


Grafika: Bolševická revoluce změnila chod dějin. Takhle se moci v Rusku chopil Lenin
Přesně před 101 lety se v Rusku chopili moci bolševici vedení Vladimirem Iljičem Leninem. Připomeňte si velkou grafiku Aktuálně.cz o jejich komunistické revoluci.



Přesně před 101 lety se v Rusku chopili moci bolševici vedení Vladimirem Iljičem Leninem. Připomeňte si velkou grafiku Aktuálně.cz o jejich komunistické revoluci.



Rusové si uvědomili, k čemu je za těch sto let přivedla, že miliony lidí prošly gulagem, říká rusista a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák. Bolševickou revoluci podle něj hodnotí pozitivně jen sedm procent Rusů, pozornost ale budí silné a kruté osobnosti. Stalin je velkou částí společnosti stále vnímán jednoznačně kladně, upozorňuje.



Velkou pozornost poutá na ruském internetu nový projekt umělce Chasana Bachajeva. Jako tichou poctu milionům obětí komunistických represí v bývalém Sovětském svazu "převlékl" v počítači některé z nich do současných šatů. Rusko si v úterý 7. listopadu připomnělo sto let od Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR). Během ní převzali v někdejším carském impériu vládu komunisté, kteří během své více než 70leté vlády připravili v SSSR o život minimálně 25 milionů lidí.



Ruský výtvarník Chasan Bachajev připravil tichou poctu milionům obětí komunistických represí v bývalém Sovětském svazu. Některé z nich "převlékl" v počítači do současných šatů. "Chtěl jsem připomenout, jak jsou všechny ty strašlivé události pořád blízko," říká.



Na loutkovém filmu Lajka o psí kosmonautce, která přežije svou cestu do vesmíru a s dalšími zvířecími astronauty založí na vzdálené planetě harmonickou kolonii, pracoval režisér Aurel Klimt deset let. Do kin snímek přichází nyní, na začátku listopadu. "Jsem sedmdesátý druhý ročník, kult Gagarina a Lajky v mém dětství pořád přežíval. Svezla se s tím ještě glorifikace Remka, což mě samozřejmě ovlivnilo. Hlavním tématem Lajky je ale vztah člověka ke zvířatům," říká Aurel Klimt, žák Břetislava Pojara, v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Už 54 let se Američané dohadují, proč byl v šedesátých letech minulého století zavražděn prezident USA John Fitzgerald Kennedy. Většina lidí nevěří, že jeho vrah Harvey Lee Oswald byl jediným strůjcem atentátu, který výrazně zasáhl do amerických i světových dějin. Nejpozději za týden by měly být podle zákona z roku 1992 zveřejněny všechny dosud tajné dokumenty k případu Kennedyho vraždy. Dozví se Amerika po více než půl století o zlomové události svých dějin celou pravdu? Jediný, kdo to může zastavit, je teď prezident USA Donald Trump.



Přesně před 60 lety - 4. října 1957 - odstartovala do vesmíru první družice, sovětský Sputnik-1. Začal tím ostrý souboj Moskvy a Washingtonu o lety do vesmíru, který během tzv. studené války výrazně ovlivnil i vývoj nových zbraní a vojenských systémů. Po šesti dekádách je toto soupeření minulostí a experty teď zaměstnávají spíše komerční lety do vesmíru či další osud Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). S novinářem a propagátorem kosmonautiky Pavlem Toufarem o tom, co vše "vousatá družice" Sputnik-1 odstartovala a co se za šest dekád v dobývání vesmíru změnilo.



V Moskvě byl zavražděn bývalý brankář sovětské hokejové reprezentace, předchůdce slavného Vladislava Treťjaka. Viktor Tolmačov byl nalezen mrtvý ve svém bytu. "Kvůli podezření z vraždy byla zadržena jeho dcera, která měsíc žila s mrtvolou," napsal list Moskovskij komsomolec na své internetové stránce.



Ruský režisér Alexej Učitěl si proti sobě poštval část konzervativních Rusů, kterým se nelíbí jeho nový film Matilda. Snímek popisuje milostnou aféru cara Mikuláše II. s baletkou Matildou Kšesinskou. Protesty proti filmu mezitím nabraly na síle. Lidé podpalují auta a hází zápalné lahve na budovy kina nebo režisérovo filmové studio. Největší ruský řetězec kin Cinema Park a Formula už kvůli výhrůžkám oznámil, že Matildu promítat nebude. Snímek má mít premiéru na konci října.



"Udržet tajemství dokážu, nikomu neřeknu ani bů. Ale ve službě, když bude třeba, i mámu k odpovědnosti poženu!," recitovala předškolačka Diana ruskému generálovi Vyšetřovacího výboru. Ten je podobný americké FBI. Některým Rusům to připomnělo sovětskou dobu.



