Prezident Miloš Zeman poslal zdravici Klubu českého pohraničí a vyzdvihl jeho snahu o vlastenectví. Organizace je už od devadesátých let v hledáčku tajných služeb a ministerstva vnitra - mohou za to radikální názory některých členů. Na akcích klubu se objevují trička s Vladimirem Putinem a klub spolu s dalšími extremisty bojoval i proti vstupu Česka do Evropské unie.
Češi mají větší vůli k prohlubování vztahů se sudetskými Němci. Prohlásil to německý ministr zemědělství Christian Schmidt (CSU) v sobotu v bavorském Augsburgu na 68. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). Úzká spolupráce Čechů a Němců je podle něj nutností. Schmidt vyřídil pozdravy spolkové vlády i kancléřky Angely Merkelové (CDU) a vyjádřil přesvědčení, že sjezd dává signál smíření, kulturní rozmanitosti a orientace do budoucna. Připomněl, že usmíření mezi Čechy a sudetskými Němci bylo za komunistického režimu z ideologických důvodů nemožné.
Účast českého ministra na Sudetoněmeckém dni je přirozená, nejde o provokaci ani přepisování dějin.
Jako sdružení jsme se nároku na vrácení domoviny absolutně vzdali, je to pro nás definitivní, Beneše bych k Hitlerovi a Stalinovi dnes už nepřirovnal, říká nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Beneš byl podle něj na vyhnání sudetských Němců pyšný, po válce na tom založil svou předvolební kampaň proti komunistům. Sudetoněmecká otázka je podle Posselta v Česku pořád citlivá, ale volby se kvůli ní už neprohrávají.
Pětadevadesátiletý veterán Pavel Vranský v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na Vánoce na frontě, které zažil v libyjském Tobruku. Slyšel sice, jak si Němci s Italy prozpěvují a loď jim přivezla cigarety, ale jinak to byl úplně normální válečný den. Vranský je držitelem státního vyznamenání, které ale dostal, jak sám přiznává, hlavně kvůli tomu, že podpořil prezidenta Miloše Zemana ve volbách.
Jádrem rozhovorů v Praze bude podle rakouského prezidentského kandidáta Norberta Hofera budoucnost, ale takzvané Benešovy dekrety označil v rozhovoru pro tamní deník Kleine Zeitung za bezpráví. Hofer se v Praze v pondělí sejde s prezidentem Milošem Zemanem. Budou spolu mluvit pravděpodobně o migrační krizi, na kterou mají podobné názory. Tématem by se měly stát i blížící se opakované prezidentské volby v Rakousku.
Po více než roce jednání dospělo české ministerstvo zahraničí s německou protistranou k dohodě. Zhruba patnáct českých Romů, kteří přežili útrapy německých koncentračních táborů, zřejmě dostane jednorázově vyplaceno po 2500 eurech (68 tisících Kč). Stejnou částku vyplácí německé úřady od srpna také Němcům, kteří za druhé světové války nebo po jejím skončení dělali nucené práce. Nárok na ni mají i sudetští Němci, kteří museli po skončení druhé světové války pracovat na území tehdejšího Československa.
Víkendové vystoupení českého ministra Daniela Hermana před sudetoněmeckým landsmanšaftem bylo pozitivní. Musíme ho ocenit dvojnásob. Hermanova pečlivě volená slova proto řekla přesně to, co měla, a ukázala, že 70 let po válce už prostě není možné nikoho vylučovat z dialogu o vzájemné krvavé historii.
KSČM má „místopředsedu pro ideologii, propagandu a mediální činnost“. Výlet do hlubokého 20. století.
Jako vůbec první člen české vlády na něm vystoupil i ministr kultury Daniel Herman a už jeho přítomnost sklidila hlasitý potlesk od několika tisíců přítomných. Nadšení ještě vzrostlo, když svůj projev v němčině začal slovy "milí krajané". Hlavní den 67. sudetoněmeckého sjezdu zahájil průvod sudetských Němců v krojích a s historickými zástavami.
V Norimberku v sobotu začal 67. sjezd sudetských Němců. Na úvod dvoudenního setkání si připomněli 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV., který je podle nich symbolem soužití Čechů a Němců.
Historicky prvním členem české vlády, který navštíví sudetoněmecký sjezd, bude ministr kultury Daniel Herman, uvedla mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Hildegard Schusterová. Ministerstvo informaci potvrdilo. Jeho přítomnost tak bude dalším vstřícným krokem ke smiřování sudetských Němců a Čechů. "Je to silný signál dobrého pokroku v procesu smíření," uvedl šéf SL Bernd Posselt.
Sudetoněmecké krajanské sdružení na víkendovém zasedání v Mnichově rozhodlo o vypuštění zmínky o snaze získat zpět konfiskovaný majetek vysídlencům ze svých stanov. Soud změnu letos zrušil kvůli nedostatečnému času na vypořádání připomínek, podle vedení sdružení je však současná verze stanov právně v pořádku. Změnu stanov prosadil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt, který ji vnímá jako součást snahy o usmíření mezi sudetskými Němci a Čechy.
Mnichovský soud zrušil loňskou změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), z nichž zmizel požadavek na vrácení zkonfiskovaného majetku. Podle rozsudku nedalo vedení landsmanšaftu dostatek prostoru, aby byly vyřízeny všechny připomínky. Soud zároveň zamítl stížnost některých menších sudetoněmeckých organizací, které se domnívaly, že pro stažení požadavku na vrácení majetku ze stanov je nutný souhlas všech sudetských Němců. Odpůrci změny stanov vnímají rozhodnutí soudu jako své vítězství. Změnu stanov prosadil bývalý europoslanec za bavorskou CSU Bernd Posselt.
První transport odsunutých Němců do americké okupační zóny poraženého Německa vyjel 25. ledna 1946 z Mariánských Lázní do Bavorska. Až do konce února odjížděl do americké zóny jeden vlak denně - kromě nedělí -, poté dva a od 1. dubna čtyři vlaky. V každém bylo 1000 až 1200 osob.
Franz Neubauer, který dlouhá léta vedl Sudetoněmecké krajanské sdružení, ve středu zemřel. Bylo mu 85 let. V Bavorsku Neubauer mimo jiné působil jako zemský ministr práce a sociálních věcí. V rámci sdružení pak hájil zájmy Němců vysídlených z českých zemí. Do širšího povědomí se dostal hlavně v 90. letech, kdy se neúspěšně snažil přimět německou vládu, aby vysídlení prohlásila za genocidu.
Přesný počet obětí, které partyzánská skupina Nikolaj s místními obyvateli popravila, není známý. Dochoval se jmenný seznam 36 lidí, ale dost možná jich bylo víc.
Předseda lidovců se v neděli v Bavorsku setkal se zástupci sudetských Němců a uctil památku obětí poválečného odsunu Němců z Československa.
Pavel Bělobrádek se nemá z čeho zpovídat. Je div, že na takové gesto si do roku 2015 nenašel čas žádný člen českých vlád. Sudetští Němci jsou pořád tak trochu tabu.
Podle Lidových novin soud označil za neplatné rozhodnutí, jímž spolek vypustil ze stanov požadavek vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům po druhé světové válce.
