Reklama
Reklama

Šumava


Vzteklina
Vzteklina
Vzteklina

Děsivé věci teprve přijdou. Nový krimiseriál Vzteklina vypráví o vzteklých zvířatech i lidech

Tak trochu jako Pustina. I názvem se jí nový kriminální seriál s prvky thrilleru z produkce České televize podobá. Vzteklina, jejíž první díl se vysílal ve středu, má i podobné ambice, byť nikoliv tak vytříbený styl. Chce vyprávět nejen o krvavém mordu a napínavém vyšetřování, ale též o českých "kostlivcích ve skříni". Láká na atmosféru šumavského kraje, desítky divokých zvířat i "zvířata" mezi lidmi. A také na závěr, který se vymyká kriminálnímu žánru.

Reklama
Reklama
Jiří Kopáček
Jiří Kopáček
Jiří Kopáček

S kůrovcem i kyselým deštěm si příroda poradí sama. Lepší je nezasahovat, radí hydrobiolog Kopáček

Kůrovcová kalamita či kyselé deště nemusí přírodě nutně uškodit a nezasahování člověka může být ku prospěchu, ukázal výzkum hydrobiologa z Biologického ústavu Akademie věd ČR Jiřího Kopáčka. Kopáček již od 90. let zkoumá vliv kyselých dešťů na šumavský ekosystém. Poté, co Šumavu zpustošil kůrovec a odumřelé stromy zůstaly bez povšimnutí v lese, došlo k obohacení půdy, zlepšení kyselosti šumavských jezer a růstu vodních řas. Ve čtvrtek za svůj výzkum Kopáček dostal cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Los na silnici
Los na silnici
Los na silnici

Při srážce s losem je řidič ve velkém ohrožení života. Kde se ale divocí losi v Česku vzali?

Letos došlo už ke třem srážkám auta s losem, kteří divoce žijí na území Šumavy. Vzrostlé kusy patří mezi největší zvířata, která se v Česku volně pohybují okolo silnic, nehoda proto může být fatální nejen pro zvíře, ale také pro řidiče. Zjišťovali jsme, jak se tu losi objevili, jestli lze srážkám předcházet a když už se k ní nevyhnutelně blíží, jak následky co nejvíce zmírnit.

Bouřka lámala stromy a trhala střechy
Bouřka lámala stromy a trhala střechy
Bouřka lámala stromy a trhala střechy

Bouřka zpustošila Šumavu podobně jako orkán Niklas. Vyhněte se výletům na jihu, apeluje národní park

Bouřky se v noci z pátku na sobotu přehnaly přes české území. Tisícovky domácností zůstaly na jihu Čech bez elektřiny a místo vlaků jezdí do některých míst autobusy. Poslední domácnosti se k elektřině opět připojily až v pondělí odpoledne. Bouřka a silný vítr poškodily na Šumavě desítky tisíc krychlových metrů dřeva. Polomy nejvíce zasáhly oblasti Nové Pece a Stožce na Prachaticku.

Ivana Jiřičková - tkalcovna Na vlně
Ivana Jiřičková - tkalcovna Na vlně
Ivana Jiřičková - tkalcovna Na vlně

Maminka z Pošumaví koupila na mateřské ovce, kolovrat a tkalcovský stav. Živí ji výrobky z vlny

Když byla Ivana Jiřičková na mateřské dovolené s dvěma malými dětmi, přemýšlela, jak by se mohla realizovat z domova na pošumavském statku. Pak se dočetla o zpracovávání ovčí vlny a měla jasno - nakoupila ovce, kozy a lamy a bez odborných znalostí, zato s obrovským nadšením zbudovala tkalcovnu. Naučila se postupně vše od chování a stříhání zvířat přes česání, barvení a tkaní vlny po výrobu vlněných předmětů. Zeptáte-li se podnikatele na jeho cíle, obvykle hovoří o navýšení zisku či o nových investicích. Paní Jiřičková to vidí jinak: "Naším cílem je seznamovat lidi se zvířaty a s vlnou. Předávat dále řemeslo, aby neupadlo v zapomnění."

Reklama
Referendum o Brexitu
Referendum o Brexitu
Referendum o Brexitu

Přestaňte s pohádkami o zlém Bruselu a hodné Praze. Europoslanci chtějí změnit komunikaci unie

Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě.

Foto: Zima je tu. Nechte se očarovat jejími krásami. /// Ilustrační snímek ///
Foto: Zima je tu. Nechte se očarovat jejími krásami. /// Ilustrační snímek ///
Foto: Zima je tu. Nechte se očarovat jejími krásami. /// Ilustrační snímek ///

Na Jezerní slati naměřili ráno minus 20 stupňů Celsia. Žádný extrém, říká meteorolog

Meteorologové naměřili nad ránem na šumavské Jezerní slati minus 20,0 stupně Celsia. Teploty se dostaly výrazněji pod bod mrazu na řadě míst na jihu Čech. Například v Českých Budějovicích bylo minus 4,1 stupně Celsia, což je překonané teplotní minimum pro tento den. Na šumavském Churáňově bylo minus 9,6 stupně Celsia. "Jsou to hodnoty relativně nízké, ale nemůžeme hovořit o extrému. Někdy se i ve druhé polovině dubna takto výrazně ochladí," řekl Václav Kubišta z českobudějovického hydrometeorologického ústavu. Nižší teploty se v jihočeském kraji drží už od začátku týdne. Na řadě míst sněžilo a na Šumavě leží souvislá vrstva sněhu. Podle Kubišty se v nejbližších dnech nepatrně oteplí.

Reklama
Na hory se vrátil sníh. Takhle to v pondělí vypadalo na Šumavě
Na hory se vrátil sníh. Takhle to v pondělí vypadalo na Šumavě
Na hory se vrátil sníh. Takhle to v pondělí vypadalo na Šumavě

Na hory se vrátil sníh. Takhle to v pondělí vypadalo na Šumavě

České hory v pondělí zasáhlo husté sněžení. Záběry, na které se díváte, jsou ze šumavské Modravy z pondělního odpoledne. Meteorologové navíc varují, že od úterního večera hrozí hlavně na severu Čech a Moravy sněhové jazyky, na hřebenech hor i závěje. Sněžit má i v nižších polohách, na silnicích se bude tvořit vrstva mokrého sněhu. Zesilovat bude také vítr, a to zejména na horách. Výstraha před sněhovými jazyky s nízkým stupněm nebezpečí je vyhlášena od úterních 17:00 pro polohy od 700 metrů nad mořem v krajích Libereckém, Ústeckém, Karlovarském, Pardubickém, Královéhradeckém, Olomouckém a Moravskoslezském. Ochlazovat se má i ve středu, meteorologové budou tedy výstrahu dále upřesňovat.

Modrava na Šumavě
Modrava na Šumavě
Modrava na Šumavě

Vědci: Šumavské obce jsou bohaté, národní park jim prospívá. Psali to od stolu, kritizuje starosta

Tvrzení, že lidé žijící v Národním parku Šumava se mají hůře kvůli přísnější ochraně přírody, aspoň pohledem statistiky neodpovídá skutečnosti. Zjistili to přírodovědci z Univerzity Karlovy, kteří srovnali data z let 1971-2016. Z nich vyplynulo, že obce v národním parku patří v Česku mezi nejbohatší, mají nižší nezaměstnanost a výrazně vyšší příjmy z daní.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama