Když si chtějí studenti vydělat, obvykle hledají brigády. Někteří jdou ale vlastní cestou a už v osmnácti zakládají vlastní firmy. Studium kvůli podnikání nezanedbávají, naopak jim pomáhá. Podnikají v módě, marketingu, IT, gastronomii, ale vydělávají si na sebe i manuální prací. V začátcích jim mohou pomoct podnikatelské soutěže a další programy.
Studentské volby prezidenta vyhrála ekonomka Danuše Nerudová, která od středoškoláků získala 54,1 procenta hlasů. Prezidentskou by se tedy stala už po prvním kole voleb. Druhý se mezi studenty umístil bývalý představitel české armády Petr Pavel s 25,7 procenta a třetí bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s 9,9 procenta. Další kandidáti získali od studentů méně než pět procent hlasů.
Čtveřice kandidátů na prezidenta se ve čtvrtek zúčastnila další studentské debaty. Otázky jim kladli přímo studenti z publika. Ptali se na postoj kandidátů k drogám, eutanazii, zavedení školného nebo manželství homosexuálů. Debata se také promítala v některých školách a je spojená se studentskými volbami, které se budou konat v příštích dvou týdnech.
Ústavní soud odmítl stížnost Barbory Orlové, která v roce 2014 zabila ve škole ve Žďáru nad Sázavou šestnáctiletého studenta. Orlová je v zabezpečovací detenci, usilovala o přeřazení do ústavní léčby s mírnějším režimem. Krajský soud v Brně rozhodl, že důvody pro detenci přetrvávají. Ústavní soudci verdikt potvrdili, vyplývá z anonymizovaného usnesení v databázi soudu.
Krátce před Dnem díkůvzdání šokovala univerzitní město v Idahu brutální vražda čtyř studentů. Pachatel je na útěku a policie zatím nenašla žádné podezřelé. Vyšetřovatelé zprvu uklidňovali, že se místní nemají čeho bát, nakonec ale museli svoje tvrzení odvolat. Lidé si instalují mříže na okna či kamery před vchody a někteří studenti se dokonce odmítli vrátit na koleje.
Po protestech, které zasáhly velká města napříč Čínou, tamní vláda nezvykle ustoupila požadavkům lidí a rozvolnila proticovidová opatření. "Mám pocit, že se tvrdá práce všech začíná vyplácet," uvedl jeden z demonstrantů v Pekingu. Situace ale stále není vyřešená a následující týdny ukážou, jakým směrem se bude asijská velmoc ubírat, upozorňují analytici.
O svých názorech na manželství pro homosexuály, legalizaci marihuany nebo změny klimatu debatovala se studenty středních a vysokých škol pětice kandidátů na prezidenta. Nečekaně také poodhalili své soukromí, když se jich mladí ptali na jejich negativní vlastnosti. Debatu i její témata připravili sami studenti, na některých školách ji také mohli poslouchat při vyučování.
Svobodu jsem bral jako samozřejmost, letos jsem si ale uvědomil, že si musím vážit toho, co mám, říká o letošním výročí 17. listopadu dvaadvacetiletý student z Prahy. Spolu se stovkou mladých lidí odpovídal v anketě Aktuálně.cz k pádu komunistického režimu a tří dekádám demokracie. Co mladé jako první napadne, když se řekne sametová revoluce?
Několik desítek pietních a vzpomínkových akcí, ale i koncertů, demonstrací nebo pochodů se uskuteční k výročí 17. listopadu v Česku. Aktuálně.cz přináší přehled vybraných akcí, které připomínají 33 let od sametové revoluce a také 83 let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Vliv na akce má také ruská invaze na Ukrajinu nebo ekonomická krize.
„Žijeme v prostředí klimatické krize. A nechceme, aby budoucnost, ve které budeme žít za padesát let, byla dystopická a katastrofální. Naše požadavky jsou adekvátní. Energetická krize je propojená s tou klimatickou a vláda musí obě řešit,” říkají Kryštof Tymiánek a Matěj Moravanský, studenti z hnutí Univerzity za klima, které pořádá okupační stávku na vysokých školách.
Studenti několika vysokých škol od pondělí stávkují za klima. Chtějí přimět vládu Petra Fialy (ODS) k větší aktivitě v boji s globálním oteplováním a změnou klimatu. "Nechápu, proč stávkují na instituci, na kterou nemají žádné požadavky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Stanislav Balík, děkan brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde se studenti rozhodli nocovat.
Někteří studenti Univerzity Karlovy a dalších vysokých škol v Česku začali stávkovat za klima. Požadují aktivnější zapojení české vlády do řešení problémů klimatických změn. Například požadují, aby v Česku do roku 2033 skončily uhelné elektrárny a nahradily je obnovitelné zdroje energie či aby vláda chránila lidi s nízkými příjmy při současné energetické krizi.
Mladí umělci a umělkyně zaplnili historický dům v centru Prahy a každou místnost přetvořili v jinou expozici. Jednotícím tématem letošního ročníku desetidenní přehlídky Pokoje je okraj – ať už společnosti, nebo třeba zájmu. Studenti otevírají témata, která je pálí. Od klimatických změn přes násilí na LGBT komunitě až po válku na Ukrajině nebo boj íránských žen a mužů za svobodu.
Přivýdělek má 92 procent vysokoškolských studentů v Česku, více než ve většině ostatních zemí Evropy. Nejčastěji pracují proto, aby si mohli pořídit věci, které by si jinak nemohli dovolit, nebo aby získali zkušenosti. Velká část má zaměstnání i proto, aby si mohli dovolit život ve městě, kde studují. Oproti jiným státům ale jen malá část českých studentů uvádí, že bez práce by nemohli studovat.
Kromě svých rodičů jsou děti nejčastěji v kontaktu s učiteli. Chybí jim však vhled do jiných profesí a neumí si představit, k čemu jim jednou budou znalosti získané ve škole. Změnit to chce projekt Den pro školu Nadace České spořitelny. Propojuje odborníky s žáky, kteří získají povědomí o jejich práci a mohou se inspirovat, jakým směrem se po škole vydat.
Sedmnáctiletý Ukrajinec Igor Klymenko se stal letošním vítězem ceny Global Student Prize, kterou pravidelně dostávají nadaní studenti za své výjimečné nápady. Vymyslel dron, který umí vyhledávat nášlapné miny, za což si v New Yorku odnesl peněžní odměnu ve výši sto tisíc dolarů (přes dva a půl milionu korun).
Senioři, studenti a matky nebo otcové na rodičovské si často přivydělávají na dohodu o provedení práce. Pokud ale výdělek přesáhne deset tisíc korun měsíčně, musí z něj zaplatit zdravotní a sociální pojištění. Limit je už deset let stejný, i když ceny za tu dobu vzrostly. Podle ekonomů by se hranice mohla zvýšit alespoň na 15 tisíc. Vláda změnu podporuje, poslanci by ji mohli předložit na podzim.
