Kalifornie stále zápolí s obřími požáry, které zuřivě prostupují oblastí od severního okresu Shasta po San Diego na jihu. Hasiči evakuovali už 82 000 lidí, běsnění přírodního živlu se ale zatím obešlo bez zraněných či mrtvých, což záchranáři považují za zázrak. Požáry způsobilo dlouhotrvající sucho. Některé z ohňů na severu státu byly zřejmě úmyslně založeny.
Ministerstvo životního prostředí plánuje zvýšit poplatek za odběr podzemních vod do roku 2022 na trojnásobek. Chce postupně sjednotit výši poplatků za odběr podzemní a povrchové vody – ta je teď dražší než vzácnější podzemní. Podle odborářů by novela zákona zvýšila poplatky pro pětičlennou rodinu až o 1700 korun ročně. Chtějí proto chystaný zákon změnit. S návrhem nesouhlasí ani ČSSD.
Sociální demokraté nesouhlasí s návrhem na zvýšení poplatků za odběr podzemní vody a podle premiéra Bohuslava Sobotky nebudou hlasovat pro kroky, které by vedly ke zdražení vody pro domácnosti. Boj se suchem by podle něj neměl být záminkou pro plošné zvyšování cen. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) si přeje, aby změna byla přijata v koaliční shodě, je připraven dále jednat. Chce ale vědět, čím platit plány ve vodohospodářství. V rozhovoru pro ČT 24 uvedl, že v připomínkovém řízení úřad vlády nic nenamítal. Ministerstvo zemědělství plánuje, že na boj se suchem dá v příštím roce 1,6 miliardy korun. V následujících šesti letech by to mělo být dalších více než 26 miliard.
Dalších deset domů zničil v noci na pondělí požár v severní Kalifornii asi 150 kilometrů severně od San Franciska. Na 400 lidí muselo opustit své domovy. Podle agentury AP napáchal oheň nejvíce škod v městečku Lower Lake, kde shořel poštovní úřad, vinice a několik obchodů. Lesní požáry sužují západní pobřeží USA už řadu týdnu. Vyvolalo je dlouhotrvající sucho a vysoké letní teploty. Meteorologové varují, že podmínky zvyšující riziko ohně ani v příštích dnech neustoupí. Hrozba požáru trvá prakticky na celém území Kalifornie.
Po protipovodňových opatřeních se začínají řešit opatření proti hrozbě sucha. Až u třetiny drobných toků v Česku hrozí vysychání. V plánech státu se počítá s vybudováním čtyř přehrad pro dlouhá období bez dostatečných srážek. Podívejte se, kde se v Česku chystá či uvažuje výstavba nových vodních ploch.
Podle výroční zprávy Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) celosvětově rekordně rostou teploty, oceány musí absorbovat rekordní množství tepla a zásoby podzemní vody jsou na historicky nejnižší úrovni. "Čas zavolat lékaře byl už před lety. Topíme se v mnoha příznacích nemoci," popsal situaci planety šéf týmu monitorujícího v NOAA klima Deke Arndt. V souvislosti s oteplováním klesal objem ledového území v Arktidě a ledovců po celém světě. Podle vědců měl klimatický vývoj nepříznivý vliv na populace tučňáků či mrožů.
Valašská řeka Vlára odvádí moravskou vodu do Váhu. Vláda to chce změnit, přehradit ji a vodu schovat doma.
Ministři životního prostředí členských států Evropské unie na neformální schůzce v Bratislavě vyzvali k rychlé ratifikaci loňské dohody z klimatické konference v Paříži. Evropa by měla mít v klimatické oblasti společné cíle, neboť už nyní se projevují důsledky sucha a nedostatku vody, jinde hrozí povodně, uvedli účastníci schůzky.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) plánuje motivovat lidi, aby kvůli hrozícímu suchu lépe hospodařili s dešťovou vodou. "V nejbližších měsících chceme představit konkrétní dotační program na podporu budování nádrží na srážkovou vodu," říká ministr. Chce, aby se v Česku nádrže na dešťovou vodu ve velkém rozšířily. Na opatření chce vyčlenit stovky milionů korun ročně a podpořit budování nádrží nejprve z asi padesáti procent.
Na opatření proti suchu půjdou od příštího roku ze státního rozpočtu každý rok 2,4 miliardy korun. Vláda ale neuložila ministru financí Andreji Babišovi, aby peníze navíc pro ministerstvo zemědělství našel.
Česko trápí povodně i sucho. Staví se zábrany, betonují hráze. Podle kritiků je to drahé a nefunguje to. Na Šumavě se snaží udržet vodu v krajině právě odstraňováním lidských zásahů do přírody. Správa NP Šumava zavodnila stovky hektarů mokřadů, obnovila více než pět kilometrů přírodních vodních toků a zrušila 62 kilometrů odvodňovacích kanálů.
