Ať se na kostelní věž podíváte v jakýkoliv čas, hodiny na její zdi budou už napořád ukazovat, že za pět minut odbije dvanáctá. Symbolický čas připomíná, že k záchraně kostela došlo chvíli před jeho definitivní zkázou. O zbytku Zadní Zvonkové, pohraniční obce s temným osudem, se to však říct nedá. Tam, kde před válkou zněly lidské hlasy a v zimě výskot lyžařů, zůstává dnes jen tichá vzpomínka.
Smíření sudetských Němců a Čechů stojí na dobrých základech, na kterých je třeba dál stavět. Na úvod dnešní části programu Sudetoněmeckého sjezdu v Řezně to dnes řekl zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení Steffen Hörtler. Už počtvrté na sjezdu zazněla česká hymna.
Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti, a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru, řekl na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně český ministr školství Mikuláš Bek, který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany.
Výuka moderních dějin v Česku se zlepšuje, na mnoha školách už nekončí výkladem o první nebo druhé světové válce. Stále však jsou témata, kterým se prostoru nedostává, jako je romský holokaust nebo vysídlení Němců. Říká to vedoucí vzdělávacích projektů v organizaci Post Bellum Magdaléna Benešová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.
Fotograf Ondřej Durczak se už léta toulá po Bruntálsku a zaznamenává jeho podobu očima člověka, který je v tomto kraji doma. V podhůří Jeseníků nefotí idealizované krajiny, ale snaží se zachytit skutečnost. "Tak to vidím já a přiznávám, že je mi tento kraj srdečně blízko," říká v nové knize Bruntálsko - Alternativní fotografický průvodce, kterou připravil s Jiřím Siostrzonkem.
Lidé se dnes na pražském Vyšehradě rozloučili s Antonem Ottem. Mužem, který uměl mluvit s oběťmi i pachateli. České politiky dokázal přesvědčit, že se nemusí bát sudetských Němců. A sudetské Němce, že nemají nenávidět Čechy.
Co má společného mýdlo s jelenem, portrét prezidenta Masaryka či deska Beatles? Za každým z těchto předmětů stojí jeden z "našich Němců". Tak vítá návštěvníka nová stálá expozice v Ústí nad Labem, kterou si nenechal při své cestě do Česka ujít německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Výstava připomíná osm století společného soužití Čechů a Němců. Některé exponáty byly 70 let ukryté na půdě.
Prezident Miloš Zeman potvrdil dřívější informace o tom, že odmítne jmenovat bývalého poslance Pirátů Jana Lipavského ministrem zahraničí v budoucí vládě Petra Fialy. Aktuálně.cz přináší přehled argumentů, kterými Zeman tento krok obhajuje, a vyjádření Lipavského k uvedeným tématům.
Ferdinand Korbel se narodil rok před koncem druhé světové války v obci Tušť na česko-rakouské hranici. Německého otce během divokého odsunu zastřelili, česká matka přišla o majetek a se třemi dětmi na krku několik měsíců čekala, než se mohla do Československa vrátit. Z příběhu pamětníka krutých poválečných událostí vychází i film režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který teď hrají kina.
Bohdan Sláma se po filmech zachycujících syrovou poetiku porevolučního venkova poprvé vydal do minulosti. Jeho nový snímek Krajina ve stínu mapuje meziválečné události v národnostně smíšeném pohraničí a divoký odsun německy mluvících obyvatel, který následoval po nich. V rozhovoru pro Aktuálně.cz režisér vysvětluje, proč by Češi neměli historické konflikty nechávat hnít v kolektivním nevědomí.
Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Česku by byl urážkou českých obětí 2. světové války, míní právník Pavel Hasenkopf. Představa, že sudetští Němci kují nějaké pikle, je podezíravá a vytváří neustále vracející se obraz nepřítele, který se v českém prostředí určitým politickým směrům hodí, oponuje mu novinář Jiří Peňás. Podle Hasenkopfa se sudetští Němci dodnes nedokázali integrovat a zkoušejí, kam až mohou zajít. Je lepší s nimi mít dobrý vztah, než jim neustále ukazovat tvrdou tvář, tvrdí Peňás.
Nespokojenost německého obyvatelstva se vznikem Československa a připojením Němci obývaných území k novému státu vyvrcholila 4. března 1919 velkými demonstracemi, které si vyžádaly desítky mrtvých.
Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení vydal dobrou knihu o Evropě.
Jaromír Švejdík je pacifista, který by nevzal zbraň do ruky. Přesto teď vydal noirový komiks Zatím dobrý, v němž díky jeho kresbám znovu ožil příběh bratří Mašínů, kteří se v 50. letech z komunistického Československa prostříleli až do Západního Berlína.
Vlastní ne zcela reflektovanou nacionalistickou, kolaborantskou a komunistickou špínu řešíme s vystrčeným ukazováčkem: Chyťte zloděje!
Bernd Posselt se postavil za Merkelovou, která řekla, že odsun Němců po druhé světové válce neměl ospravedlnění.
Ke skutečnému uctění památky obětí nacismu patří i uznání Němcům, jak se s vinou předků vyrovnali. Komentář Martina Nováka.
Prezident Miloš Zeman poslal zdravici Klubu českého pohraničí a vyzdvihl jeho snahu o vlastenectví. Organizace je už od devadesátých let v hledáčku tajných služeb a ministerstva vnitra - mohou za to radikální názory některých členů. Na akcích klubu se objevují trička s Vladimirem Putinem a klub spolu s dalšími extremisty bojoval i proti vstupu Česka do Evropské unie.
Češi mají větší vůli k prohlubování vztahů se sudetskými Němci. Prohlásil to německý ministr zemědělství Christian Schmidt (CSU) v sobotu v bavorském Augsburgu na 68. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). Úzká spolupráce Čechů a Němců je podle něj nutností. Schmidt vyřídil pozdravy spolkové vlády i kancléřky Angely Merkelové (CDU) a vyjádřil přesvědčení, že sjezd dává signál smíření, kulturní rozmanitosti a orientace do budoucna. Připomněl, že usmíření mezi Čechy a sudetskými Němci bylo za komunistického režimu z ideologických důvodů nemožné.
Účast českého ministra na Sudetoněmeckém dni je přirozená, nejde o provokaci ani přepisování dějin.
