Když člověk přijede kvůli transplantaci do Číny, trvá pouhých pět dní, než najdou vhodného dárce, lidí v táborech mají mnoho, říká ředitel novin Epoch Times žijící v Londýně Zbyněk Zahálka. Vězni nejsou podle něj při odebírání orgánů ani uspáni, během operace umírají. Tvrdí, že v Číně je vyvražďováno až 120 tisíc lidí ročně.
Mohammed Abad žijící ve Skotsku trpěl od dětství následky nehody, jež ho připravila o penis. Podstoupil řadu chirurgických zákroků, lékaři mu vytvořili z kůže z paže nový takzvaný bionický penis, do kterého voperovali trubičky umožňující erekci. Abad nyní sdělil médiím, že poprvé ve 44 letech mohl vyzkoušet, zda úd funguje. „Čekal jsem na tento den od svých 18 let,“ řekl Daily Beast s tím, že první zkušenost mu zdarma věnovala profesionální společnice. Úplnou transplantací penisu se mohou pochlubit Jihoafričané. Ti operovali 21letého muže po nepovedeném rituálu obřízky. První transplantace se konala již v roce 2005 v Číně. Pacient ale dva týdny po operaci požádal o odstranění nového údu.
Technologie 3D tisku umožňuje vědcům vytvořit přesně padnoucí část těla pro každého pacienta zvlášť. Díky nové technologii a biologicky odbouratelnému materiálu je takto vyrobená tkáň schopná po transplantaci růst a fungovat úplně normálním způsobem. Lékaři tak mohou vytvořit kost, chrupavku nebo třeba sval. Pokusy zatím proběhly jen na laboratorních zvířatech, američtí vědci si však od nové techniky slibují veliké úspěchy na poli regenerativní medicíny.
Lékaři v Indii provedli první transplantaci srdce, ke které přispěla mobilní aplikace. V zemi nefunguje systém, který by zajišťoval vyhledávání dárců i transport orgánů, lidé si proto musejí pomáhat sami přes službu WhatsApp. Tato aplikace teď zachránila život 16leté dívce s poškozeným srdcem. Lékaři jsou z úspěchu operace nadšení a doufají, že se brzy podaří najít orgán i pro další čekatele na seznamu. Shánění vhodných dárců je v případě transplantace srdce velmi složité. Kromě přísných podmínek musí k darování orgánu dát souhlas i rodiče dítěte.
Čína odmítá obvinění, že zneužívá hlavně politické vězně k obchodu s lidskými orgány a prodává například ledviny, játra nebo rohovky zahraničním zájemcům. Obvinění jsou založena na svědectvích těch, kteří z Číny uprchli a v nemocnicích či táborech se s odebíráním orgánů setkali. Ethan Gutmann shromažďuje svědectví. Nedůvěře ve svá tvrzení se nediví: sám prý kdysi pochyboval.
Norská sociálka odebrala Češce a Norovi devítiměsíční dítě. Drsné. Matka u nás případ medializovala, což holčičce nepomůže.
Premiér Bohuslav Sobotka ve čtvrtek slíbil, že Česká republika je připravena poskytnout pomoc matce odebraného dítěte podle mezinárodního práva. Devítiměsíční dítě české matky a norského otce trpí genetickou poruchou, je na umělé ledvině a čeká na transplantaci. Norská sociální služba Barnevernet dítě rodině odebrala před několika týdny. Nyní ho rodiče smí vidět dvakrát týdně na hodinu. Sociální služba zdůvodnila odebrání tím, že rodiče nemají s dcerou dostatečně rozvinutý kontakt a mají s ní špatný vztah.
Co nemocnice, to jiná cena roušky. A nejen to. Cena stejného materiálu se může lišit dokonce uvnitř jednoho špitálu - podle toho, jestli ho v dané chvíli používají ortopedové, nebo revmatologové. Ministerstvo zdravotnictví se proto rozhodlo ceny materiálu sjednotit. Jenomže to se nelíbí části lékařů. Ceny pomůcek jsou podle nich často „uměle našlehané“, aby se tím vyrovnala nízká cena lékařské práce. Pokud klesne cena materiálu, nebude podle zdravotníků na výplaty.
Plánovanou léčbu v Česku podstupuje stále více cizinců. Jen za poslední tři roky se jejich počet zvedl o pětinu. Nejčastěji sem přijíždějí kvůli neurochirurgickým zákrokům, očním operacím či transplantacím. Žádané jsou také náhrady kloubů. Naopak Češi možností léčit se v zahraničí nevyužívají. Za lékařem do ciziny loni vyrazilo jen 89 lidí. Také Čechům přitom evropská směrnice cestovat za péčí do zahraničí umožňuje, náklady by měla proplatit pojišťovna.
Prasečí orgány mají podobnou velikost jako lidské. V jejich DNA se ale vyskytují nebezpečné retroviry, které by mohly infikovat lidský organismus. Nově vyvinutá technologie však umožňuje prasečí DNA těchto virů zbavit, a tak se hospodářská zvířata přiblížila k možnosti, že se jejich tkáně a orgány budou využívat pro transplantaci tisícům pacientů, kteří čekají na vhodného dárce orgánů.
Švédský lékař Mats Brännström převezme ve čtvrtek večer v historické aule pražského Karolina ocenění České transplantační nadace za rozvoj transplantační medicíny za rok 2014. V roce 2013 transplantoval dělohu u 11 žen, čtyři pacientky následně jako první ženy s transplantovanou dělohou na světě porodily zdravé dítě, pátá je těhotná. Z jedenácti transplantací, které Brännström v roce 2013 vedl, bylo celkem devět úspěšných.
Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantuje srdce už 31 let. Za tu dobu už provedl celkem 1017 zákroků. Jubilejní tisící transplantaci podstoupil 16. června 2015 šestapadesátiletý František Mach ze středních Čech. "Mám se suprově, dýchá se mi teď krásně. Jsem šťastný člověk," řekl Mach. První transplantace srdce u dítěte v Česku se uskutečnila v roce 1988. Rok po transplantaci přežívá více než 80 procent operovaných, pět let 70 procent a 55 procent přežívá přes deset let.
Světový rekordman v běhu na 110 metrů překážek LaShawn Merritt je po transplantaci ledvin.
Léky na horečku obsahující paracetamol způsobily u 34letého muže selhání jater. Přežil jen díky riskantní operaci, kterou ještě nikdo na světě neprovedl.
Osmiletý Američan Zion Harvey podstoupil v Dětské nemocnici ve Philadelphii transplantaci obou rukou. Na operaci, která trvala jedenáct hodin, se podílelo čtyřicet lékařů a zdravotníků.
Zion Harvey se stal nejmladším pacientem na světě, který komplikovanou operaci podstoupil.
Podobné je to s alkoholiky. Psychiatři si stěžují, že jim pojišťovny u každého pacienta zaplatí jen 2,5 hodiny léčby ročně. Pojišťovny to odmítají.
Američanka se seznámila s mužem, který podstoupil transplantaci obličeje a nyní vypadá jako její zesnulý bratr. Jejich setkání zachytila australská televize.
Osmnáctiletý chlapec z Pensylvánie si přál i po smrti pomoci jiným. Když zemřel, jeho orgány zachránily či zlepšily život padesáti lidem po celém světě.
Transplantace se kromě hlasivek týkala průdušnice, jícnu, štítné žlázy a přilehlých žláz, svalů, nervů, cév a kůže.
