Epidemie žloutenky nabírá na obrátkách. Jen od začátku školního roku poskočily počty nemocných o čtvrtinu – na celkových 1776. Podle zdravotníků k tomu mohl přispět nedostatek dětských vakcín na trhu. Měly totiž výpadky. Výrobci navíc postupně nahlašují další. Lékový ústav přesto celou dobu tvrdí, že je látek všude dost. Data přitom - jak sám uvádí v odpovědi redakci Aktuálně.cz - nemá.
Jsou sice milosrdnější, šíří se ale velmi rychle. Současné covidové varianty nazvané Nimbus a Stratus putují Českem. Podle epidemiologa Romana Prymuly se vyznačují hlavně úpornou bolestí hlavy. V nemocnici ale kvůli nim skončí méně lidí. Očkovat se podle něj stále vyplatí - a to hlavně seniorům a chronicky nemocným.
Dětských vakcín proti žloutence typu A je všude dost, tvrdí ministerstvo zdravotnictví. Když se ale redakce Aktuálně.cz začala doptávat na konkrétní data, narazila. Počty dětských vakcín a jejich regionální rozmístění úředníci tají. Státní ústav pro kontrolu léčiv dokonce tvrdí, že není oprávněn tyto informace zveřejňovat. Podle lékárníků a epidemiologů je ale takové "mlžení" nepřijatelné.
Rodiče českých dětí řeší problém: chtěli by svou ratolest ochránit proti žloutence, vakcína ale chybí. Mezi zdravotníky je jí nedostatek. Čísla nemocných přitom rychle stoupají, podle Státního zdravotního ústavu jsou oproti předchozím letům osminásobná. Epidemiolog Roman Prymula nouzi potvrzuje: „Jedna dětská vakcína má výpadek a další je tu jen v omezeném množství,“ říká. Stát podle něj zaspal.
Čeští dravotníci řeší nečekaný problém: nanoplasty, které zamořují naše těla, ovlivňují účinky léků. Ukázalo to několik výzkumů posledních let. Třeba ve studii, kterou v magazínu Scientific Reports zveřejnili vědci z rakouské univerzity, mohou nanoplasty rozmělnit účinky antibiotik. Plastové částečky umí molekuly léku zablokovat tak, že se nevstřebají do těla. Další posílily odolnost patogenů.
Začne to nenápadně: skvrnou v místě přisátí klíštěte. Pokud se ale lymeská borrelióza neléčí, může vyústit až v zápal mozkových blan či obrnu části obličeje. O to varovněji znějí data Státního zdravotního ústavu, podle kterých jsou počty nakažených rekordní. Jen za posledních pět let nabobtnaly o třetinu - zatímco v roce 2021 lékaři napočítali 1014 případů za pololetí, letos už jich odhalili 3057.
Rodinné prostředí zásadně ovlivňuje stravovací návyky dětí. V novém výzkumu na to upozorňují vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci zkoumali, jakým způsobem se k jídlu staví děti s nadváhou či obezitou a současně ty, které kila navíc netrápí. Potvrdili, že na horším stravování dětí s obezitou má podíl právě rodina. Roli v tom, jestli dítě bude obézní, nebo ne, hraje i společné stolování.
Více než čtvrtina dospělých v Česku je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) obézní a očekává se další nárůst. Nevyvážená strava souvisí až se čtvrtinou úmrtí, kterým by bylo možné předejít. Obezita zvyšuje riziko rakoviny nebo nemocí srdce.
Jde o čtvrté skupenství vody, tvrdí prodejci zařízení, které má běžnou kohoutkovou vodu měnit na "živou". Podle zjištění Aktuálně.cz koupil zařízení za 230 tisíc korun z veřejných peněz i domov důchodců v jižních Čechách. Odborníci upozorňují, že koncept takzvané strukturované vody je nesmysl. Prodejci se hájí údajnými výzkumy, které jsou ale podle nich tajné.
Udělat na Vánoce dítěti radost pěknou hračkou chce každý rodič i prarodič. Jenže pokud si nedá pozor, může takovým dárkem způsobit závažné zdravotní potíže. I přes kontroly se na trh stále dostává mnoho nebezpečných hraček, varuje Státní zdravotní ústav. Mohou vést k podrážení kůže, ale i k rakovině, neplodnosti či udušení. Odborníci radí, jak se koupi takových hraček vyhnout.
V Česku letos zemřel druhý člověk nakažený černým kašlem. Pacientce bylo 84 let. Kromě černého kašle měla i další infekci, nejde tedy o jasnou příčinu úmrtí. Za týden však přibylo 1151 nových případů a od začátku roku jich je už 4253. Počty případů černého kašle v Česku tak jsou v současné době nejvyšší od 60. let minulého století. Vyplývá to z týdenní zprávy zveřejněné Státním zdravotním ústavem.
První nakažený černým kašlem, který letos v Česku zemřel, byl muž z hradeckého kraje. Uvedl to v pondělí Státní zdravotní ústav ve své pravidelné zprávě. Krajská hygienická stanice dodala, že bezprostřední příčinou smrti nebyl černý kašel. Poslední zaznamenané úmrtí na černý kašel eviduje v roce 2014. Od začátku roku eviduje 3101 případů této nemoci, za poslední týden 827.
Žádné dítě neočkované proti černému kašli podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové nebude vyřazeno z výuky. Výklad Hygienické služby Hlavního města Prahy (HSHMP), která školy v dopise informovala, že děti nebudou smět do výuky, pokud se ve třídě objeví nákaza, podle ní nebyl přesný. Chybu na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví uznala i ředitelka pražské hygieny Zdeňka Shumová.
Počty případů žádné z infekcí, které se v současné době více šíří, jako je černý kašel, záškrt nebo tuberkulóza, se neblíží epidemické hranici. Potřebných léků a vakcín je dostatek, další pro děti se dovážejí z Velké Británie, řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).
Státní zdravotní ústav varuje před používáním polštářků pro kojence, které jim při pití samy drží lahvičku. Podle odborníků mohou být pro dítě nebezpečné, hrozí vdechnutí obsahu lahve a udušení. Prodej byl už zakázaný například v Irsku. Na českém trhu se podle ústavu nevyskytují, lze je ale objednat přes internet.
Epidemie chřipky a dalších akutních respiračních infekcí v Česku zatím není na ústupu. Nemocniční lůžka a pohotovosti i v lednu plní pacienti, ohroženi jsou hlavně senioři či lidé s jinými chorobami. V nemocnicích leží také mnoho dětí nakažených RS viry. Některá zařízení kvůli epidemii omezila návštěvy. Pohotovosti mají rekordní počty dětských pacientů, často je však rodiče vodí zbytečně.
Česko ztrácí ročně kvůli nemocem zhruba 85 miliard korun. Předcházet je přitom možné až 80 procentům chorob. Na konferenci o efektivní podpoře zdraví to řekla ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Prevenci a správný životní styl podpořil pětiletý projekt, který se zaměřil na lidi s nižším vzděláním, z menšin či s postižením. Do preventivních programů se zapojilo na 104 tisíc lidí.
