Ředitelem amerických tajných služeb, který je hlavním bezpečnostním poradcem prezidenta USA a jehož úkolem je koordinace amerického civilního a vojenského špionážního aparátu, bude bývalý senátor Dan Coats. Donald Trump v oznámení podle agentury AP zdůraznil, že Coats prokazuje hlubokou odbornou znalost problematiky a má skvělý úsudek.
Americké tajné služby přišly poprvé s tvrzením, že mají přímý důkaz o pokusu Ruska ovlivnit výsledek amerických prezidentských voleb. Tři jejich představitelé sdělili anonymně agentuře Reuters, že mají důkaz o tom, že ukradené dokumenty Demokratické strany, které měly poškodit Hillary Clintonovou, předalo serveru WikiLeaks Rusko. Bližší podrobnosti k tomu, jak se k důkazu dostali, neuvedli z obav, aby nevyzradili metodiku své práce.
Dezinformace na internetu a působení cizích mocností na našem území se stalo za poslední roky tak velkým problémem, že se ministerstvo vnitra rozhodlo postavit tým, který bude proti nepravdivým informacím bojovat. Eva Romancovová, která tým sestavuje, v rozhovoru s Aktuálně.cz říká, že nejvíce mylných informací v Česku šíří Rusko a Čína. "Rusko má své vnitřní problémy, potřebuje svou veřejnost utvrzovat v tom, že tamní způsob vládnutí je ten jediný správný. Což do svého prostředí řeší propagandou. A ven se naopak snaží, aby byl západ méně soudržný, tím pádem se dezinformačními kampaněmi snaží rozbít to, co v současnosti Západ představuje," vysvětluje Romancovová.
Donald Trump se sešel někdejší šéfkou společnosti Hewlett-Packard Carly Fiorinaovou, se kterou soupeřil ve stranických primárkách. Podle New York Times by Fiorinaová mohla obsadit post ředitelky amerických tajných služeb. Za kandidáty na budoucího šéfa zpravodajských služeb média dosud označovala admirála Michaela Rogerse, bývalou poradkyni ministerstva pro vnitřní bezpečnost Frances Townsendovou a penzionovaného generála Davida Petraeuse.
Jak se bránit? Je to lehké i těžké zároveň. Ověřovat si zdroj. Když informace pramení z proruského webu, těžko do ní mohu vložit svou důvěru.
Policie zadržela v Mali Ľuboše Kosíka, bývalého příslušníka Slovenské informační služby. Kosík se měl podílet na únosu syna tehdejšího slovenského prezidenta Michala Kováče do Rakouska. Případ se však nedořešil kvůli tehdejší kontroverzní amnestii Vladimíra Mečiara. Obě strany nyní jednají o jeho vydání na Slovensko.
Čistky v Turecku si vyžádaly dalších 87 propuštěných zaměstnanců, tentokrát jde o pracovníky tajné služby MIT. Turecké úřady je podezírají z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který stál podle Ankary za červencovým pokusem o puč. Úřady také vydaly zatykač na 121 pracovníků humanitární organizace, která údajně posílala ze svých účtů peníze Gülenovu hnutí.
Přes 65 procent Švýcarů, kteří se účastnili nedělního referenda, souhlasí, aby tajné služby nasadily drony, napíchly telefony a sledovaly síť.
Občané Švýcarska si přejí, aby tajným službám bylo umožněno kontrolovat telefonickou komunikaci a aktivity na internetu. Rozhodli o tom v referendu, ve kterém podle předběžných výsledků hlasovalo pro nový zákon o zpravodajské činnosti 66 procent hlasujících. Zákon, který odráží obavy z růstu aktivit teroristů v Evropě, schválil švýcarský parlament už loni. Referendum si ale vynutilo několik stran poukazujících na možné nebezpečné důsledky.
Podle zdrojů moskevského listu Kommersant by se nová struktura měla jmenovat Ministerstvo státní bezpečnosti (MGB). Hlavním vítězem plánované reformy je kontrarozvědka FSB. Získá nové funkce.
Slavný uprchlík amerických tajných služeb navrhuje, aby softwarové firmy byly právně odpovědné za to, když někdo jejich ochranu prolomí. Snowden žije v Moskvě, živí se údajně přednáškami a má prý svobodu pohybu. Do kin míří kin režiséra Olivera Stona s příběhem muže, který prozradil metody amerických tajných služeb.
