V boji s totalitním režimem se v roce 1939 i 1989 vyznamenali velkou měrou studenti. V těchto dnech se mnoho z nich zase schází na památných místech a vzpomínají na předešlé generace, jež jim svobodu vybojovaly. Nechtějí však, aby se oslavy zúžily jen na utápění se v minulosti. "Ptáme se, zda máme svobodu opravdu všichni a jestli je možnost svobodné volby pro všechny stejná," říkají mladí.
Devět studentských vůdců bylo 17. listopadu 1939 zavražděno v jízdárně ruzyňských kasáren. Nacistická okupační moc v ten samý den uzavřela české vysoké školy a do koncentračních táborů poslala 1 220 vysokoškoláků. O dva roky později byl s obrovskou mezinárodní podporou českým studentům ustanoven v Londýně 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva.
Výročí listopadových událostí roku 1989 přichází ve chvíli, kdy se na sociálních sítích vede diskuse, zda je tato každoroční nostalgie ještě vůbec potřeba a jestli není lepší debatovat se studenty třeba o klimatu. Stovka škol se zapojila do projektu Samet na školách od organizace Post Bellum. Ta nabízí program, který jen nostalgicky nevzpomíná, ale vede studenty k přemýšlení o současných výzvách.
V hodinách chemie by to mohlo hořet, čoudit, bublat a hrát všemi barvami. Místo toho se tento fascinující obor mění ve třídách v nenáviděný a nudný předmět plný složitých vzorečků a nepochopitelné teorie. A také ve strašáka studentů. Existují ale popularizátoři, kteří žákům ukazují její kouzlo a učitelům radí, jak toto kouzlo neuhasit.
Ti, kteří se narodili po teroristických útocích z 11. září 2001, nemají vzpomínky, které by utvářely jejich pohled na tento temný den. Názor si tak tvoří na základě vzdělání, ať formálního či neformálního. Redaktoři listu The New York Times se snažili zjistit, jak se o útocích a válkách, které po nich následovaly, vyučuje v různých zemích.
Tým studentů ČVUT vyvinul robota Alquista, jenž ovládl celosvětovou soutěž Amazonu o nejlepšího hlasového asistenta. Přišli si tím na odměnu půl milionu dolarů (asi 10 milionů korun). Pro peníze to ale prý nedělají, ty navíc vyhráli už i na jiných soutěžích. "Utéct třeba do Silicon Valley, kde jsem již pracoval, je snadné. Ale kdo bude dělat vědu tady v Česku?" říká jeden z vítězů Petr Marek.
Přes lepšící se koronavirovou situaci na začátku školního roku předpokládá epidemiolog Rastislav Maďar, že v karanténě skončí řada tříd. Někde i celé školy. Ředitelé naopak doufají, že nový rok bude co nejvíce normální, navzdory všem covidovým opatřením. Neměl by se podle nich opakovat loňský scénář, kdy většina žáků a studentů zůstávala doma, učila se na dálku a školy byly zavřené.
Osmnáctiletý student pražského gymnázia Na Vítězné pláni Marek Pavlica získal zlato v celosvětové olympiádě v biologii i zeměpisu a stříbro v chemii. "Fakt, že stojíme při vyhlašování výsledků po boku Číňanů, Japonců či Korejců, přináší Česku reputaci chytré země, což je fajn," říká.
Koncem června si před budovu pražské DAMU stouply dvě její studentky v černém, tváře "rozpůlené" namalovaným zeleným pruhem. Jedna přečetla téměř třicítku anonymních svědectví svých kolegyň a kolegů, zatímco druhá je vylepovala na zeď. Hovořily o zastrašování, manipulaci, šikaně, sexistických poznámkách, či dokonce sexuálním obtěžování ze strany pedagogů a obecně o zneužívání moci na škole.
Paměť národa organizuje s podporou Prahy divadelní workshopy pro středoškoláky. Tématem prvního z nich byla sametová revoluce a současné problémy společnosti. "Je zajímavé ztvárnit si vlastní témata," přiznává účastnice akce Rebeka Nečasová. Během týdne s ostatními připravila vlastní představení a texty, do kterých se promítly například i současné problémy s bydlením nebo změnou klimatu.
