Ačkoliv mladé lidi pálí otázky kolem změny klimatu, většina škol se této problematice příliš nevěnuje. "Tématu se přikládá stejný význam jako tomu, jestli dítě umí popsat stélku lišejníku nebo rozeznat houby," upozorňuje Jiří Kulich, ředitel ekologického střediska a člen pracovních skupin, jež připravují reformu výuky. Do budoucna by se to však podle něj mělo právě díky reformě změnit.
České národní kolo soutěže Global Teacher Prize hledá učitele, kteří se kromě kvalitní výuky mohou pochlubit individuálním přístupem k žákům, inovativní výukou a zapojením do mimoškolních aktivit a do odborné komunity. Pedagogy ze základních i středních škol může nominovat kdokoliv do 23. února 2022, přihlašování je otevřené do 5. března.
Zavést pozici provázejících učitelů, kteří by na startu kariéry pomáhali začínajícím kolegům, má projednávaná novela zákona. Takzvaní mentoři by měli připravit budoucí pedagogy na to, jak to skutečně chodí ve škole, a zabránit tomu, aby podlehli frustraci a po krátké době ze školství odcházeli. Zakotvení v zákoně má pro provázející učitele zajistit jasná pravidla i peníze.
Poslanci budou v pátek řešit, zda nechat učit lidi s vysokoškolským diplomem, kteří nevystudovali pedagogickou fakultu. Změnu má přinést novela zákona o pedagogických pracovnících. Zaznívá však kritika, že ředitelé budou upřednostňovat nekvalifikované uchazeče. Podle ministerstva školství je však potřeba dát ředitelům důvěru, že si vyberou toho vhodnějšího uchazeče.
Ačkoliv na vysvědčení stále převládají známky, učitelé si zvykají používat během výuky také takzvané formativní hodnocení. Tedy takové, které je průběžné a poskytuje žákům zpětnou vazbu. Jakým způsobem to učitelé udělají, už je na nich, možností mají mnoho. Učitelé tímto způsobem zjišťují, co se žáci dosud naučili. Aktuálně.cz se zeptalo učitelů na jejich zkušenosti s tímto typem hodnocení.
Jaroslav Řehák, který letos v březnu podle obžaloby mačetou zabil učitele středního odborného učiliště v pražské Michli, v pondělí před soudem řekl, že ho pedagog k činu vyprovokoval. Nesouhlasí s tím, že by vraždu plánoval. Řehákovi hrozí až dvacetileté vězení. Soud má v plánu ještě přečíst listinné důkazy, hlavní líčení pak bude pokračovat 19. prosince.
Zbyněk Loebl vystudoval matematiku na Oxfordu, teď jezdí po světě a učí tento předmět na prestižních soukromých školách, dlouhé roky také v brazilském Sao Paulu. "Prosadil jsem zrušení zákazu mluvit ve škole portugalsky," vzpomíná v podcastu Středoevropanka. Do jeho třídy patřily děti místních prominentů i diplomatů z celého světa. "Brazílie je rozdělená země, rozhodně ale není chudá," říká.
S tím, jak přibývá kybernetické kriminality, se zároveň potvrzuje, že nejčastějšími oběťmi jsou děti. Čelí nebezpečnému obtěžování i podvodům. Experti se proto snaží nabízet vzdělávání a prevenci, jako je například nový projekt Univerzity Palackého v Olomouci. Výuku kyberbezpečnosti na školách komplikují často nedostatečné znalosti pedagogů, kteří by ji měli učit.
Syndromem vyhoření se v posledním roce cítila ohrožena asi čtvrtina učitelů základních škol. Zhruba třetina pedagogů byla někdy ze své práce vyčerpaná, přesto je ale většina (93 procent) se svým zaměstnáním spokojená. Vyplývá to z dotazníkového průzkumu Mapa školy, který v minulém školním roce udělala společnost Scio. Průzkumu se zúčastnilo 2600 učitelů z 90 základních škol v Česku.
Mladík, který je stíhán kvůli zabití učitele středního odborného učiliště v pražské Michli, vraždu podle vyšetřovatelů plánoval. Nejprve chtěl svou oběť upálit, pak se ale rozhodl, že ho usmrtí mačetou, uvádí obžaloba. Studentovi, kterému bylo v době činu 19 let, hrozí až dvacetileté vězení.
Tisíce lidí vyšly v neděli v Budapešti do ulic za vyšší platy učitelům a proti rychlému zvyšování cen. Jedná se o poslední z řady protestů, v němž Maďaři projevují svou nespokojenost s hospodářskou politikou premiéra Viktora Orbána. Demonstrace se konala k výročí vypuknutí povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956.
Třiapadesátiletá učitelka ze základní školy v obci Mikušovce na severozápadě Slovenska nadýchala během vyučování téměř tři promile alkoholu, napsal v pátek server Pravda.sk s odvoláním na trenčínskou policejní mluvčí. Učitelka dostala okamžitou výpověď.
Blíží se konec kalendářního roku a školám chybí peníze na učebnice, pomůcky, plavání nebo nemocenské. Od státu mají na běžný provoz o miliardu korun méně než loni. Ředitelé musí převádět peníze z platů či odměn pro učitele, některé školy raději šetří a nekupují například pomůcky, jež nejsou naprosto nezbytné.
Až patnáct procent začínajících učitelů svou profesi do dvou let opustí. Chybí jim podpora a připadá jim, že jsou na všechno sami. Ministerstvo školství doufá, že je udrží díky uvádějícím učitelům. Zkušenějším kolegům, kteří jim budou první dva roky pomáhat. Úspěšně to zkouší třeba na základní škole ve Velké Bíteši. Zástupkyně místního ředitele odhaduje, že tím udrželi už tři mladé učitelky.
Ještě před několika týdny na severovýchodě Ukrajiny zaznívalo, že Rusko zůstane na okupovaných územích navždy. Po úspěšné protiofenzivě ale v nově osvobozených městech a vesnicích u Charkova vlají ukrajinské vlajky. Strach obyvatel nicméně nezmizel. Ukrajinci, kteří ještě nedávno spolupracovali s Rusy, se nyní obávají, že budou potrestáni za kolaboraci. Někteří prchají za hranice.
V době pandemie covidu a výuky na dálku byli školáci online téměř neustále. Někteří ve virtuálním světě zůstali i po návratu do škol. Nadměrné a nesprávné užívání internetu však podle psychologů vede k úzkostem, sociálním fobiím či závislostem. Ministerstvo školství proto připravuje celoevropskou strategii, která má připravit žáky a jejich učitele na výzvy moderní doby.
Nový ministr školství Vladimír Balaš (STAN) rozpoutal debatu mezi odborníky i veřejností, když navrhl, aby výuka ve školách začínala od devíti hodin. Vychází ze zahraničních studií, podle kterých může brzké vstávání u dospívajících vést až k depresím. Oslovení ředitelé škol však s návrhem nesouhlasí. Upozorňují, že například autobusy přijíždějí tak, aby děti seděly na osmou v lavicích.
