Slovenská policie podle svého šéfa Štefana Hamrana obvinila pět lidí včetně současných a bývalých příslušníků civilní tajné služby SIS pro podezření z maření vyšetřování korupčních a jiných trestných činů. Podle médií je mezi nimi současný šéf SIS Michal Aláč a jeho předchůdce Vladimír Pčolinský.
Sledování osob, krycí doklady či odposlechy tvoří běžnou součást práce zpravodajců. Jak činnost pracovníků českých tajných služeb vypadá? Mohou o svých pracovních aktivitách mluvit se svými nejbližšími? A jak jejich práci ovlivňují moderní technologie? Podívejte se na archivní video z pořadu Stíny o českých tajných službách.
Kybernetický rozměr ruské invaze na Ukrajinu popisuje příslušník Vojenského zpravodajství. Mluví o tom, jak se válka v kyberprostoru dotýká Česka či jakým způsobem ruští hackeři útočí. Rozhovor pro Aktuálně.cz poskytl jeden z nejvyšších důstojníků vojenské tajné služby, která má obranu českého kybernetického prostoru na starosti. Vzhledem ke svému zařazení trvá na zachování anonymity.
Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka nebude mít ani teoretickou možnost, že by se do konce roku stal generálem. Nejvyšší hodnosti bude prezident Miloš Zeman rozdávat při příležitosti státního svátku 28. října. Vláda Petra Fialy (ODS) generálské nominace schválila na středečním jednání. A šéf kontrarozvědky mezi nimi nebyl. Kabinet se rozhodl, že s jeho nominací počká.
Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Petr Mlejnek rezignuje na svůj post. Potvrdil to ve středu serveru Lidovky.cz, blíže to ale nechtěl komentovat. Část poslanců jak z opozice, tak i z vládních Pirátů vyzvala k výměně šéfa civilní rozvědky Mlejnka kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem, obviněným v korupční kauze Dozimetr.
„Chybou je, že k prověření Petra Mlejnka na stupeň přísně tajné nedošlo už dřív. Teď jsme v situaci, která není šťastná, protože dává možnost jeho jmenování zpolitizovat. A to je pro tajnou službu vždy nepříjemné,” říká bývalý náměstek ředitele ÚZSI a někdejší šéf BIS Jiří Růžek k případu šéfa rozvědky a jeho kontaktů s obviněným podnikatelem Redlem.
Šéf britské rozvědky tvrdí, že Rusko bude mít potíže, aby udrželo v chodu svoji invazi na Ukrajinu. "Naopak nyní budou mít Ukrajinci možnost vrátit úder," řekl Richard Moore na konferenci The Aspen Institute. Server BBC mimo jiné podotkl, že veřejná vystoupení ředitele MI6 bývají vzácná.
V polovině dubna varovala Bezpečnostní informační služba (BIS) před tím, že se mezi ukrajinskými uprchlíky mohou nacházet lidé cíleně vyslaní Ruskou federací, kteří budou mít v Česku různé úkoly. Co konkrétně by ruští agenti mohli mít v tuzemsku na starosti? A znamená to něco pro občany, kteří uprchlíkům poskytují pomoc? Sledujte speciální díl série o českých tajných službách Stíny.
Viktora z ukrajinského Charkova zadržela tamní civilní kontrarozvědka SBU poté, co ve svých příspěvcích na sociálních sítích chválil ruského prezidenta Vladimira Putina za "boj s nacisty" nebo označoval ukrajinskou vlajku za "symbol smrti". Za veřejné schvalování ruské agrese mu nyní společně s dalšími 400 lidmi, které jen v Charkovské oblasti SBU zadržela, hrozí až 15 let vězení.
Ruský prezident Vladimir Putin a lidé kolem něj nejsou sami, koho překvapil vývoj invaze a odhodlaný ukrajinský odpor. Chybných předpovědí se dopustily i rozvědky a s nimi politici či vojenští analytici západních zemí. Nový pohled na bojiště nyní odtajnil šéf britských zpravodajců Jeremy Fleming. Přečtěte si jeho i další poznatky, které výzvědné služby za pět týdnů války o ruské armádě přinesly.
