, čtení a počítání ve školních lavicích sedí v továrnách na textil za šicím strojem.
Sedmadvacetiletý Evan Butrus Matti je populární irácký zpěvák. Do České republiky přišel spolu s dalšími křesťanskými uprchlíky, jeho jméno však na seznamu iráckých křesťanů k přesídlení do Česka původně nefigurovalo. Ale byl to právě Matti, kdo dalších 24 uprchlíků ubytovaných v rekreačním zařízení v Okrouhlíku přiměl, aby odjeli do Německa. Podle zjištění Aktuálně.cz byl Matti na seznam fondu Generace 21 dopsán dodatečně spolu s matkou a postiženým synem. O ně se měl jako bohatý mladý muž postarat. Představitelé nadace, kteří všechny ostatní běžence pečlivě prověřovali, ho neznali.
Při čtyřicítce operací bylo ve čtvrtek ve Středozemním moři zachráněno na 4500 migrantů, kteří se plavili na vratkých člunech směrem z Afriky do Itálie. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na italskou pobřežní stráž. Jedna žena už byla z migrantského člunu naloděna mrtvá.
Počet lidí, kteří museli opustit své domovy, je na rekordní výši, oznámil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Jen za poslední rok jich přibylo pět milionů a celkově počet vzrostl na 65,3 milionu. Polovinu z nich tvoří lidé ze Sýrie, Afghánistánu a Somálska.
Až sedm stovek uprchlíků v posledních dnech utonulo ve Středozemním moři. Oznámil to úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Stovka lidí se pohřešuje po ztroskotání lodě s běženci ve středu, dalších 550 uprchlíků, kteří se chtěli dostat do Evropy, nejspíš utonulo ve čtvrtek. V lodi bylo podle svědectví přeživších asi 670 migrantů. Čtyřicet pět mrtvých pak záchranáři objevili v nitru jiné ztroskotané lodi v pátek a další lidé se stále pohřešují.
Iráčané po tisících prchají z města Mosul, které ovládají radikálové z teroristické organizace Islámský stát. Jen během května zamířilo směrem k sousední Sýrii na 4200 lidí, oznámil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). "Představte si, že máme uprchlíky, kteří utíkají do Sýrie. To znamená, že situace je pro ně zoufalá. Důvodem jsou přípravy bitvy o Mosul," řekla mluvčí úřadu Melissa Flemingová. Odhaduje, že by do Sýrie mohlo zamířit až 50 000 lidí. Mosul je v područí džihádistů od roku 2014 a patří společně se syrskou Rakkou k jejich hlavním baštám. Irácká armáda bojuje nyní o Fallúdžu a chystá se také dobýt zpět Mosul.
Už v pondělí se začaly šířit zprávy, že se na cestě přes Středozemní moře potopila loď s 500 uprchlíky na palubě. Pobřežní stráž, UNHCR ani Mezinárodní organizace pro migraci ale nebyly schopny informace potvrdit - ani vyvrátit. Až o pár dní později přišly s prohlášeními, že k tragédii na moři nejspíš opravdu došlo. Jak je to možné? Nabízíme odpovědi na nejdůležitější otázky.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Řecké ostrovy Lesbos a Chios v pondělí ráno opustily trajekty s prvními dvěma stovkami běženců. Převážně Afghánci a Pákistánci byli posláni do Turecka, naopak v Německu a Finsku přistály letouny s prvními šťastlivci z řad syrských uprchlíků. V praxi se tak začala naplňovat mnohými vzývaná dohoda EU s Tureckem. Zatímco Brusel si od dohody slibuje zmírnění migrační krize, podle UNHCR a lidskoprávních organizací porušuje mezinárodní právo.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil, že přestane převážet do přijímacího zařízení uprchlíky, kteří z Turecka připlují na řecký ostrov Lesbos. Podle úřadu tam totiž nemají zajištěnou svobodu pohybu. UNHCR nesouhlasí s dohodou EU a Turecka o vracení migrantů. Podle něj se začala uplatňovat předčasně, neboť Řecko nemá fungující systém vyhodnocování žádostí o azyl ani dostatečné ubytovací kapacity pro žadatele.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Při pondělním přechodu uprchlíků z Řecka do Makedonie policisté zadrželi skupinu aktivistů a novinářů. Po převezení na stanici ve městě Gevgelija museli podle slov rakouské aktivistky Fanny Müllerové-Uriové čelit hrubému zacházení ze strany Čechů, kteří makedonské policii pomáhají. To nově potvrdil i český dobrovolník Štěpán Mareček, který je na místě od ledna. Podle něj česká policie aktivisty i fyzicky napadala a nadávala jim.
V Bruselu odpoledne začal dvoudenní summit Evropské rady a Turecka k uprchlické krizi. Ve čtvrtek šéfové států a vlád řešili mj. hotspoty a urychlení relokace běženců z Řecka a také text návrhu dohody s Tureckem. Tu předloží v pátek tureckému premiérovi.
Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že v posledních týdnech klesl počet běženců přicházejících do Německa. Situace v Řecku se naopak zhoršuje. Rakousko nabídlo Makedonii další pomoc s ostrahou jižní hranice s Řeckem. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nečeká tento týden na summitu Evropské unie rozhodující průlom.
V Bruselu končí dvoudenní summit Evropské unie s Tureckem. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se shodli s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem na dohodě, která umožní vracet do Turecka běžence z Řecka.
Po uzavření takzvané balkánské trasy se přes 44 tisíc běženců ocitlo uvězněných v Řecku. Na řecko-makedonské hranici u města Idomeni se jich tísní téměř 15 tisíc. Rozhodli se ignorovat uzavření přechodu a přejít hranici vlastní cestou.
Ve stanovém městečku uprchlíků Idomeni u hranice Řecka s Makedonií se vyskytla žloutenka. Z tábora se stala vlivem dešťů bažina a lidé zde bojují o jídlo i dřevo. Řecko oznámilo, že přijme turecké pozorovatele, aby mohla být naplněna obnovená dohoda o navracení těch uprchlíků, kteří nemají právo na mezinárodní ochranu.
V Idomeni na uzavřených řecko-makedonských hranicích se tísní na 12 tisíc běženců. Několik stovek z nich se rozhodlo obejít plot a přes řeku se dostat na území Makedonie a odtud pokračovat dál do západní Evropy. Makedonská policie je ale zadržela a během noci odvezla zpátky do Řecka.
