Oproti původním prognózám se na objemu úrody nijak negativně nepodepsalo loňské mimořádné sucho. U jádrovin se však nedostatek vláhy projevil nižší kvalitou, když výrazně více plodů bylo menších, a skončilo tak v moštech a jiném průmyslovém zpracování. Vůbec nejvíce se v novodobé historii loni urodilo hrušek.
Zhruba 14 milionům lidí v jižní Africe hrozí hlad kvůli suchu, které zhoršuje klimatický fenomén El Niňo. V pondělí to podle agentury Reuters oznámili zástupci Světového programu pro výživu (WFP), který spadá pod OSN. Nejhůře postiženou zemí je podle nich Malawi, kde může nedostatkem jídla trpět až 2,8 milionu lidí, tedy 16 procent populace. Dalšími nejvíce ohroženými státy jsou ostrovní Madagaskar, kde může hladem trpět až 1,9 milionu lidí, a Zimbabwe (1,5 milionu lidí). "V některých oblastech prší málo nebo vůbec, příležitost pro pěstování obilovin tak rychle mizí a v některých zemích již zmizela úplně. Vyhlídky jsou alarmující," píše se ve sdělení WFP.
Úřady chystají stupně pohotovosti při suchu. Ministerstvo životního prostředí chce jako stupnici použít škálu, která se už nyní vyhlašuje při povodních: normální stav, stav připravenosti na sucho - bdělosti a pohotovosti a krizový stav - nebezpečí a nouze. Výzkumný ústav vodohospodářský už spolupracuje na novele zákona. Obce budou mít plány pro zvládání sucha a prvotní informace o tom, který ze stavů nastává, by vydával Český hydrometeorologický ústav. Podle toho by pak jednotlivé orgány v krajích postupovaly. V případě krize by situaci řešil vládní ústřední krizový štáb.
Hladiny řek zůstávají v Česku pořád nízko. I uprostřed zimy nás paradoxně trápí nedostatek vody. Experti tvrdí, že se v budoucnu nevyhneme budování nových přehrad. "Měli bychom se klanět tvůrcům robustních vodárenských soustav, jako je Želivka či vltavská kaskáda. Bez nich by bylo zle," vysvětluje ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Mark Rieder. Ten je i šéfem týmu "Sucho", který má hledat způsoby, jak vodu udržet v krajině. Podle Riedera Češi vodou plýtvají - i proto, že je pořád dost levná.
Loňský rok byl spolu s předloňským nejteplejším od roku 1775, kdy se začaly poprvé sledovat statistické průměry. Průměrná teplota byla 9,4 °C, což je o celé dva stupně více než dlouhodobý průměr. Největší vedra panovala v srpnu, průměrná teplota dosáhla 21° C. Celý rok pokračovaly také problémy se suchem. Průtok Labe v Děčíně se dotkl historického minima od dob vybudování vltavské kaskády, která průtok výrazně zlepšila vypouštěním akumulované vody.
O rekordu rozhodlo již prvních deset měsíců, kdy teplota byla asi o 0,7 °C nad dlouhodobým průměrem. Mezi deseti nejteplejšími měsíci v historii měření je jich sedm z roku 2015. Podle Světové meteorologické organizace stojí za letošními globálními teplotními rekordy lidská činnost a také klimatický jev El Niňo.
Ministerstvo zemědělství zatím vyčíslilo škodu jen 1,2 miliardy korun. Zároveň připravilo balíček 600 milionů korun, který bude na základě předem stanoveného klíče rozdělen mezi postižené producenty. Sucho mělo podle komory největší dopady na letošní sklizeň kukuřice na zrno, cukrovou řepu, brambory, ale také na krmné plodiny jako kukuřici na siláž či pícniny, dále pak na chmel, ovoce a zeleninu. Naopak dobře se letos dařilo obilninám.
Letošní listopad se podle meteorologů zařadil mezi nejteplejší v historii přístrojového měření v českých zemích, tedy zhruba od poloviny 18. století. V uplynulém měsíci byla průměrná teplota o tři až 3,5 stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr. Listopad 2015 se tak zařadil na třetí až čtvrté místo v historickém řebříčku spolu s rokem 2014.
Charakter počasí z posledních let předpovídali akademici již od 90. let minulého století. Letos sucho postihlo většinu území České republiky až ve druhé polovině vegetační sezony. Otázkou ale je, co bude dál, říká bioklimatolog Miroslav Trnka. Česko podle něj problémy se suchem řeší pět minut po dvanácté. Nezasáhlo proto zemědělskou produkci tak ničivě, jako kdyby se opakoval rok 2012. Prioritou by podle expertů měla být připravenost na periodu sucha, ne až reakce na ni.
