V Česku bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.
Správce šumavského národního parku trápí neukáznění turisté, kteří se i přes přísný zákaz koupou v unikátních ledovcových jezerech. Poškozují tak jejich křehký ekosystém.
Jedno z turisticky nejvytíženějších míst v Česku rozšiřuje kapacitu novými, energeticky úspornými domky. Developer láká do Lipna na přírodu, vodní i zimní sporty a lehkou dostupnost z Prahy. Z šumavské vodní nádrže a jejího okolí se v posledních letech stalo centrum zábavy, a tak realitní kancelář ocenila novou výstavbu v přírodě na zhruba osm milionů korun. Podívejte se, jak vypadá "luxusní chalupaření" a jestli Lipno vůbec nové turisty pojme.
Dva z pěti účastníků protestu proti kácení stromů na Šumavě v roce 2011, při němž zasahovala policie, v pátek uspěli u Ústavního soudu. Podle něj bylo porušeno jejich právo na účinné vyšetřování a orgány činné v trestním řízení dostatečně nevyšetřily postup policie vůči nim.
Na šumavské Jezerní slati bylo v noci na středu minus 30,8 stupně. Je to nejnižší teplota, kterou pro tento den meteorologové v jižních Čechách naměřili. I v nížinách budou teploty přes den až do konce týdne lehce pod nulou.
Vydali jsme se s rolbou obnovit běžkařské stopy u šumavské Kvildy, které zmizely pod přívaly sněhu. Sněhem jsme se probíjeli bez přestávek sedm hodin - autem byste byli za tu dobu klidně třeba v Itálii. Mnoho míst se muselo pojíždět několikrát, protože rolba tam jen těžko zvládala záplavu čerstvého sněhu. Pojďte se podívat, jak to tam vypadalo.
Vydali jsme se s rolbou obnovit běžkařské stopy u šumavské Kvildy, které zmizely pod přívaly sněhu. Sněhem jsme se probíjeli bez přestávek sedm hodin - autem byste byli za tu dobu klidně třeba v Itálii. Mnoho míst se muselo pojíždět několikrát, protože rolba tam jen těžko zvládala záplavu čerstvého sněhu. Pojďte se podívat, jak to tam vypadalo. Na konci fotogalerie najdete i video.
Teploty na Šumavě ve čtvrtek nad ránem klesly pod hranici minus 20 stupňů Celsia. Nejnižší hodnoty naměřili meteorologové na Rokytské slati, kde bylo minus 22,6 stupně. Na Březníku zaznamenali minus 22,3 stupně. Byla to podobně chladná noc jako z úterý na středu. ČTK to řekl František Vavruška z českobudějovického hydrometeorologického ústavu. "Kromě těch šumavských míst se v Jihočeském kraji pohybovaly teploty od minus šesti do minus deseti stupňů," uvedl. Dodal, že v nejbližších dnech meteorologové očekávají oteplení. "V pátek by ještě mělo mrznout, ale o víkendu má přijít obleva," řekl. Jihočeské silnice jsou po ránu téměř všude sjízdné bez omezení.
V noci na neděli klesly teploty na Šumavě až ke třem stupňům pod nulou a sněžilo. Na nejvyšších vrcholech leželo přes deset centimetrů sněhu. Dá se ale očekávat, že sněhová pokrývka dlouho kvůli stoupajícím teplotám nevydrží. Sledujte ve videu, jak si nadílku užil čtenář Aktuálně.cz společně se svými psy.
Na Šumavě v noci na neděli teploty klesly až tři stupně pod nulu a sněžilo, na nejvyšších vrcholech leželo přes deset centimetrů sněhu. Většinu Česka zasáhne v pondělí a úterý silný vítr, na horách až o síle vichřice, teploty půjdou ale výrazně nahoru.
Mistr dezinformací Ladislav Bittman vymyslel v 60. letech akci Neptun, během které měla StB najít na Šumavě dokumenty nacistů. Důkazy, ve skutečnosti ze sovětských archivů, v Německu přispěly k prodloužení promlčecí lhůty zločinů druhé světové války. Bittman později emigroval do USA, kde v úterý ve věku 87 let zemřel.
