Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek se nechal v lednu přednostně naočkovat. A to i přesto, že nepatří do žádné z rizikových skupin, pro které jsou první dávky vakcíny určeny. Informoval o tom server iRozhlas.cz. Kabátek je tak další z důležitých osob českého zdravotnictví, který "předbíhal" ve frontě na vakcíny.
V Česku se vyskytuje britská mutace koronaviru. Je přitom možné, že se zde objevila už dříve, jen se ji nepodařilo odhalit. Na rozdíl od Británie, kde se analyzuje deset procent pozitivních vzorků nakažených pacientů, se jich totiž v Česku i jinde ve světě zkoumá výrazně méně. Nová varianta je mnohem nakažlivější než ta dosud nejrozšířenější, což může mít vliv i na uvolňování opatření.
Kuřáků v Česku podle výzkumu Státního zdravotního ústavu z loňského roku v posledních sedmi letech ubývá, zejména mezi mladými. Aspoň příležitostně si podle výzkumu zapálí cigaretu méně než čtvrtina starších 15 let. Ministerstvo financí navrhuje v letech 2021 až 2023 každoroční růst spotřební daně na tabák o pět procent. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jde o dobrý krok.
Češi by se měli zamyslet, proč se nechávají tak málo očkovat. Virus klíšťové encefalitidy se přenáší rychle, očkování je jedinou prevencí. U boreliózy máte 24 hodin času, než se borelie stanou infekčními, říká Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu. Klíšťata v parcích jsou mnohem více promořená než v lese. Vakcíny proti borelióze už se testují, je ale otázka, jestli budou účinné, dodává.
Dětští lékaři stále nemají dostatek ochranných pomůcek. Jeden respirátor na den nestačí, chybí podle nich i ochranné brýle nebo štíty, nedostává se rukavic nebo dezinfekce. Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost o tom v úterý informovalo v tiskové zprávě. Praktických lékařů pro děti a dorost je v Česku zhruba 4800, většina z nich má otevřeno.
Plíce kuřáka jsou podle lékařů více náchylné k infekcím včetně nového typu koronaviru, nemocní pak mají i těžší průběh. Podle Státního zdravotního ústavu se mohou nakazit i dotekem prstů na rty. V Česku je přes 3800 lidí s laboratorně prokázanou nemocí Covid-29, mírně víc je mužů. Seniorů, mezi nimiž je vyšší podíl kuřáků, je asi 17 procent.
Za poslední týden přibylo v Česku nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest o 60 procent. Nemocných je zhruba 1050 na 100 000 obyvatel. Stoupá i počet zaznamenaných případů chřipky, včetně potvrzených laboratorních nálezů. Epidemie chřipky přichází každoročně, obvykle v lednu, loni dorazila až na počátku února. Onemocní obvykle až deset procent dospělých a pětina dětí.
Kvalitu pitné vody v Česku neohrožují hormony, pesticidy ani mikroplasty. Škodí jí vedlejší produkty dezinfekce chlorem a způsob, kterým malí provozovatelé provozují vodovody, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). To pak podle něj může v důsledku negativně dopadnout na lidské zdraví.
Lepší jeden doma než půlka firmy. Někteří zaměstnavatelé se snaží pracovníky motivovat, aby nechodili do práce, když jim není dobře. Nabízejí třeba benefity, které vyrovnají nižší příjem v době nemoci.
Novým ředitelem Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bude od října Pavel Březovský. Ministerstvo zdravotnictví o tom v úterý informovalo v tiskové zprávě. Bývalá ředitelka SZÚ Jitka Sosnovcová letos v únoru rezignovala po zveřejnění výsledků kontroly hospodaření ústavu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). SZÚ je příspěvkovou organizací zřizovanou ministerstvem, věnuje se oblasti ochrany veřejného zdraví. Březovského doporučila komise v otevřeném výběrovém řízení. "Nový ředitel se především musí vypořádat s nálezy kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu z února letošního roku a přijmout systémová nápravná opatření," uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Sinice ovládly vodní ekosystémy a přispívají k jejich biologické a ekologické degradaci, tvrdí hydrobiolog Jindřich Duras. V některých případech může člověk kvůli koupání ve vodě se sinicemi dostat i akutní otravu se střevními a žaludečními obtížemi, či dokonce trvalým poškozením jater.
Ředitel ústavu Petr Hapala k 30. červnu ve funkci skončí, dočasně jej povede jeho zástupkyně.
Počet nemocných chřipkou v Česku tento týden mírně klesl. Lékaři nahlásili asi 1923 případů akutních infekcí dýchacích cest na 100 tisíc obyvatel, což je pokles o 3,1 procenta. Na webu to uvedla Krajská hygienická stanice Libereckého kraje. Loni epidemie skončila už na začátku února, letos tou dobou začala. Obvykle trvá čtyři až osm týdnů.Údaje o počtu nemocných hlásí lékaři krajským hygienikům. Nemocných může být ještě víc. Mnozí lidé totiž do ordinací nedorazí, nemoc přecházejí, nebo si vezmou v práci dovolenou. Od běžné virózy či nachlazení se chřipka liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia.
Nedostatky se podle NKÚ týkaly nákupů speciálního zdravotnického materiálu pro přístroje na testování HIV a virových hepatitid.
Průzkum Státního zdravotního ústavu ukázal, že už pětileté děti stráví na počítači, mobilu či tabletu průměrně hodinu a půl denně. S přibývajícím věkem děti s moderními technologiemi tráví stále více času a v sedmnácti přesáhnou i 4,5 hodiny za den. Posedávání u počítače a nedostatek pohybu se projevují na jejich zdraví, protože 42 procent dětí má podle průzkumu vadné držení těla. Odborníci upozorňují, že je důležité stanovit dětem určitý řád, aby jim technologie spíše sloužily, než ubližovaly. Technologie samy o sobě nejsou strůjci problémů, a odpovědnost tak padá na rodiče.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA doporučil omezit glutamáty v potravinách. Za bezpečné považuje 30 miligramů těchto látek na kilogram tělesné váhy denně. V Evropské unii je nyní povoleno přidat až deset gramů na kilogram potraviny.
Za prvních pět měsíců tohoto roku se v Česku nakazilo 109 lidí virem HIV, vyplývá to z dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS. Počet nakažených za posledních pět let stoupl o tisíc. Odborníci varují, že lidé z nemoci přestávají mít strach a dostatečně se nechrání.
Podle státního zdravotního ústavu v pátek vypukla v České republice plošná chřipková epidemie. Nemocí je nakažen více než každý stý člověk. Nejvyšší nemocnost ústav eviduje v Jihomoravském, Moravskoslezském, Olomouckém kraji a na Vysočině. Hlavní hygienička doporučuje občanům dbát ve zvýšené míře na základní hygienická pravidla.
Ministr životního prostředí Richard Brabec předkládá kolegům ve vládě zprávu o stavu životního prostředí v roce 2015, kterou vypracoval jeho úřad. Víc než dvousetstránkový dokument mimo jiné upozorňuje na to, že sice dlouhodobě klesají emise z průmyslu, ale kvalita ovzduší v Česku se příliš nezlepšuje. Zpráva rovněž popisuje, jak se na stavu životního prostředí podepsalo loňské sucho, a upozorňuje také na to, že Češi loni vyprodukovali více odpadu než v předchozích letech.