Chtělo by to jednou za rok zařídit, aby se Češi vrátili třeba jen na jeden týden do poměrů roku 1970 nebo 1987. Méně by nadávali.



První hlavou státu ze střední a východní Evropy, která se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, bude v pátek rumunský prezident Klaus Iohannis. Návštěva Miloše Zemana v USA, původně ohlášená prezidentskou kanceláři na jaro, se neustále odkládá. USA mají v Rumunsku dvě vojenské základny. Bukurešť chce navíc letos nakoupit americký protiraketový systém Patriot.



Severní Korea pravděpodobně vyzkoušela balistickou raketu krátkého doletu. Jednalo se o třetí raketový test během uplynulých tří týdnů, upozornila agentura Reuters. Podle jihokorejské armády raketa dolétla asi 450 kilometrů a přistála v moři. Balistickou raketu KLDR naposledy testovala 21. května. Test označila za úspěšný s tím, že cílem bylo ověřit schopnost střely nést velkou jadernou hlavici.



V Sovětském svazu vznikla velká řada automobilek, z nichž mnohé známe díky bývalé "bratrské spolupráci" také z československých silnic. Některé značky zanikly, jiné se na automobilové mapě ještě drží. My jsme se podívali na ty nejvýznamnější, u nichž jsme se rozhodli také rozklíčovat, co vlastně znamená jejich název. Mnohdy totiž sovětská auta známe jen pod zkratkou a číselným označením.



Ve Falls Church ve Virgínii v noci na sobotu zemřel bývalý americký bezpečnostní poradce prezidenta Jamese Cartera a politolog Zbigniew Brzezinski. Oznámila to jeho dcera. Brzezinski byl původem Polák a za manželku měl Češku, neteř prezidenta Edvarda Beneše.V letech 1977 až 1981 pracoval jako poradce prezidenta Jamese Cartera pro otázky národní bezpečnosti. Později působil jako hlavní poradce Střediska pro strategická a mezinárodní studia na Georgetownské univerzitě. Brzezinski byl ve Spojených státech uznávaným expertem na komunismus, jako Carterův poradce prosazovat tvrdý přístup vůči Sovětskému svazu a východnímu bloku.



Ve věku 75 let zemřel v Moskvě vnuk sovětského diktátora Stalina Alexander Burdonskij. Potomek Stalinova syna Vasilije měl se svým dědečkem komplikovaný vztah, od jeho činů se opakovaně distancoval a v dospělosti raději převzal matčino dívčí příjmení, aby nebyl se sovětským tyranem spojován. Burdonskij si vybudoval kariéru jako úspěšný divadelní režisér. O svém dědečkovi prohlašoval, že šlo o tragickou postavu jako z díla britského dramatika Williama Shakespeara, "kombinaci geniality a šílenství". Zatímco v mládí se Burdonskij vůči Stalinovi ostře vymezoval, v pozdějším věku prohlásil, že i přes nespornou tyranii a krutost byl jeho děd velkou postavou dějin 20. století.



Na Ukrajině uběhly už dva roky od doby, kdy parlament schválil zákon o dekomunizaci. Více než 52 tisíc ulic má nový název a zmizelo 2400 soch a památníků. Přes polovinu z nich tvořily kusy se zakladatelem Sovětského svazu Vladimirem Iljičem Leninem. Na Rusy anektovaném Krymském poloostrově a proruskými separatisty ovládaném Donbasu ale zůstává vše při starém. A přímo v Rusku? Poprvé se objevil návrh na Putinograd.



Zhruba 60 japonských bývalých obyvatel Jižních Kuril míří na návštěvu těchto sporných ostrovů. Jde tak o první japonský "zájezd". Čtveřici ostrovů na konci druhé světové války obsadili sovětští vojáci. Tokio zakazuje svým občanům navštěvovat Jižní Kurily s ruskými vízy, aby tak nepotvrzovali ruská práva na ostrovy.



Přes 10 tisíc obyvatel ruského hlavního města protestovalo v neděli proti chystané demolici bytových domů z dob sovětského vůdce Nikity Chruščova, tzv. "chruščovek". Moskevská radnice tento krok odůvodňuje zchátralostí a zastaralostí budov. Demonstranti tento krok odmítli a požadovali rezignaci moskevského starosty Sergeje Sobjanina. Realizace projektu bude stát podle moskevské radnice kolem 300 milionu rublů, tj. v přepočtu 127,6 milionu korun.



Jen hodiny po ukončení druhé světové války začala sovětská tajná policie zatýkat československé občany původem ze zemí ovládaných Sovětským svazem. Jediným jejich proviněním bylo, že po roce 1920 utekli před bolševiky. Většina se domů nikdy nevrátila.