Lákali je na úrodná pole a ovocem obsypané stromy. Přes šest set Čechoslováků ale skončilo v drsných podmínkách ve stepích Sovětského svazu. Přesto zde vybudovali mlýn, sklady obilí, rybníky a traktorovou stanici. V roce 1937 začal kolchoz vyvážet obilí a masné a mléčné výrobky do tamějšího regionálního centra. Nahlédněte do životů těchto lidí.
30. října 1961, tedy téměř přesně před 60 lety, Sovětský svaz odpálil nejničivější atomovou zbraň v dějinách. Záběry z její exploze zveřejnily ruské úřady teprve před rokem. Sovětská vodíková puma s přezdívkou Car-bomba svou silou šokovala a vedla k regulaci jaderného zbrojení.
Závody v jaderném zbrojení mezi Spojenými státy a Sovětským svazem se staly jedním ze symbolů studené války. Zatímco Američané sázeli na zdokonalování menších a přesnějších zbraní, Sověti konstruovali větší a silnější. Výsledkem jejich snažení byla takzvaná Car-bomba, otestovaná 30. října 1961, tedy před 61 lety. Jedná se o nejničivější atomovou zbraň, jakou kdy lidstvo odpálilo.
Bratři Karel a Anton Šilhaví odešli do Sovětského svazu žít a pracovat, stali se ale obětí Stalinova velkého teroru. V rámci takzvané německé operace nechal sovětský diktátor mezi lety 1937 a 1938 internovat občany mnoha národností, které považoval za nepřátelské.
V zimě, když mukly hnali v sovětském gulagu do práce, bývalo i -50 stupňů. Kdo padl, zůstal ležet, pomoci se nedočkal. Mezi nimi i Čech Karel Šilhavý. Měl kurděje, vstát nedokázal. A tak ho nechali v tundře. Ležel tam tři dny. Pak vyplivl všechny zuby, postavil se a došel do tábora. Litevský vězeň, jinak zubní technik, mu udělal železné zuby. "Táta měl tedy železný úsměv," říká jeho dcera Irena.
V jednom koutě leží noviny, na komodě se jako přízraky minulosti povalují čtyři staré bílé telefony se sluchátkem a otáčivým číselníkem. Tu prosklenými dveřmi zazáří první dotek dneška. Z obrazovky počítače je slyšet proslov o jednom z nejdůležitějších mužů 20. století. Stařec s charakteristickou skvrnou na čele sedí před monitorem. A spí.
Petrohrad byl v minulosti se svými paláci, chrámy, galeriemi a sídlem carského dvora výkladní skříní Ruska. Jeho oknem do Evropy. V roce 1924 na počest bolševického vůdce změnil jméno na Leningrad. Přesně před 80 lety, za druhé světové války, začala blokáda města obleženého vojskem nacistického Německa. Zemřelo při ní přes milion lidí a silně zasáhla i do života rodiny Vladimira Putina.
Nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi se nikdy nepodařilo přimět sovětský Leningrad ke kapitulaci. Město s 3,5 miliony obyvatel, jehož blokáda trvající 872 dní skončila před 80 lety, ale zaplatilo za válku strašnou cenu. V důsledku hladu, zimy a bojů v něm zemřelo přes milion lidí.
Ukrajina si v úterý připomněla 30. výročí výročí nezávislosti na Sovětském svazu vojenskou přehlídkou v hlavním městě Kyjevě. Na oslavách vystoupil s projevem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, centrem města pak prošlo zhruba pět tisíc vojáků. Představeny byly tanky, dělostřelectvo i nejnovější raketová technika, uvedla agentura DPA.
Islamisté z Tálibánu mají v rukou celý Afghánistán, ale malý kousek jim přece jen chybí. Pandžšírské údolí, které má pověst nedobytné pevnosti.
Roku 2015 Ukrajina otevřela archivy KGB ze sovětské éry. Lidé se od té doby dovídají nové a většinou temné příběhy o svých příbuzných a známých. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa mj. o tom, co z obyčejné reportážní fotky udělá strach a paranoia bolševické společnosti.
Okupace v noci z 20. na 21. srpna 1968 většinu československé společnosti zaskočila. Mezi oblíbené mýty patří tvrzení, že vpád vojsk Varšavské smlouvy byl v zásadě nečekaný. Jenže doufat není totéž co vědět. Hrozba intervence nad republikou visela už od jara. A s postupujícím časem jen sílila.
"Je až neuvěřitelné, jaké obtíže volyňští Češi zvládli, co vše vybudovali a že je nezlomil německý nacismus, ukrajinský nacionalismus ani komunismus. Ze všech hrozných ran se vždy vykřesali. Nikdy se nevzdávali a drželi při sobě," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz historička Dagmar Martinková. I o tom je její nová kniha Na pozvání cara. V Česku dnes žije minimálně 300 tisíc potomků volyňských Čechů.
Stále málo známé a tragické osudy Čechů, kteří v předminulém století osídlili na pozvání ruského cara Alexandra II. ukrajinskou Volyň, mapuje ve zkratce fotogalerie Aktuálně.cz. Do Československa se jich po druhé světové válce vrátilo kvůli perzekucím komunistů a ukrajinských nacionalistů 40 000. Dnes v Česku žije minimálně 300 tisíc jejich potomků. Včetně těch, kteří se vrátili po pádu komunismu.
V odvetě za předchozí západní bojkot her v Moskvě se Sověti a východní blok v roce 1984 nezúčastnili letní olympiády v Los Angeles. Sportovní svátek v Kalifornii ovšem znamenal úspěch. Sportovní i komerční. Na rozdíl od předchozích olympiád si hry v Los Angeles na sebe vydělaly.
Druhá světová válka proslavila celou řadu strojů: od britské stíhačky Spitfire přes sovětský tank T-34 až po nezastavitelný malý americký off-road Willys MB, kterému dnes nikdo neřekne jinak než džíp. Některé ale zůstaly pozapomenuty, a přitom k vítězství nad Německem přispěly vrchovatou měrou. Platí to i o letos osmdesátiletém Studebakeru US6.
Osobitý pohled na ruské revoluce předkládá tamní historik a pedagog Andrej Zubov v nové knize nazvané Rusko 1917: Katastrofa. V českém překladu Jitky Komendové ji právě vydalo nakladatelství Argo.
Od srpna 1968 do června 1991 byly v Československu sovětské jednotky. Téměř čtvrt století jejich pobytu si vyžádalo celkem 429 životů na československé straně - včetně těch lidí, kteří byli vojáky zabiti v prvních týdnech invaze. Poslední sovětský voják opustil republiku 27. června 1991. Pobyt a odchod Sovětské armády zachytil fotograf Jindřich Štreit, Jan Jindra a Dana Kyndrová.
Dopravní nehody, rvačky v hospodě, kšeftování s benzínem - jen některé z projevů mnohdy nepříjemného soužití se sovětskými vojáky. Čechoslováci vedle nich žili třeba v Mladé Boleslavi, Vysokém Mýtě nebo Frenštátu pod Radhoštěm.
Mezinárodní olympijský výbor na svém zasedání ve Vídni v roce 1974 rozhodoval o pořadateli letních her pro rok 1980. Do druhého kola se dostala dvě kandidátská města: Moskva a Los Angeles. Pokud by zvítězila sovětská metropole, znamenalo by to, že největší sportovní událost planety bude poprvé hostit východní, komunistický blok. Nakonec se tak stalo.