Ochota očkovat se s přibývajícím věkem postupně stoupá. Data ministerstva zdravotnictví dokládají, že mladí o očkování nejeví příliš velký zájem. Ve skupině ve věku od 16 do 29 let dostalo zatím alespoň první dávku vakcíny pouze necelých čtyřicet procent obyvatel. Očkovat se nechtějí, nebo váhají hlavně ze strachu z vedlejších účinků. Jiní si covidem prošli a protilátky jim prý stačí.
Waldorfské lyceum sice leží uprostřed panelového sídliště na pražském Opatově, rozhodně se ale neutápí v šedi a jednotvárnosti. Na výuku jde po svém. Chce především rozvíjet člověka, ne do něj sypat učení. Jeho alternativní praktiky někteří vyhledávají, jiným vyhovovat nemusí.
Každý rok jezdí na čas studovat do zahraničí v rámci programu Erasmus tisíce Čechů. Čtyřiadvacetiletý student fakulty informatiky na Masarykově univerzitě v Brně Petr Knetl se stal jedním z nich. Na rozdíl od mnoha dalších však zvolil nevšední ubytování - obytnou dodávku. Noci tak někdy trávil na parkovišti před univerzitou v Portu, někdy na liduprázdné pláži.
Pro studenty znamenala výuka na dálku a život v izolaci obrovskou psychickou zátěž, stejně tak pro jejich učitele. Téměř u 40 procent pedagogů se podle výzkumu Univerzity Karlovy projevily úzkosti a deprese. Stejný podíl studentů tvrdí, že se cítili osaměle. Pandemie převrátila malým dětem, teenagerům i mladým lidem život naruby. Na dotazy čtenářů odpovídal sociolog Petr Soukup.
Kromě prvních několika dnů byly univerzity v celém Česku prakticky celý školní rok uzavřené. Přestože některé obory měly prezenčně umožněnou alespoň praktickou část výuky v malých skupinkách, většina studentů se do školy v uplynulých deseti měsících přihlašovala jen z domova. Při ohlédnutí zpět oslovení studenti prvních ročníků popisují hlavně pocit osamění a úplnou ztrátu motivace.
U státní maturity se letos výrazně snížila neúspěšnost studentů v didaktickém testu z češtiny. Propadlo z ní 4,9 procenta maturantů, tedy o 9,3 procentního bodu méně než loni. Z matematiky propadlo letos 16,8 procenta studentů, o 0,8 procentního bodu méně než před rokem. Kvůli výuce na dálku ministerstvo školství v matematice snížilo hranici úspěšnosti z 33 procent na 27 procent testu.
Institut tvůrčí fotografie v Opavě slaví třicet let své existence. Za tu dobu jím prošli vítězové World Press Photo i mnoha dalších významných světových soutěží. Má zástupce ve slavné fotografické agentuře Magnum. Vyrostli tam skvělí fotografové, teoretici i kurátoři. Nyní k výročí chystá řadu výstav. Ve fotogalerii se můžete podívat na snímky fotografů, kteří na opavském ITF studovali či studují.
Orientujete se v pravopisu, psaní čárek či ve světových autorech? Vyzkoušejte si maturitní didaktický test z českého jazyka a literatury. Připravili jsme pro vás malou ukázku a převedli ji do formy, aby odpovědi bylo možné vybírat formou kvízu.
Děti ze školního roku 2020/2021 zažily situaci, kterou nepamatují celé generace před nimi. Téměř rok se mnohé nepodívaly do školy a zůstaly zavřené doma. Prošly si depresemi, úzkostmi či traumaty ze ztráty blízkého. Nyní se vrací do třídního kolektivu, který se bude muset znovu poskládat a ony si v něm musí zpět vybojovat své místo.
Do škol se zatím vrací jen část žáků a studentů, druhý stupeň v šesti krajích a Praze, středoškoláci pouze na praktickou výuku, stejně jako poslední ročníky vysokých škol. To, že si studenti mohou dříve dojít ke kadeřníkovi a na fotbal než do školy, vadí nejen učitelům, ale i vědcům či ekonomům. Zbývající žáci 2. stupně by mohli vrátit 10. května, středoškoláci a vysokoškoláci termín nemají.
