Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
Skupinu bratří Mašínů, jejíž útěk do Západního Berlína v roce 1953 bývá označován za jeden z největších příběhů studené války, navrhla sněmovna na státní vyznamenání. Dříve to opakovaně zkoušel Senát, nikdy ale neuspěl. Je na čase to změnit. V době, kdy si připomínáme osmdesáté výročí heydrichiády a sledujeme hrdinný ukrajinský boj za svobodu, by se ocenění pro Mašíny stalo velmi výmluvným gestem.
Před 51 lety se nad Československem odehrálo nevídané drama, které se stalo předlohou pro ikonický díl Mimikry normalizačního seriálu, který vznikal k 30. výročí vzniku SNB. Skupina mladých lidí unesla letadlo, aby se dostala přes uzavřené hranice na Západ. Zabila přitom pilota. Státní bezpečnost rozjela vyšetřovací akci s krycím názvem Hašiš. Falšovala dopisy, aby mezi mládeží vyvolala sváry.
Michael Kocáb začátkem května uvedl do kin film Symphony Bizarre, který zachycuje dosud největší koncert Pražského výběru. Po premiéře se ale myšlenkami vrátil k válce na Ukrajině, která mu nedá spát a kvůli níž odložil rozhodování o kandidatuře na prezidenta. V rozhovoru upozorňuje, že protitotalitní texty jeho kapely sedí i na současnost a že se bývalým komunistům v době ruské invaze nedá věřit.
Po loňském vítězství ve StarDance už v tanci trochu zakrněl. Proto se herec Jan Cina těší, až rozhýbe boky v roli Václava Neckáře, kterého ztvární v představení o Martě Kubišové. Letos ho čekají i dvě inscenace, které jsou pro něj dost osobní – jedna se věnuje sexuálním menšinám, druhá romské komunitě. V rozhovoru přitom říká, že s rychlým restartem kultury po covidovém spánku nestíhá držet tempo.
Jiří Louda prošel protinacistickým odbojem, komunistickým vězením i normalizačním ponižováním. Jeho dílo dnes zná úplně každý Čech i mnoho světových státníků.
Úspěšného podnikatele vytáčí, že jeho dcera brojí proti kapitalismu, a tak ji vezme na zájezd do komunismu, aby se poučila z historie. Z bizarního výletu za politickými procesy a frontami na maso se ale v dystopickém románu Opona stane past. Spisovatel Ondřej Hübl v rozhovoru vysvětluje, proč by levicoví aktivisté jeho knihu radši ani neměli číst a proč mu sdílená ekonomika připomíná znárodňování.
Karel Gott si za svého života tak úzkostlivě střežil vlastní mediální obraz, že o něm většina jeho biografií mluvila jen v dobrém. Hudební publicista Pavel Klusák, čerstvý držitel ceny Magnesia Litera, ve své knize Gott: Československý příběh nabízí kritičtější pohled. V rozhovoru mluví o zpěvákově marné snaze zůstat mimo politiku, komplikovaném vztahu s otcem i angažmá v západním Německu.
V bývalé věznici v Uherském Hradišti, kde totalitní režim věznil a týral své nevinné oběti, se uskutečnilo výjimečné setkání. V místní kapli proběhla ekumenická bohoslužba smíření, na kterou přišli mimo jiné zástupci několika církví. Nechyběl ani ministr kultury Martin Baxa (ODS), který prosazuje pokračování rekonstrukce věznice.
Spisovatelka Kateřina Tučková strávila deset let s osudy řádových sester, které v internačních klášterech a vězeních vzdorovaly nejen komunistickému režimu, ale i církevní hierarchii. Koncem dubna vydává dlouho očekávaný román Bílá Voda a těší se, že si dá od psaní aspoň do září pohov. V rozhovoru popisuje, za jakých okolností se za totality ženy světily na kněze i proč se sama nestala katoličkou.
