Loňské počasí v Evropě přineslo několik extrémů, které měly dlouhodobý negativní dopad na lidské zdraví i řadu oborů lidského konání. Kombinace extrémních vln veder a nedostatku srážek v součinnosti s dalšími faktory přinesly nejteplejší léto v Evropě v historii měření, extrémní sucho v třetině Evropy, druhé nejpustošivější požáry v přepočtu na spálenou plochu či nejnižší půdní vlhkost za 50 let.
Reportéři agentury Reuters pořídili alarmující snímky vyprahlých koryt francouzských řek a jezer. Zimní sucho zemi sužuje po zvlášť horkém létě, které vyústilo v rozsáhlé požáry. Současná situace vyvolává obavy, že nadcházející měsíce můžou být ještě horší. Vláda proto apeluje na občany, aby šetřili vodou.
Francouzské město Grasse bývá označováno za světové hlavní město parfémů. Květiny, které zde rostou, dodávají luxusním parfémům značek Dior a Chanel jejich specifickou vůni a místním poskytují práci. Brzy by ale tato tradice mohla kvůli klimatické změně zmizet.
Mnoho návštěvníků italských Benátek, kteří se těšili na projížďku úzkými kanály na gondolách, si v posledním týdnu svůj sen nesplnilo. Odliv a nedostatek srážek způsobily, že voda z města zmizela a v řadě kanálů ji nahradilo bahno.
V národních parcích v Keni letos od února do října kvůli nejhoršímu suchu za 40 let uhynuly stovky divokých zvířat. Za devět měsíců kvůli nedostatku deště uhynulo 205 slonů, 512 pakoní, 381 zeber a 12 žiraf, uvedlo podle deníku Le Monde keňské ministerstvo pro cestovní ruch.
Ekologický summit v Egyptě skončil mnohem lépe, než se čekalo. I proto, že se od něj nečekalo prakticky nic.
Nemocniční oddělení v Keni, kde lékaři poskytují akutní pomoc lidem trpícím podvýživou, se v posledních letech plní malými dětmi. Hlad, který se šíří africkou zemí s 54 miliony obyvatel, má příčiny v suchu, nejhorším za čtyři desetiletí. Situaci v zemi přibližuje další text ze seriálu Aktuálně.cz Ohroženi klimatem, který představuje země nejvíce sužované klimatickou změnou.
Klidně i desetkrát za rok kočují mongolští nomádští pastevci spolu se svými zvířaty nekonečnými pláněmi své země. Jejich tradiční kulturu a životní styl, který se po staletí takřka nezměnil, nyní ohrožuje nový fenomén. Následky klimatických změn připravují jejich stáda o pastvu a v zimě dokonce i o život. Jedinečnou mizející kulturu zachytili přímo v Mongolsku reportéři Aktuálně.cz.
Extrémní sucha, boje o vodu a s nimi spojená migrace z místa na místo. Chudý a násilím zmítaný Afghánistán patří mezi státy, které nejvíce pociťují změny klimatu. Situaci v něm přibližuje první text z nového seriálu Aktuálně.cz Ohroženi klimatem, představujícího země, které nejvíc sužují následky globálního oteplování.
Většina české společnosti se považuje za milovníky přírody a klimatickou změnu nepopírá. Řešit by ji ale podle nich měla především vláda, a to ideálně hned či v blízké době. Ohledně konkrétních opatření však lidem chybí přesnější informace. Podporují dotace či čtyřdenní pracovní týden, vadily by jim příspěvky na elektroauta či uhelná daň. Vyplývá to z výzkumu, jenž zpracovaly STEM a Institut 2050.
Evropa od června do srpna zažila nejvyšší teploty od začátku měření. Ve čtvrtek o tom informovala evropská služba Copernicus. Letošní vedra překonala loňský rekord. V srpnu byla průměrná teplota o 0,8 stupně Celsia vyšší než dosavadní nejvyšší hodnoty naměřené loni a v roce 2018. Průměrná teplota za celé léto je o 0,4 stupně vyšší než rekord platný doposud.
Zprávy o extrémních projevech počasí přicházely v srpnu z mnoha zemí. Lesní požáry způsobené dlouhodobým suchem zasáhly západní Evropu, kde nízká hladina řek zkomplikovala lodní dopravu. Sucho v Číně zase přimělo vodní elektrárny, na kterých čínská ekonomika stojí, zastavit provoz. Více o extrémech v srpnu najdete v pravidelném klima měsíčníku.
Čína před letošním sjezdem komunistické strany doufala v silnější růst ekonomiky, místo toho ale přichází stagnace. Po pandemii koronaviru a krizi v nemovitostech hospodářství oslabují rekordní vedra a sucho. Koryta velkých řek jsou skoro prázdná, voda je přitom pro zemi klíčovým zdrojem energie. Nyní kvůli vyprahlé půdě hrozí povodně.
Turisty u největšího italského jezera Lago di Garda překvapilo obnažené skalnaté dno v místech, kde ještě před nedávnem bývala voda. Jeho hladina se kvůli největšímu suchu za posledních sedmdesát let blíží k rekordně nejnižším hodnotám.
Odpoledne a večer se mohou hlavně v Čechách objevit silné bouřky s nárazy větru, přívalovým deštěm a kroupami. Zatímco na východě republiky vydrží tropické třicítky i v pátek, na zbytku území se před víkendem výrazně ochladí až na 22 stupňů Celsia a místy bude vydatně pršet.
Vlna veder v Evropě vzniká tehdy, když se sem dostane horký africký vzduch, což souvisí s určitým postavením tlakových níží a výší, vysvětluje pro Aktuálně.cz Ondráš Přibyla, zakladatel projektu Fakta o klimatu. Experti podle něj v poslední době ale pozorují, že se zmíněný jev děje mnohem častěji a vzduch ze Sahary je zároveň mnohem teplejší. "A to je právě jeden z projevů klimatické změny," říká.
Zprávy o vlnách veder v médiích mnohdy doprovázejí fotografie šťastných lidí u bazénu. Takový vizuální doprovod ale podle zakladatele projektu Fakta o klimatu Ondráše Přibyly může jen napomáhat k nesprávnému pochopení projevů klimatické změny u veřejnosti. "Fotky lidí, kteří jsou z vedra unavení a omývají si hlavu, mohou komunikovat vlnu veder mnohem lépe," uvádí pro Aktuálně.cz.
