Vedení České pošty uzavřelo s odborovými organizacemi novou kolektivní smlouvu, která má platit nejméně do poloviny příštího roku. Zaměstnavatel i odborové organizace mohou zároveň využít možnosti jejího prodloužení až do konce roku 2027.
Reformu veřejných financí považují Češi za nutnou, na svých účtech ji ale pocítit nechtějí. Přes 90 procent dotázaných v průzkumu agentury Ipsos uvedlo, že by měl stát šetřit především u sebe. Nejhůře Češi vnímají omezení zaměstnaneckých benefitů nebo zvýšení daně z nemovitosti. Vláda Petra Fialy z ODS navrhla úsporný balíček v květnu, do roku 2025 by měl státu pomoct ušetřit 147 miliard korun.
Příspěvek na sport, jazykové kurzy nebo očkování navrhuje vláda zbavit osvobození od daní. Tyto volnočasové benefity přitom svým zaměstnancům nabízí většina firem v Česku. Zdanit hodlá vláda i nadlimitní stravenky. Podnikatelské organizace protestují. Pokud přestanou být benefity zvýhodněné, firmám se nevyplatí je nabízet. Lidé by tak přišli o příspěvek a museli vše platit z vlastní kapsy.
Stravenky, paušál, dovozy obědů či kantýna. Stravování je nejčastěji nabízeným zaměstnaneckým benefitem v Česku. Nabízí ho na trhu až 93 procent firem. Populárním lákadlem pro zaměstnance je ovšem i využití služebního telefonu či počítače a také nejrůznější formy pojištění, vyplývá z aktuálního průzkumu Hospodářské komory.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potrestal tři velké stravenkové firmy pokutami v celkové výši 280 milionů korun za kartelovou dohodu. Firmy Sodexo, Edenred a Up koordinovaly obchodní podmínky pro obchodní řetězce týkající se maximálního počtu stravenek na jeden nákup. Úřad o tom informoval v pondělí v v tiskové zprávě. Rozhodnutí zatím není pravomocné, firmy proti němu mohou podat rozklad.
Od ledna si firmy mohou ke stravenkám a závodním jídelnám vybrat ještě třetí alternativu, jak svým zaměstnancům usnadnit stravování. Stravenkový paušál, tedy daňově zvýhodněná hotovost přímo na účet, má firmám ulevit od administrativy a zaměstnancům zase ulehčit využívání tohoto benefitu. Stravenková revoluce se ale zatím nekoná - firmy se totiž v letošních daňových změnách teprve rozkoukávají.
Sněmovna schválila takzvaný stravenkový paušál jako alternativu k současným stravenkám. Zaměstnavatelé si tak budou moci sami zvolit, zda svým zaměstnancům na stravování přispějí stravenkami, nebo nezdaněnou hotovostí. Jeho schválení vítají podnikatelské organizace. Proti jsou naopak stravenkářské firmy či odbory. Zavedení paušálu musí ještě posoudit Senát a zákon musí nakonec podepsat prezident.
Pandemií koronaviru dotčené stravenkářské firmy a obchodní řetězce utužují vzájemnou spolupráci. Stravenky alespoň některého typu už nyní v Česku akceptuje naprostá většina jejich prodejen. Nejnověji rozšířily možnost platit stravenkami řetězce Kaufland, Lidl a Globus.
Kaufland spolu s Lidlem od pondělí nově přijímají papírové stravenky a eStravenku od společnosti UP Česká republika a stravenkovou kartu Benefit Plus. Po řetězci Globus tak tito obchodníci v době pandemie koronaviru dále rozšiřují spolupráci s vydavateli stravenek. Limit pro jeden nákup s papírovými stravenkami v Kauflandu je 10 kusů poukázek, u elektronických karet pak činí 1600 korun.
Pandemií koronaviru dotčené stravenkářské firmy a obchodní řetězce utužují vzájemnou spolupráci. Nejnověji mohou zákazníci zaplatit stravenkami za nákup od pondělí v prodejnách Globus, a to těmi od vydavatelů Edenred, Sodexo i Up Česká republika. Lidl začal přijímat stravenky Sodexo už před měsícem. A například Kaufland, který má s Lidlem stejného majitele, zavedení dalších stravenek chystá.
Platnost papírových stravenek vydaných před letošním říjnem se nebude prodlužovat, uvedli zástupci stravenkových firem. Jejich platnost tak skončí na konci roku. Podle společností by jich nemělo zůstat nevyužitých více než v minulých letech. Firmy ale zvýšily, nebo zrušily limity na útratu elektronických stravenek.
Stravenky hýbou Českem. Nejen kvůli vládou chystanému stravenkovému paušálu, proti kterému brojí největší stravenkoví hráči. Ti teď navíc přicházejí o zásadní tržby z restaurací uzavřených kvůli koronakrizi. Pro jedničku na trhu, Sodexo, přitom tvoří 60 procent z celkového objemu stravenek. "U kantýn jsme tento rok na 50 procentech objemu vydaných obědů," říká šéf Sodexo Benefity Daniel Čapek.