S technologickým pokrokem se v posledních letech zpravodajská činnost výrazně proměnila a aktivity špionů se stále více přesouvají do kyberprostoru. Jak dnes komunikují pracovníci zpravodajských služeb? Představuje pro ně elektronická komunikace velké riziko? A jak se změní zpravodajské služby s příchodem kvantových počítačů? Sledujte pátý díl série o českých tajných službách Stíny.
Odposlechy, prolamování listovního tajemství, sledování osob nebo krycí doklady. I takové prostředky představují běžnou součást práce zpravodajců. Jak si činnost pracovníků českých tajných služeb představit? Musí o pracovních záležitostech mlčet i před svými nejbližšími? A co se stane, když jsou při zpravodajské činnosti odhaleni? Sledujte třetí díl série o českých tajných službách Stíny.
Pravomoce zpravodajských služeb se v jednotlivých zemích po světě liší. Kupříkladu izraelští agenti mohou vykonávat takzvané černé operace, při kterých mají za cíl i zabití agenta znepřáteleného státu. Jaké pole působnosti ale mají čeští špioni? Jsou české zpravodajské služby něčím výjimečné? A kolik jich v tuzemsku vůbec funguje? Sledujte druhý díl série o českých tajných službách Stíny.
Psychická odolnost, schopnost improvizace, flexibilita nebo sebedisciplína. Pracovníci tajných služeb potřebují víc, než jen tyto vlastnosti. Kdo jsou vlastně čeští špioni? Jak náročným výběrovým řízením musí uchazeči o práci ve zpravodajských službách projít? A musí přísné prověrky podstoupit i jejich nejbližší rodina? Sledujte první díl série o českých tajných službách Stíny.
V Poslanecké sněmovně se bude hrát o to, zda policie bude moct při rozkrývání zločinů využívat poznatky tajných služeb. Byl by to pro ni mimořádně silný nástroj. S návrhem přišlo ministerstvo vnitra. Z odborného prostředí zní kritické názory, že by tím došlo k nepřípustnému sbližování tajných služeb a policie. Z diskuse poslanců zatím jasně nevyplynulo, že by policie takovou pravomoc mít neměla.
Česku se naskytla jedinečná šance resetovat a rovnocenně nastavit vztahy s autoritativním režimem Vladimira Putina. Vypovězení ruských agentů po kauze Vrbětice i srovnání počtu diplomatů na obou ambasádách je ale jen snadnější částí úkolu. Ve vztazích s Východem je třeba udělat si rychle pořádek především doma, což je komplikovanější než poslat pár Rusů zpátky do Moskvy.
Důvody, proč má ruská ambasáda v Praze tak vysoký počet diplomatů, z nichž nejméně třetina jsou podle BIS agenti tajných služeb, jsou historické. "Po rozdělení Československa jich měla část odejít na nové velvyslanectví v Bratislavě, k tomu ale nedošlo," říká reportér Hospodářských novin Ondřej Soukup, který se dlouhodobě věnuje dění v Rusku a na Ukrajině.
Ministr Hamáček se snaží překrýt svoji zcela nepochopitelnou návštěvu Ruské federace. Podle všeho měl on i další politici informace o něco dříve, říká redaktor Respektu Ondřej Kundra. Ve chvíli, kdy byla odhalena totožnost pachatelů otravy agenta Skripala, se měla česká policie čeho chytit, dodává.
Musíme zásadním způsobem přehodnotit vztahy s Ruskem a zbavit je jakýchkoliv iluzí. Prosazovat jeho účast při stavbě elektráren může už jen blázen. Vypovídající je, že se Miloš Zeman rozhodl další týden mlčet, říká europoslanec ODS a bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra. Je divné, že by Jan Hamáček coby ministr vnitra nic netušil, ještě ve čtvrtek přitom trval na cestě do Moskvy, dodává.