Klimatický jev El Niňo je často spojován s vysokými srážkami v některých oblastech a vytrvalým suchem v jiných regionech. Rekordní teploty a sucho trápí Kambodžu, Thajsko, Myanmar či řadu afrických zemí.
Stavy podzemních vod v Česku se stále zhoršují, rekordní sucho by mohlo přijít, nezbývá nám nic jiného než se na něj adaptovat, říká bioklimatolog Miroslav Trnka. Ve světě jsou podle něj stále častější sucha, která jsou i intenzivnější. Zasáhnou prý i řadu oblastí důležitých pro pěstování potravin. Tvrdí přitom, že proto hrozí velké výkyvy v cenách potravin, které budou v chudších zemích fatální. Kvůli nedostatku vody by se mohly dát do pohybu miliony lidí.
V africkém státě Malawi byl vyhlášen stav přírodní katastrofy kvůli velkému nedostatku potravin a mimořádnému suchu. Oznámil to prezident této jihoafrické země Peter Mutharika. "Vyhlašuji v Malawi stav přírodní katastrofy poté, co se v zemědělské sezóně 2015/2016 prodloužila období sucha," zaznělo podle agentury AFP v jeho prohlášení. Světový program pro výživu (WFP) již začal třem milionům Malawijců pomáhat. "Situace je dost zoufalá a myslíme si, že to nejhorší teprve přijde," řekl mluvčí této organizace OSN v jižní Africe. Hladem netrpí jen obyvatelé Malawi, ale i Zimbabwe, kde byl již také vyhlášen stav ohrožení, a v dalších zemích regionu jako Mozambik a Zambie.
Škody zemědělců vyčíslilo ministerstvo zemědělství na 2,9 miliardy korun. Podpora by měla směřovat především na citlivé komodity a na malé zemědělce. Ministerstvo zemědělství požadovalo z vládní rozpočtové rezervy použít na kompenzace 1,24 miliardy, ministerstvo financí s tím ovšem nesouhlasilo.
Letošní mírná zima je věrným obrázkem toho, jak bude v měnícím se klimatu vypadat i v následujících letech. "Rozloučit se tedy musíme se sněžením v prosinci. To přijde jen na velmi krátkou dobu až na přelomu února a března. O to intenzivnější ale bude. Za několik málo hodin tak může napadnout až v samém závěru zimy nebývalé množství sněhu," říká klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Jozef Pecho v rozhovoru s Aktuálně.cz. A dodává: "Počítejme tedy s tím, že s měnícím se klimatem se zásadně změní i charakter zimy, na který jsme zvyklí."
Akční sci-fi Šílený Max, které získalo šest Oscarů, je podle vědců reálným obrazem naší budoucnosti. Boj gangů ve vyprahlé poušti o zdroje pitné vody odráží scénář, ke kterému může vlivem klimatických změn dojít. Před přicházející katastrofou varovali během slavnostního večera i Leonardo DiCaprio nebo autorka kostýmů k Šílenému Maxovi, která označila film za prorocký.
Kvůli horkému a suchému počasí se loni v Česku sklidilo nejméně brambor od roku 1920. Stále více se jich musí dovážet z ciziny a soběstačnost České republiky klesá, varují zemědělci. Kromě kompenzací za loňské sucho chtějí i peníze do marketingového fondu. Z toho by měly jít peníze na propagaci tuzemských brambor.
Až 49 milionů lidí bude v jižní Africe čelit důsledkům sucha, které zhoršuje klimatický fenomén El Niňo. Oznámil to Světový program pro výživu (WFP). Už v polovině ledna WFP uvedl, že kvůli suchu hrozí hlad až 14 milionům obyvatel jižní části Afriky. Podle WFP způsobil El Niňo v daném regionu nejhorší sucho za posledních 35 let. Předpověď na zbytek února a březen přitom nadále počítá s velmi nízkým množstvím srážek, což by prý mohlo způsobit nejhorší sucho v zaznamenaných dějinách. "Odhadujeme, že následkům sucha by v postižených oblastech mohlo být vystaveno asi 40 milionů venkovanů a devět milionů chudých obyvatel měst," uvedl WFP. Nejhůře postiženými státy jsou Malawi a Madagaskar.
Zimbabwský prezident Robert Mugabe vyhlásil stav přírodní pohromy ve většině venkovských oblastí vážně postižených suchem. Až 26 procent obyvatelstva potřebuje naléhavě potravinovou pomoc, informovala agentura Reuters. Vyhlášení přírodní katastrofy umožní mezinárodním dárcům urychleně shromáždit peníze na dodání potravin do Zimbabwe. Vláda v Harare už oznámila, že zvýší dovoz kukuřice v letošním roce až na 700 tisíc tun, aby odvrátila hladomor. Představitelé Světového programu pro výživu (WFP), který spadá pod OSN, v polovině ledna upozornili, že na jihu Afriky hrozí kvůli suchu hlad zhruba 14 milionům lidí. Nejhůře postiženými státy jsou podle nich Malawi, Madagaskar a Zimbabwe.
