Sovětští vůdci se běžným občanům zdáli všemocní a žijící v luxusu. Nejpověstnější byl v tomto směru Leonid Brežněv. Nikdo ale nevěděl, kde končí fámy a kde začíná pravda, napsal ruský internetový list Gazeta.ru.
Jak byla polovina Arménie srovnána se zemí během 30 sekund - je název jednoho z dokumentů o ničivém zemětřesení, které zemi postihlo v prosinci 1988. A nejlépe shrnuje děsivou zkázu, která postihla jednu z nejmenších republik Sovětského svazu. Dopady byly tak ničivé, že SSSR sáhlo k dosud nevídanému kroku - poprvé požádalo o pomoc západní země, dokonce přímo USA.
Loňský rozhovor Karla Hvížďaly se spisovatelem Jiřím Stránským, který zemřel ve středu 29. května 2019 ve věku 87 let. Věnuje se především televiznímu filmu Balada o pilotovi, natočenému podle Stránského knižní předlohy a odvysílanému Českou televizí v listopadu 2018. Jiří Stránský ve své novele popsal skutečný příběh svého tchána Karla Balíka, pilota RAF, který zahynul za nejasných okolností při havárii na ruzyňském letišti v roce 1946. Tou dobou už komunisté pod patronací sovětských "poradců" infiltrovali rozhodující složky moci včetně armády. Jiří Stránský v rozhovoru s Karlem Hvížďalou mluví o historických souvislostech příběhu a o tom, jaký byl osud jeho postav.
Od pádu komunismu uplynula téměř tři desetiletí. Pamatujete si ještě na všechny ty "vymoženosti", jako byly Akce Z, SANOPZ či uliční výbor? Oprašte znalosti v našem kvízu, jehož vyhodnocení proběhne, až odpovíte na všechny otázky.
Ruská místa, kde před sto lety bojovali a umírali za republiku čs. legionáři (a po jejím vzniku 28. října 1918 ještě pak další dva roky), navštívila dosud nejreprezentativnější česká sestava: potomci legionářů, členové obce legionářské či náměstkyně ministra obrany Alena Netolická s experty svého týmu. A byla to týdenní, místy velmi emotivní a napínavá, mise. "Existenci našeho státu bereme jako samozřejmost, jenomže když stojíte u hrobu třiceti legionářů kdesi na Urale, bez jejichž oběti bychom tu možná nebyli, tak se vás to obrovsky dotkne. Člověka to změní," svěřuje se Dagmar Martínková, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně. Ve fotogalerii shrnujeme putování po stopách čs. legií v Rusku.
Přesně před 40 lety podnikly Spojené státy invazi do Grenady. Intervence proti marxistickému vojenskému režimu na ostrovním státě se účastnilo kromě jednotek USA také několik karibských států. Grenadským vojákům pomáhali pro změnu dobrovolníci z Kuby. Americká operace sice svoje cíle splnila, jenže způsob, jakým jich dosáhla, se setkal s kritikou. Mezi Američany i na mezinárodní scéně.
Hřbitov stíhaček v Albánii dostane novou šanci. Bývalá letecká základna Kuçovë ukončila provoz před více než deseti lety, letouny na místě zůstaly. NATO do základny investuje miliony, Kucovo se tak stane první základnou aliance v oblasti.
Před sto lety, v létě a na podzim 1918, sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. I když na své východní "československé" frontě byli úspěšní, proti obrovské síle revoluce sovětů neměli šanci. Jejich angažmá zůstalo v Rusku dodnes v historické paměti. Většinou však ne zrovna v pozitivním světle.
Bývalý automechanik a vášnivý sběratel aut Michail Krasiněc provozuje v zapadlé vesničce na západě Ruska muzeum aut, která brázdila silnice hlavně v dobách Sovětského svazu. Muzejní sbírka čítá více než tři stovky vozidel. Muzeum funguje pod širým nebem a návštěvníci tam mohou vidět třeba kdysi populární Moskviče.
Kritici předsedy KSČM Vojtěcha Filipa se chystají dorazit na jednání širšího vedení komunistů příští týden. Chtějí čekat na jednotlivé členy ústředního výboru a přemlouvat je, aby schválili návrh na svolání mimořádného sjezdu, kde by se chtěli pokusit vyměnit šéfa strany.
