Původně brněnský Ústav výzkumu globální změny Akademie věd poskytoval předpovědi intenzity sucha a půdní vláhy pro Česko. Platforma Windy.com jim nabídla spolupráci v květnu 2020, kdy ve střední Evropě kolísalo možná největší sucho za posledních 2100 let. Od poloviny prosince 2021 se na portálu objevují jejich předpovědi pro celý svět.
Loni v prosinci pokračovalo ničivé sucho, které už několik měsíců trápí východ Afriky. Do minulého měsíce uhynulo v Keni až 70 procent dobytka. Prosinec ale také ukázal, jak se dá ekologicky naložit s nechtěnými dárky, které lidé dostanou například o Vánocích. Existuje na to webová stránka, která jim najde další využití. Přečtěte si nejen o ní v měsíčním přehledu zpráv o klimatu na Aktuálně.cz.
Ačkoliv se Spojené arabské emiráty potýkají se suchem, mohou turisté běžně vidět v Dubaji luxusní bazény, ozdobné fontány nebo jezírka. Země navíc nedávno zaplatila devíti zahraničním týmům, aby zjistily, jak rozpršet tamní mraky. Výzkum jednoho z nich a etické otázky, které vzbuzuje, sleduje nový finský dokument Jak zničit mrak.
Tisícileté sekvojovce v národním parku na západě Spojených států ohrožuje požár. Oheň pro tyto lesní obry není nic nového, letos ale kvůli velkému suchu, dusnu i stoupajícím teplotám v důsledku změny klimatu plameny stoupají výše a jsou ještě nebezpečnější než obvykle. Hustě zarostlé části parku navíc hasičům komplikují práci.
Po několika suchých letech zažívá Česko klidnější období. Vody je dost a příroda je nejzelenější za poslední roky. Vydržet to ale nemusí dlouho. Podle předpovědi klimatologů jsou v dohledu ještě krutější sucha i horší povodně než dosud. Proto je potřeba rychle jednat, varují experti. Až přijde další sucho, může být pozdě. Přečtěte si šestý díl volebního speciálu Aktuálně.cz.
V českých lesích usychají borovice, protože trpí nedostatkem podzemní vody. Letošní deštivé jaro sice částečně zásoby podzemní vody doplnilo, ale pokud budou následovat suché roky, odumře více borových lesů. Lesníci předpokládali, že borovice díky svým hlubokým kořenům sucho vydrží, ale za poslední dekádu se jejich podíl v hospodářských lesích snížil o 1,5 procentního bodu na asi 16 procent.
Poslední zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu potvrdila, že za globální oteplování může jednoznačně člověk. Vliv klimatické změny lze pozorovat už nyní - ať už jde o tání ledovců nebo vyschnutí druhého největšího jezera v Bolívii. Další analýza zase ukázala, že až polovina dětí na světě se bude muset jednou potýkat s dopady klimatické krize. Aktuálně.cz přináší srpnový přehled o tématu.
Podle nejpesimističtějších předpovědí klesne objem vody v českých řekách během příštích třiceti až šedesáti let až o pětinu. Pokles hladiny může způsobit nedostatek pitné vody. V některých oblastech se kvůli nedostatku zdrojů výrazně změní krajina. Stále však existují opatření, která mohou sucho zmírnit.
V některých oblastech Blízkého východu mizí voda. Příkladem může být severoíránské Urmijské jezero, v němž od 90. let ubyla už polovina vody. Jak informovala stanice CNN, region sužují dlouhodobá sucha a vysoké teploty. Na problém upozornily také humanitární organizace působící v Sýrii a v Iráku, kde přístup k vodě, potravinám a elektřině ztrácí na 12 milionů lidí.
Čerstvá zpráva mezivládního klimatického panelu nás vyvádí z omylu, že ve střední Evropě se nic tak dramatického dít nebude. Extrémům se nevyhneme a jen málokdo je na ně připravený tak bídně jako právě my.
Druhé největší bolívijské jezero Poopó bývalo pramenem života pro obyvatele celého regionu. V jeho vodách lovili ryby a na březích hospodařili. Nyní je z jezera jen slaná poušť, posledních šest let je považováno za vyschlé.
Česká města budou v budoucnu muset čelit následkům klimatických změn. O jejich důsledcích například pro Prahu a o tom, jak se připravit na vlny veder a sucha s redakcí Aktuálně.cz mluvil Petr Klápště, urbanista zabývající se udržitelným rozvojem měst. "Ideální je stromořadí přímo v ulici, kde funguje jako určitá klimatizace," říká.
Česko následkem klimatické změny zarůstá křovinami. Keře totiž umějí lépe využívat skleníkový plyn oxid uhličitý a lépe se přizpůsobí suchu. Navíc snáze přežijí oheň, ožírání od zvířat či prosekávání od lidí. Hrozí, že zahubí stepní a savanové plochy v Česku, které jsou druhově nejpestřejší součástí naší krajiny. Proto by podle expertů měly s rozšiřováním křovin bojovat i správy národních parků.
Turecké pobřeží Egejského moře nadále sužují požáry, které se již rozšířily i k některým letoviskům. Evakuovat se z nich musely tisíce lidí. Někteří přitom museli uniknout z hotelů obklíčených ohněm na lodích. Kvůli živlu již v zemi přišli o život čtyři lidé a desítky jich utrpěly zranění. Hasiči bojují s asi 50 ohnisky, převážně na jihozápadě země.
Letošní červen byl v Česku třetí nejteplejší od začátku počítání celorepublikových měsíčních průměrů v roce 1961. Průměrná červnová teplota 18,8 stupně Celsia byla o tři stupně vyšší, než je obvyklé. Šestý kalendářní měsíc letošního roku tak meteorologové hodnotí jako teplotně silně nadnormální. Naproti tomu množstvím srážek se červen od dlouhodobých hodnot příliš nelišil.
V posledním roce a půl jsou mezi odpadky často roušky a respirátory. Mohou se rozkládat desítky, možná až stovky let. Čeští vědci proto přišli s alternativou - rouškami, které se dokážou rozložit do pouhých tří let. Jiný nápad na omezení odpadu přinesli i jejich kolegové ze Skotska. Podrobnosti přináší červnový přehled zpráv o klimatu na Aktuálně.cz.
Češi na svých zahradách čím dál více zadržují dešťovou vodu. Průzkum vědců z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně dokládá, že s ní hospodaří tři čtvrtiny domácností žijících v rodinných domech. Dotační program Dešťovka, kterým chtěl stát přispět domácnostem na vybudování podzemních nádrží, ovšem výrazný efekt nemá. Dovolit si je mohou jen bohatí, říká spoluautor studie a vědec Jan Macháč.
Hladina vodní nádrže Mead, kterou zformovala Hooverova přehrada, klesla na nejnižší úroveň v historii, což ukazuje rozsah extrémního sucha na západě USA. Důkazem jsou i vybělené náspy kolem přehrady, inženýrského zázraku, který symbolizoval americký vzestup ve 20. století.
Česko má za sebou nejchladnější jaro své samostatné historie. Průměrně bylo 6,2 stupně - nejméně od roku 1987, kdy byly teploty vůbec nejnižší. "I ve srovnání s dřívějšími časy šlo o značně studené období," říká meteorolog Petr Dvořák. Chladnější počasí také pomohlo v boji se suchem, kterému Česko čelilo v posledních letech. Podle odborníků to ovšem neznamená, že máme roky sucha za sebou.
