Československý novinář, spisovatel a bývalý partyzán Ladislav Mňačko tepal v dobách totality zločiny komunismu takovým způsobem, že se ho režim bál. Historik Jozef Leikert nyní v knize Mňačko a Izrael zmapoval neznámou etapu v jeho životě, zaměřil se na spisovatelův neúnavný boj proti antisemitismu. "Mňačkův román Jak chutná moc je aktuálnější než kdy jindy," říká Leikert v rozhovoru.
Ferdinand Korbel se narodil rok před koncem druhé světové války v obci Tušť na česko-rakouské hranici. Německého otce během divokého odsunu zastřelili, česká matka přišla o majetek a se třemi dětmi na krku několik měsíců čekala, než se mohla do Československa vrátit. Z příběhu pamětníka krutých poválečných událostí vychází i film režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který teď hrají kina.
Bohdan Sláma se po filmech zachycujících syrovou poetiku porevolučního venkova poprvé vydal do minulosti. Jeho nový snímek Krajina ve stínu mapuje meziválečné události v národnostně smíšeném pohraničí a divoký odsun německy mluvících obyvatel, který následoval po nich. V rozhovoru pro Aktuálně.cz režisér vysvětluje, proč by Češi neměli historické konflikty nechávat hnít v kolektivním nevědomí.
Jako studentka FAMU prožila v Československu dobu pražského jara, k níž se pak vrátila v sérii Hořící keř. Na pouť středoevropskými dějinami se polská režisérka Agnieszka Hollandová vydala také ve snímku Šarlatán, který má momentálně šanci získat nominaci na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Aktuálně.cz s Hollandovou mluvilo o tom, jak má kinematografie zpracovávat moderní dějiny.
Postavu Jana Mikoláška, kterou ztvárnil ve filmu Šarlatán, popisuje jako svou nejtěžší roli. Příběh tajemného léčitele ho konfrontoval s morálními dilematy, která před jedince stavěly totalitní režimy, a Ivan Trojan má ve zvyku motivacím svých postav do detailu porozumět. O tom, proč podle něj mladí lidé historii pochopí lépe z filmů než z hodin dějepisu, vyprávěl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Skromný a neustále pochybující disident a jeho nesmlouvavě upřímná a kritická životní partnerka. Tak v novém životopisném filmu Havel působí Václav Havel a jeho první žena Olga. Viktor Dvořák a Aňa Geislerová, kteří si je zahráli, v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukazují, že mají s historickými postavami mnoho společných rysů. Geislerová dovede být ostrá jako Olga a Dvořák zase smířlivější jako Havel.
Předlistopadový režim, který v Československu udupal politická práva, zároveň výrazně přispěl k rovnoprávnosti žen. Ty od 50. let mohly legálně chodit k interrupcím nebo se mohly nechat rozvést. Jako důvod rozvodu navíc ženy čím dál častěji zmiňovaly neuspokojivý sex. Komunismus totiž nečekaně osvobodil také lidskou sexualitu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom mluví socioložka Kateřina Lišková.
Hulení tady zatím nemá vybudovanou tradici. Tato a další hlášky z filmu Samotáři v Česku doslova zlidověly. Není tedy divu, že se režisér David Ondříček rozhodl svou hořkou komedii po 20 letech znovu uvést do kin. Původně přitom na léto plánoval premiéru své novinky Zátopek. O zákulisí obou filmů i o tom, proč ho mrzí, že dnešní mladá generace nezažila 90. léta, mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pražský magistrát umístí muzeum nedemokratických režimů v českých zemích ve 20. století dočasně do nyní prázdného Domu pážat na Hradčanech. Expozice by tam měly být do doby, než město zajistí trvalé prostory na severní a východní tribuně Strahovského stadionu. Rozhodli o tom zastupitelé. Založení muzea schválili loni.
Připomínka sedmdesát let staré justiční vraždy Milady Horákové otevřela staré i nové rány. A zbavila nás iluze, že "nejsme jako oni".
Hit Být stále mlád sice nazpíval Karel Gott, paradoxně ale vystihoval zpěváka, který mu v roce 1982 vyfoukl Zlatého slavíka. Miro Žbirka totiž klidně mohl žít z minulosti, místo toho však skládal nové písničky a nadšeně hltal všechno, co se na hudební scéně vyrojilo. V červnu 2020 poskytl Aktuálně.cz rozhovor, který nyní připomínáme v souvislosti s jeho úmrtím. Vracel se v něm i ke svým začátkům.
Když kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová přijela do Prahy pro Cenu Franze Kafky, vzkázala mladé generaci: nenechte se politiky odradit od studia humanitních oborů. Právě humanitní vzdělání člověka učí kriticky myslet, analyzovat příběhy. A zvlášť v éře falešných zpráv potřebujete poznat, které jsou pravé.
Do Sovětského svazu odjížděly ve dvacátých letech minulého století tisíce nadšených Čechů a Slováků s velkým snem vybudovat ráj na zemi. Jejich komuny postavily - nehledě na velmi drsné podmínky - prosperující továrny, mlýny, elektrárny i pivovary. Jejich sen se přesto zhroutil. Při stalinských represích byli ožebračeni, vězněni i vražděni. Podívejte se na příběh české komuny Reflektor.
Poslední dny přinesly dva důležité rozsudky: český stát se omluvil za justiční vraždu z padesátých let a posmrtně také rehabilitoval východoněmeckého uprchlíka zastřeleného na našich hranicích. Na spravedlnost není nikdy pozdě.
Antonín Kratochvíl se ještě před narozením svého syna Michaela rozhodl z komunistického Československa přes Jugoslávii utéct do Rakouska. Nakonec se dostal až do Ameriky, kde se stal světoznámým fotografem. Cestu ke svému prvnímu synovi ale musel dlouho hledat a vypráví o ní i dokument Můj otec Antonín Kratochvíl. Při příležitosti jeho premiéry poskytli Antonín a Michael rozhovor pro Aktuálně.cz.
Se spisovatelkou a jednou z mluvčích Charty 77 Zdenou Tominovou, která v neděli zemřela ve věku 79 let, hovořil historik Adam Hradilek o životě v normalizačním Československu s policií za dveřmi, „mluvčování“, ztrátě vlasti a ochotě „do toho jít“. Rozhovor vyšel roku 2011 v revue Paměť a dějiny, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů.
Vedení Prahy zvažuje, že umístí plánované muzeum totalitních režimů 20. století do prostor stadionu na Strahově. Než se objekt opraví, mohlo by dočasně sídlit v Domu pážat na Hradčanech, řekli zástupci koaličních Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN). Radní Jan Chabr (TOP 09) uvedl, že stadion je ve špatném stavu a je nutné jej opravit, což podle hrubého odhadu vyjde na 1,2 miliardy korun.
Velmi pozdní a velmi tragikomické odškodnění za smrt v komunistickém kriminálu ukazuje jediné: naši neschopnost podívat se minulosti do tváře.
Znovu a znovu si opakujme, že jsme země Evropské unie, a trvejme na tom proti Zemanovi a proti Babišovi a proti Prymulovi a proti Hamáčkovi i dalším omezovačům.
Michal Hrůza vydal nové album Světlo do tmy. V době, kdy zažíval šikanu na vojenském gymnáziu, pro něj byly světlem písně Karla Kryla, po maturitě zase příchod sametové revoluce. Když se v 90. letech dlouho nemohl prosadit jako muzikant, svítila mu na jeho cestě víra. Jako světlo, které může stmelit rozdělenou společnost, zase vnímá lásku. "Bez ní nedokážeme druhým porozumět," říká v rozhovoru.