Pod francouzskými stravenkovými obry se s chystaným příchodem stravenkového paušálu do Česka otřásla zem. Svou šanci v tom vidí jejich konkurence, český start-up LemonPay, se svou platební kartou. Jeho ředitel Petr Skoč má se stravenkáři bohaté zkušenosti - v jednom ze stravenkových gigantů totiž pracoval. Pro on-line deník Aktuálně.cz popsal, jak a proč drží Francouzi český trh stravenek v šachu.
Miliony zaměstnanců bez teplého oběda, poloprázdné restaurace, zvýhodnění supermarketů. Tak bude podle stravenkových firem vypadat Česko po zavedení stravenkového paušálu, který může vzít vydavatelům jejich monopol na daňově zvýhodněné stravování. Firmy, kterým chce vláda sebrat hlavní byznys, teď spustily přesvědčovací ofenzivu včetně organizování výzev pro odmítnutí paušálu.
Na konci června schválila vláda takzvaný stravenkový paušál. Pokud projde parlamentem a opravdu začne platit od příštího roku, přinese velké změny do firemního stravování.Právě tento paušál by měl být zaveden jako alternativa ke stravenkám, které v Česku patří mezi nejrozšířenější firemní benefity. Zaměstnanci by jednoduše místo stravenek dostávali daňově zvýhodněnou částku.
Stravenkový paušál by byla katastrofa pro pohostinství, máme obavy, že lidi přestanou chodit na oběd a odbydou se namazanou houskou, lidé sáhnou po hotovosti, když budou mít možnost. Zaměstnavatelé to nepodporují, říká Daniel Čapek, prezident Sodexo pro Českou republiku a Slovensko. Klientská provize je pod jedním procentem, koronavirus zvýšil zájem o digitalizaci stravenek, dodává.
Spotřební daň u tabáku a cigaret by měla v letech 2021 až 2023 růst zhruba o pět procent ročně. Zároveň by měl být od příštího roku zaveden jako alternativa ke stravenkám tzv. stravenkový paušál. Počítá s tím daňový balíček pro rok 2021, který schválila vláda.
Zavedení stravenkového paušálu bude výhodné pro zaměstnance, zaměstnavatele i restaurace. Naopak tratit na něm budou stravenkové firmy, kterým se sníží zisky z provizí od zaměstnavatelů a restaurací, uvedlo ministerstvo financí (MF).
Stravenky zůstanou i v příštích letech, ale zaměstnanci budou moct tento benefit čerpat i jako nedaněný příjem, dohodla se na tom v úterý vládní koalice. Novinářům to v průběhu zasedání lídrů ČSSD a hnutí ANO řekla ministryně financí Alena Schillerová.
Stravenkový paušál plánuje ministerstvo financí zavést jako alternativu stravenkám a podnikovému stravování od roku 2021. V pátek to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová. Daňové zvýhodnění paušálu by podle ní mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.
Ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu představily plán, jak chtějí usnadnit začátek podnikání a podpořit rodinné firmy. Spočívá ve zjednodušení daňového systému, odstranění výjimek, snížení DPH nebo zavedení paušální daně pro podnikatele. Podívejte se na konkrétní "jízdní řád" živnostenského desatera.
Za stravenky si koupíte cokoliv, i lego nebo cigarety, náklady na stravenky jsou až 15 procent, proč bych měl za platbu stravenkou platit 40krát víc než za platbu elektronickou kartou, říká Roman Mazák, předseda maloobchodního Družstva CBA. Lidi si vždy vyberou nejjednodušší způsob, jak se dostat přímo k penězům, ale nejsou to jejich peníze. Stravenky prokázaly, že jsou vhodným doplňkem zaměstnaneckého stravování. Nebudete pokládat fungující systém pro 60 tisíc zaměstnavatelů, slovo lichva je velmi urážlivé, oponuje David Rýc, předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů.
Návrh ministerstva financí na zavedení takzvaného stravenkového paušálu, v rámci kterého by zaměstnanec dostával peníze na stravu přímo, souhlasí sedm z deseti firem bez ohledu na jejich velikost nebo zaměření. Vyplývá to z průzkumu, o kterém informovala Hospodářská komora. Současný systém považuje za vyhovující jen sedm procent účastníků průzkumu.
Návrh ministerstva financí na zavedení tzv. stravenkového paušálu, v rámci kterého by zaměstnanec dostával peníze na stravu přímo, by podle aktuálních výpočtů Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) měl negativní dopad na státní rozpočet zhruba sedm miliard korun ročně. Naopak současný systém má pozitivní dopad na státní rozpočet 1,6 miliardy Kč ročně. Uvedla to sama asociace. Ministerstvo financí se proti tvrzení asociace ohradilo s tím, že dopad na rozpočet bude nižší.