Za klesající porodnost může podle nejnovějšího výzkumu globální oteplování, uvádí list The Independent. Vědci z univerzit v New Orleans, na Floridě a Santa Barbaře tvrdí, že neustále se zvyšující teploty ovlivňují nejen tání ledovců, ale i sexuální chování lidí. Ti kvůli horkému letnímu počasí ztrácejí chuť na sex. Vysoké teploty se podle průzkumu podepsaly na poklesu porodnosti o téměř 0,7 procent ve srovnání s chladnějšími dny. "Extrémní teploty mají vliv na frekvenci pohlavního styku, negativně ovlivňují produkci spermií u mužů a ovulaci u žen,“ tvrdí výzkum. Vědci závěrem varují, že klesající porodnost může mít pro západní společnosti negativní sociální dopady.
Český bramborářský svaz odhadl letošní propad úrody brambor na 30 až 40 procent. Brambor bylo zřejmě v Česku sklizeno nejméně od začátku plošného statistického sledování v roce 1920. Újmu způsobenou letošním počasím bude ministerstvo zemědělství zjišťovat i u dalších komodit, jako je kupříkladu ovoce, zelenina a chmel.
Vodohospodáři po měsících přestali vypouštět Orlickou přehradu a nádrž se znovu začíná naplňovat. "Děje se tak ale pouze díky vodě vypouštěné v tomto období z rybníků, stále totiž nelze hovořit o konci sucha," řekl ve středu generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Meteorologové podle něj navíc nepředpokládají výraznější srážky, nádrž by se tak mohla začít normálně plnit až v zimě. Kvůli suchu plánuje ministerstvo životního prostředí zdražit podzemní vodu.
Letošní sucho probudilo zájem o zaniklá umělá jezírka zvaná klauzy. Mají se vybudovat znovu, i když leží v šumavské divočině?
Kvůli suchu výrazně stoupla cena sena a kukuřice. Dražší krmivo pak zvedá i cenu hovězího masa. Vyšší náklady mají i chovatelé prasat, ti si ale zdražení nemohou dovolit. Naopak: Vepřového je teď v Česku nadbytek a hrozí, že české maso zmizí z trhu.
I přes studené a deštivé počasí i první sníh chystají vodáci o víkendu několik akcí, během nichž symbolicky zamknou řeky. Ukončí tak sezonu, během níž je hodně trápil nedostatek vody. V jejím závěru už je situace na řekách lepší než v létě. Vodáci v sobotu uzamknou třeba řeku Doubravu, protože v horním toku není dost vody. Po Krumlovském maratonu se ve stejný den zamkne pod Českým Krumlovem i Vltava. V neděli se pak v Praze tradičně rozloučí se sezonou akcí Rio Botičo, tedy společným splutím pražského potoka. Kdo chce ještě jet i v podzimním počasí na vodu, může vyrazit například na Lužnici, která je splavná i v peřejnatých místech mezi Táborem a Bechyní. Dostatek vody má i Ohře či Berounka.
Brambory byly v září o polovinu dražší než loni a ceny by měly růst i v dalších měsících. Více stojí i zelí nebo mrkev. Kvůli suchému létu byla letos nižší úroda. Na počasí doplatili i sadaři, zvláště jablka jsou totiž malá a část z nich nelze prodávat ke konzumaci. Díky slunci je však ovoce cukernatější, takže lze čekat kvalitnější víno i slivovici.
V českých horách včetně Krkonoš a Šumavy mohou v příštích letech vyrůst přehrady. Nebudou to však betonová monstra, nýbrž menší hráze na místech původních vodních děl. Podle expertů hrozí Česku v budoucnu sucho a právě nádrže na horních tocích řek by mohly výrazně pomoci. Zatím odborníci vytipovali 17 míst, kde by se během tří let mohly přehrady obnovit.
Více než čtvrtina z kontrolovaných malých vodních elektráren v Česku nedodržela v létě vodní zákon na řekách a potocích. Elektrárny nedodržely minimální zůstatkový průtok vody a nejvíce tím byly poškozeny Svratka, Sázava a Lužnice. Česká inspekce životního prostředí kontrolovala téměř 40 vodních toků po celé republice, problémy se vyskytovaly vzhledem k mimořádně suchému létu všude.
Souostroví Kapverdy se nachází v Atlantském oceánu nedaleko pobřeží západní Afriky. V roce 1975 se staly republikou.
Oba měsíce byly srážkově podprůměrné, sucho se prohlubovalo zejména v červenci. V srpnu bylo výjimečné také nezvyklé množství slunečního svitu.