Během připomínky 50. výročí největšího sovětského protestu proti okupaci Československa v srpnu 1968 zatkla ruská policie na moskevském Rudém náměstí tři lidi. Jednoho z posledních žijících účastníků demonstrace Pavla Litvinova ale nechala odejít.
Nejznámější fotografie ze srpna 1968 se vztahují především ke dni, kdy do republiky vtrhla okupační vojska. Milanu Vlčkovi se podařilo nafotografovat hlavní město "týden poté" na sérii unikátních barevných diapozitivů. Fotograf poskytl několik svých snímků Aktuálně.cz. "Originály jsou už v Národním muzeu," říká. Z jeho záběrů už nevyzařuje energie davu patrná na snímcích z 21. srpna. Už je cítit spíše deziluze a deprese.
U sochy maršála Koněva v Praze bylo zase po čase rušno. Po padesáti letech od okupace přibyla na soše sovětského důstojníka vysvětlující tabulka s textem, že Koněv má kromě zásluh na osvobození Prahy vinu i na okupaci Československa, to když před invazí osobně zaštítil získávání zpravodajských informací pro Sověty. Kromě toho má maršál Rudé armády značnou vinu i na brutálním potlačení maďarského povstání v roce 1956 a stavbě Berlínské zdi, připomíná ode dneška tabule. Proti tomu protestovali komunisté v čele s Martou Semelovou. Ti tvrdí, že jde o přepisování dějin, proti nim se naopak sešel tábor, z něhož někteří žádali úplné stržení sochy.
Zatímco 45 procent dotázaných mělo problém vyjádřit se, o co před 50 lety šlo, podle pětiny dotázaných vše zavinily "podvratné akce" Západu proti socialistickým státům.
Invazi vojsk Varšavské smlouvy ze srpna 1968 si Moskva i nadále vykládá lživě. Kvůli současnému návrhu zákona, který by okupujícím vojákům přiznal privilegia válečných veteránů, si prezident Miloš Zeman zavolal ruského velvyslance. Legislativa by de facto invazi do ČSSR uznala jako oprávněnou. Připomeňte si další mýty o okupaci, které šíří prokremelští historikové i novináři.
Jiří Stuchlík v srpnu 1968 působil na Vojenské technické akademii v Brně. Ještě před invazí vojsk Varšavské smlouvy podepsal Vojenské memorandum, které požadovalo vytyčení vlastních zájmů Československa. Dokument rozlítil sovětské maršály a historikové jej nyní označují za jeden z hlavních důvodů okupace. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Stuchlík tvrdí, že nejvyšší vedení země o chystaném potlačení pražského jara vědělo. "Jediný, kdo mohl věřit, že se to vyjedná, byl Alexander Dubček. Byl spojený mateřským mlékem se Sovětským svazem," myslí si Stuchlík, který se v období normalizace stal nepohodlným. Byl vyhozen z práce a jeho děti nemohly studovat.
Josif Vissarionovič Stalin, jeden z nejkrutějších diktátorů v dějinách, si v roce 1942 nechal vybudovat tajný bunkr v Samaře pro případ, že by nemohl úřadovat v Moskvě. Komplex se záchodem, zasedací místností i koupelnou se skrývá pod jednou z budov v centru ruského města. Podívejte se, jak to v bunkru vypadá.
V táboře na ostrově uprostřed řeky Ob zemřely v létě 1933 tisíce lidí.
Druhá světová válka se postarala o řadu významných bitev. Do historie se zapsaly i boje u Kurska, které vypukly před 80 lety, 5. července 1943. Nejenže bitva předznamenala porážku Němců v celé válce, dějiny na ni vzpomínají také jako na největší tankovou bitvu.
Sovětský svaz v červnu 1948 rozkázal uzavřít veškeré pozemní cesty do Západního Berlína a zahájil jeho blokádu. Americký generál Lucius D. Clay záhy přišel s myšlenkou leteckého mostu, díky kterému američtí, britští a francouzští piloti mohli tamní obyvatele pravidelně zásobovat. Po jedenácti měsících, 12. května 1949, Sověti blokádu vzdali.
