Do Prahy přijel na motorce, chlap jako hora, s hlubokým hlasem a očima, které toho viděly víc, než měly. Fedja Štukan, bývalý voják, poté herec, narkoman, alkoholik, je mužem, který budí přirozený respekt. Ne kvůli póze, ale kvůli tomu, co přežil - válku, drogy i vlastní smrt. Tohle musíš napsat, řekl mu hollywoodský herec Brad Pitt, když slyšel o jeho životě. Stalo se, Štukan sepsal román Blank.
Hvězdným jménem jubilejního 30. ročníku Světa knihy Praha 2025 bude polská spisovatelka a laureátka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Festival přivítá na 70 zahraničních autorů a autorek, ale i řadu významných českých literátů, jako je Kateřina Tučková, Alena Mornštajnová nebo Jiří Padevět.
Na mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha, který se uskuteční od 15. do 18. května na Výstavišti v Holešovicích, letos zavítá polská nobelistka Olga Tokarczuková. Čestným hostem 30. ročníku bude Portugalsko.
Tchajwanci na rozdíl od Čechů nevynášejí odpadky průběžně. Aby se smetí nehromadilo, vycházejí s ním vždy v přesně danou dobu, kdy do jejich ulice přijedou žluté popelářské vozy oznamující svou přítomnost klavírní skladbou Pro Elišku od Ludwiga van Beethovena. Jenže Shieh Zi-fan přesně v těchto hodinách měla vždy spoustu práce.
Stejně jako v Česku také na Tchaj-wanu zažila generace vyrůstající v 90. letech minulého století odlišné poměry než jejich rodiče. Obě území se vzpamatovávala z desetiletí politického útlaku a dříve přehlížená témata se začínala dostávat do veřejné debaty. Do této doby se narodil i spisovatel Sie Kchaj-tche, jehož kniha označovaná za kroniku dospívání na asijském ostrově vyšla v českém překladu.
Dva muži se po půlnoci v Praze rozhodnou nejít z večírku domů, ale na Petřín. Míru jejich společenské únavy dokládá, jak se vesele motají. Říkají nesmysly, na náledí klopýtají a zase vstávají. Pak u Karlova mostu jeden vzlétne a začne kroužit kolem soch. Následně skočí druhému na ramena a jako na koni kluše k zasněženému kopci, zatímco podél cesty dává vyrůst stromům a mohutné hoře.
Když se do sebe zamilují východoněmecká punkerka a angolský student, narodí se terč rasismu. Spisovatelka Olivia Wenzel v knize Tisíckrát obejít strach popisuje hledání sebe sama, truchlení a zkušenost černé ženy z "bílého" města. Díky kulturní blízkosti východního Německa a Česka může její příběh zaujmout nejen tuzemské etnické menšiny, ale také většinovou společnost.
Chtěli mít Německo moc velké, lituje hrdinka jedné z posledních knih Bernharda Schlinka. Protagonistka románu Olga zažila nacisty, ale nemluví jen o nich. Ve snaze pochopit, kde se v jejích krajanech vzaly velikášské touhy, nachází vinu až v budovateli sjednoceného Německa Ottu von Bismarckovi z 19. století. Právě jemu vyčítá ztrátu svého milence, jenž padl v honbě za slávou.
Anticenu Skřipec za nejhorší literární překlad roku obdržela Euromedia Group, která vydala knihu Nicole Arend nazvanou Vamps: Čerstvá krev. Titul z žánru young adult přeložil Radek Blažek. Ocenění vyhlásila Obec překladatelů na pražském veletrhu Svět knihy. Cílem je poukázat na problematické jevy v literárním překladu a tím kultivovat praxi v oboru.
Ve čtvrtek začal na pražském Výstavišti další ročník největšího českého literárního veletrhu a festivalu Svět knihy. První den pokřtil pětadevadesátiletý spisovatel Pavel Kohout svou novou knihu povídek nazvanou Taková láska. Do neděle, kdy akce končí, pořadatelé očekávají 60 tisíc návštěvníků. Zachytili jsme část čtvrtečního dění.
Veletrh a literární festival Svět knihy Praha, který se uskuteční od 23. do 26. května opět na Výstavišti, přivítá několik zahraničních literárních hvězd. Přijedou ruská exilová spisovatelka Ljudmila Ulická, německý prozaik Bernhard Schlink, irský bestsellerista John Boyne nebo hvězda severské krimi Alex Ahndoril, což je manželské duo dříve tvořící pod pseudonymem Lars Kepler.
Ve svých detektivkách pátrá po příčinách rozpadu demokracie v meziválečném Německu. Vypráví o zemi ohrožené chudobou i extremismem a od čtenářů pak často slýchá, že doba Výmarské republiky připomíná současnost. Možná i proto se z knih spisovatele Volkera Kutschera staly bestsellery a vznikl podle nich úspěšný seriál Babylon Berlín. V rozhovoru prozrazuje, že se teď chystá psát o mnichovské dohodě.
Rusové si mysleli, že válka bude krátká. Ale pro nás je svoboda důležitá, říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz ukrajinský spisovatel a hudebník Serhij Žadan.
Už více než rok je Vladimir Sorokin exilovým autorem. Když se zřejmě nejznámější současný ruský prozaik prochází po Berlíně, kde dnes žije, zakouší novou situaci. "Začneme se s přáteli bavit rusky a v tu chvíli se dostaví pocit blízký studu. Uvědomění, že mluvím jazykem agresora," říká. "Po druhé světové válce nebo během ní se podobně museli cítit Němci, například emigranti v USA," srovnává.
Anticenu Skřipec za nejhorší překlad udělila Obec překladatelů dvěma titulům. Tím prvním je kniha Janka Poliče Kamova nazvaná Vysušená kaluž, kterou vydalo prestižní nakladatelství Academia, tím druhým nová verze Orwellovy Farmy zvířat zveřejněná firmou Fortuna Libri Publishing.
Nečekaná zpráva o tom, že česká vláda osvobodí knihy od daně z přidané hodnoty, rezonovala mezi účastníky prvního dne veletrhu Svět knihy. Ten začal na pražském Výstavišti ve čtvrtek, potrvá do nedělního podvečera. Kvůli rekonstrukci Průmyslového paláce se už druhý rok odehrává ve spodní části Výstaviště a využívá Křižíkových pavilonů.
V nejznámější knize Vladimira Sorokina vládne Rusku car. Jeho osobní hrdlořezové, barbaři zvaní opričníci, křižují Moskvu v červených mercedesech s psími hlavami nasazenými na náraznících. Dospělé mučí, vraždí a znásilňují, děti unášejí. V duchu dobyvatele Čingischána dí, že „největším potěšením je vítězit nad nepřáteli, drancovat jejich majetek a milovat jejich ženy“.
„Není to žádný módní trend, ale osvobození,“ vysvětluje francouzská spisovatelka Vanessa Springora, proč napsala knihu o tom, jak byla ve čtrnácti letech zneužita.
S kšiltovkou na hlavě si objedná kávu a hned si sedne. Etgar Keret, jeden z nejoblíbenějších izraelských spisovatelů, přijel do Prahy na knižní veletrh. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jaká je role umění v současném světě sociálních sítí či jak ho ovlivnilo trauma rodičů. A zmiňuje také ruskou invazi na Ukrajinu.
Téměř čtyři desítky svazků čítá souborné dílo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Rozsáhlou edici dokončili badatelé z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR plus Ústavu T. G. Masaryka. Jde o jeden z nejnáročnějších edičních počinů po roce 1989, práce na 39 svazcích zabrala 30 let.