Důslednější kontrolu zpravodajských služeb má zajistit vládní novela, kterou v pátek v prvním čtení schválili poslanci. Na všechny zpravodajské služby má nově kromě poslanců dohlížet pětičlenný nezávislý orgán. Teď se novelou budou zabývat sněmovní výbory.
Turecké úřady během uplynulých tří týdnů zmařily téměř 230 útoků chystaných kurdskými povstalci. V 19 případech mělo jít o sebevražedné bombové atentáty, citovala agentura AP ve středu místopředsedu vlády Nurettina Canikliho.
Po několik dní trvajících spekulacích uzbecká vláda potvrdila, že zemřel prezident Islam Karimov, který zemi vládl autoritativně plných 27 let. Zvěsti o jeho smrti se objevily již v pondělí, ještě v pátek dopoledne ale vláda tvrdila, že je "pouze" v kritickém stavu. Již na dnešek však byl oznámen pohřeb a tisíce Uzbeků se za úsvitu seřadily podél hlavní dopravní tepny Taškentu, kterou projížděla pohřební kolona. Karimov, který po mozkové mrtvici zemřel v pátek ve věku 78 let, byl pohřben v rodném Samarkandu, přibližně 300 kilometrů na jihozápad od hlavního města. Organizací pohřbu byl pověřen premiér Šavkat Mirzijajev, což je považováno za signál, že by se mohl stát příští hlavou státu.
Americké tajné služby věděly o ruském útoku na servery Demokratické strany už před rokem. Moskva v minulosti popřela, že by měla cokoli společného s tímto útokem. O sledování "ruské stopy" věděla z veřejných činitelů jen malá skupina osmi poslanců Kongresu, kterým se přezdívá "gang osmi". Tajné služby sledování hackerského útoku tajily proto, aby nebyl vyzrazen způsob, jak to dělají a jakých zdrojů využívají. Na útočné akci se prý podílely dvě ruské zpravodajské služby.
Kdysi vysoce postavení členové jugoslávské tajné služby si v Německu odsedí doživotí. Oba muži jsou starší než sedmdesát let a soudní proces za jejich přičinění na vraždě chorvatského disidenta trval 33 let. Jejich hlavním motivem byly údajně informace o ilegální činnosti syna jednoho z vůdčích jugoslávských politiků.
Turecká armáda a rozvědka by měly být pod kontrolou hlavy státu. Podle televize CNN Türk to ve čtvrtek navrhl prezident Recep Tayyip Erdogan v rámci reformy armády, o níž jednala nejvyšší vojenská rada. Nyní jsou armáda i tajná služba (MIT) podle ústavy pod kontrolou premiéra. Na zasedání se jednalo o reformách armády po nedávném pokusu o puč. Rada měla také projednávat obsazení postů uvolněných po zatčení desítek armádních důstojníků. V armádě bylo v souvislosti s pokusem o převrat z 15. července už zbaveno funkcí na 1700 důstojníků, včetně stopadesátky generálů a admirálů, což je asi 40 procent všech generálů a admirálů v zemi.
Západní svět by se měl nenávisti, postoji "oko za oko, zub za zub" usilovně bránit. Místo aby se k tomu semkla, pokračuje EU ve své absurdní úředničině.
V kancelářích nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy zasahovala ruská tajná služba FSB. Razie byla v rámci vyšetřování jednoho opozičního činitele, který vyzval k nezávislosti Čečenska. FSB se zaměřila na elektronickou komunikaci mezi redakcí a opozičním analytikem Andrejem Piontkovským, který kritizoval v médiích politiku Moskvy v Čečenské republice, která je součástí Ruské federace. Šéfredaktora si předvolala k výslechu.
Kyjev dovoluje ukrajinské tajné službě SBU mučit lidi podezřelé ze sympatií k proruským separatistům a na Ukrajině také existují tajná vězení. Uvedl to britský list The Times s odvoláním na zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivana Šimonoviče. Zpráva OSN podle deníku zaznamenává stovky případů nezákonného věznění, mučení a špatného zacházení s vězni - a to jak ze strany proruských separatistů, tak vládních sil. SBU se k obviněním z mučení dosud nevyjádřila, nevpuštění inspektorů OSN do svých zařízení vysvětlila tím, že v nich žádní vězni nejsou. Pošlapávání lidských práv představuje podle Šimonoviče v některých oblastech Ukrajiny zakořeněný a systematický jev.