"Aby lesy vlastníkům více vynášely, odvodnili je a vykopali po Šumavě příkopy. My to teď napravujeme," říká ředitel správy národního parku.
Německá policie pátrá po totožnosti ženy, jejíž zhruba 55 let staré ostatky našli lidé v lese v Bavorsku. Patrně jde o lebku ženy, která zemřela v letech 1963 až 1968 a dětství pravděpodobně strávila na Šumavě. Lidé ostatky nalezli loni v únoru a od té doby se nedaří určit ženinu totožnost. Podle znalců se žena narodila v letech 1942 až 1943. Lebka se nacházela v lesíku v oblasti zvané Keilsteriner Hang. Další stopy se nepodařilo nalézt. Znalci podle nálezu pomohli sestavit možnou podobu ženy. Jde však o portrét bez vlasů, neboť o jejich barvě, délce a tvaru neměli autoři žádné informace, stejně jako o postavě.
Výsledky desetiletého biomonitoringu podle národního parku vyvrací zažité předsudky a ukazují, že příroda umí zničený les obnovit sama.
Od rozhleden, vrcholků hor a zámků, až po přírodní památky. Poznáte, která známá místa v Česku se skrývají za obrázky? Otestujte se a změřte síly také s rodinou nebo přáteli.
Za radikální změnu odejít z civilizace nesou tito lidé následky, nemají informace, ale myslí si věci sami za sebe, některé jejich příběhy jsou zničující a bolavé, říká novinář a spisovatel Aleš Palán o osudech lidí, kteří se rozhodli žít na samotě v šumavských lesích, a o nichž napsal knihu Raději zešílet v divočině. Dodává, že se u nich setkal právě s myšlenkami, které by nikdo z nás nevyslovil, protože jsme formováni informacemi a životem ve městě. Podle něj je handicapuje, když odjedou do civilizace, chovají se tam prý otevřeně a bezbranně.
České lesy zasáhla kalamita, jakou lesníci nepamatují. Kůrovec loni napadl kolem 5,5 milionu krychlových metrů dřeva, hlavně smrků. Situaci v Jeseníkách přirovnávají odborníci k ekologické katastrofě. "Kůrovce jsme si tady pěkně napěstovali," podotýká profesor Josef Fanta, odborník na krajinu, který dříve působil mimo jiné na Univerzitě v Amsterdamu. Pro Aktuálně.cz se rozhovořil společně s botanikem Petrem Petříkem z Akademie věd. Oba stojí za výzvou, kterou nyní vědci sdružení pod Platformou pro krajinu poslali vládě.
Vítězem tradiční ankety Lidových novin o Knihu roku se letos stal publicista Aleš Palán s publikací "Raději zešílet v divočině" (nakladatelství Prostor, 2018). Několik měsíců navštěvoval s fotografem Janem Šibíkem šumavské poustevníky, kteří žijí uprostřed divočiny mimo oficiální osady či cesty. V primitivních podmínkách, často bez elektřiny a vody. Jsou však svobodní a volní, nestresují je hypotéky, starají se především o své přežití. Aktuálně.cz snímky z výpravy dokumentující život poustevníků na Šumavě přineslo letos v březnu, nyní si je můžete prohlédnout znovu.
"Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte," praví se v anotaci knihy Raději zešílet v divočině: Setkání s šumavskými samotáři. Autor Aleš Palán upozorňuje, že před jejich životními pravdami je někdy těžké obhájit si názor, že náš život v "systému" je ten správný. "Když jsem se vracel z rozhovorů z šumavské divočiny, vždy jsem si musel položit otázku, proč se vlastně vracím a zda má smysl se snažit o práci, peníze a vztahy," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Někde mezi dárkovou publikací a aktivní publicistikou se nachází právě vydaná kniha Šumava domovem, do níž přispěly desítky místních obyvatel. Například hajný a stromolezec Martin Bláha píše o divočině jako způsobu, jak si udržet duševní a duchovní svěžest.