Z ruského trhu se po napadení Ukrajiny stáhla už tisícovka značek. Další desítky tam navzdory kritice i výzvám k bojkotu působí dál - některé naplno, jiné částečně. Profesor Yaleské univerzity Jeffrey Sonnenfeld vybral stovky globálních firem podnikajících v Rusku a oznámkoval je jako ve škole dle toho, jak se k bojkotu tamní ekonomiky staví. Do tohoto výběru jsme zařadili v Česku známé "pětkaře".
„Všichni diktátoři světa včetně Vladimira Putina reagují jenom na sílu. Zkouší, kam až mohou dojít. Jediné, co je bolí, je sáhnout jim na peníze,” říká spisovatelka Radka Denemarková v rozhovoru, který vznikl ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. „Konzumní doba, ve které žijeme, přináší zmatení hodnot. To, že je někdo bohatý, neznamená, že má pravdu. Lež by v budoucnu měla být trestná," dodává.
„Všichni diktátoři světa, včetně Putina, reagují jenom na sílu. Zkouší, kam až mohou dojít. Jediné, co je bolí, je sáhnout jim na peníze,” říká Radka Denemarková v rozhovoru, který vzniknul ještě před Ruskou invazí na Ukrajinu. „Konzumní doba, ve které žijeme, přináší zmatení hodnot. To, že je někdo bohatý, neznamená, že má pravdu. Lež by v budoucnu měla být trestná," dodává.
Na plakátu filmu Betlémské světlo, který od 10. března promítají kina, sedí v rakvi a kouří. "Humor je totiž jediný důstojný způsob, jak se bránit smrti," směje se Zdeněk Svěrák. I když je ve svých 85 letech nejstarším žijícím členem Divadla Járy Cimrmana, uvnitř pořád zůstává hravým dítětem. Optimismus, k němuž nabádá v písničce Není nutno, ztrácí jen ve chvíli, kdy v rozhovoru dojde na politiku.
Válku na Ukrajině s obavami prožívají i čeští senioři. Sami si ještě dobře pamatují, jak sovětská vojska v srpnu 1968 nečekaně vpadla do Československa, a tak se jich současná ruská invaze dotýká o to víc. "Ukrajincům fandím, my bychom se tak odvážně nebránili," říká pětaosmdesátiletá Stanislava Medková a vzpomíná, jaký šok zažívala, když jí okupace vzala naděje z uvolněného období pražského jara.
Parašutistům dával speciální výcvik, sám pak bojoval u Dunkerquu. Maršál Montgomery mu udělil britský Vojenský kříž za statečnost, českoslovenští komunisté jej ale záhy „ocenili“ degradací a vězením. Podcast Na cestě připomíná jedinečný životní příběh generálmajora Antona Petráka.
Annu Hogenovou mají média ráda. Levá, pravá, veřejnoprávní i dezinformační. A mnohá mezi tím. Její názory přitom nezřídka oscilují mezi spekulací a konspirací. Dobře je to patrné na historických paralelách, kterým skoro nikdy neodolá. Tou poslední - o normalizaci - vyvolala slušný rozruch. A opět minula terč.
Sociolog Pavel Pospěch se v nové knize Neznámá společnost dívá na současné Česko jako na cizokrajnou civilizaci, jejíž kultuře nerozumí. Ptá se, proč mají Češi tak často na zahradě bazén, proč se pořád nechávají děsit strašidlem komunismu i proč volí bohaté oligarchy s pocitem, že jsou jedni z nich. V rozhovoru vysvětluje, že obavy z čipů ve vakcínách jsou jen reakcí na nepředvídatelnost světa.
Sametová revoluce nepřinesla jen naděje v lepší budoucnost, ale i vzestup podsvětí, které svobodu chápalo po svém. Do doby, kdy se titulky novin plnily vraždami a mafiáni policistům dlouho unikali, se teď vrací krimi série Devadesátky. V rozhovoru na ni vzpomíná bývalý šéf pražské mordparty Josef Mareš, který se na novince České televize podílel jako scenárista a byl u vyšetřování známých případů.
Když někdejší učitelka marxismu-leninismu tvrdí, že žijeme v totalitě trhu, manipuluje. Dnes nejsme vystaveni žádné diktatuře, máme volbu.
